Superčervi, jak se larvám specifického druhu potemníka přezdívá, slibují pochopení zásadního problému moderní ekologie, tedy rozkládání odolných plastů.
„Většina plastů končí na skládkách, ve spalovnách nebo uniká do přírody, kde dlouhodobě ohrožuje ekosystémy i potravní řetězce. Proto zkoumáme, jak larvy potemníka Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Zjištění by mohla vytvořit pevný základ pro vývoj nových, šetrných a biologicky orientovaných technologií recyklace plastů,“ vysvětluje Tomáš Do z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně.
Jde o hmyz schopný živit se materiály s nízkou nutriční hodnotou, což naznačuje vysokou adaptabilitu jeho trávicího systému. „V posledních letech se ukázalo, že tyto larvy dokážou konzumovat a částečně degradovat široké spektrum syntetických polymerů, včetně polystyrenu, polyethylenu či polyethylentereftalátu (PET),“ uvádí vědec.
Larvy plasty nejdříve mechanicky rozkoušou a ve střevech pak jejich vlastní enzymy společně s mikroorganismy dokážou takto narušený plast chemicky rozkládat.
PET nejen rozloží, přežijí z něj
Výzkumníci chtějí pochopit principy, které larvy k rozkládání plastů používají. „Pokud identifikujeme klíčové enzymy a metabolické procesy během degradace, můžeme je pak využít samostatně, bez nutnosti použití samotných larev,“ přibližuje Do.
„Sledujeme vše najednou – geny, proteiny i metabolity. V našem případě analyzujeme střeva larev a jejich mikrobiom poté, co konzumují různé druhy plastů,“ doplňuje vědec. Takzvané omické metody tak poskytují celkový obraz o tom, co se v organismu larev děje.
Japonci mají přelomový vynález. Vyvinuli plast, který se rozpustí v mořské vodě![]() |
První průběžné výsledky potvrzují, že larvy dokážou nejen různé typy plastů rozkládat, ale dokonce na nich i dlouhodobě přežívat. „Momentálně se soustředíme na optimalizaci podmínek chovu tak, aby byla konzumace plastů larvami co nejefektivnější. Následovat budou detailní analýzy jejich fungování,“ dodává vědec.




