Srovnání polních nemocnic: pražská je vybavenější, v Brně lépe dostupná

  20:00
Dvě záložní zdravotnická zařízení mají pomoci vyhnout se nejhoršímu scénáři při zvládání epidemie koronaviru. Jedno stojí v pražských Letňanech v areálu PVA Expo a druhé v pavilonu G2 na brněnském výstavišti. Sice by měly sloužit stejnému účelu, každá nemocnice ale vypadá jinak a náklady na vybudování i provoz jsou značně odlišné.

Záložní nemocnice v pražských Letňanech je připravená. Armáda ČR ji dokončila během víkendu.(25. října 2020) | foto: Michal Voska, Ministerstvo obrany

Vznikly v době, kdy Česku hrozil nejčernější scénář vývoje pandemie koronaviru, jaký dobře znají v Itálii nebo New Yorku. Tamní zdravotnická zařízení nezvládala postarat se o všechny nakažené, a tak někteří pacienti leželi na chodbách a v nejhorším případě umírali bez pomoci. 

Třebaže podle současného vývoje to vypadá, že využití snad nakonec nenajdou, přesto jsou stále připravena k okamžité aktivaci. I přes stejný název a poslání se v mnohém liší. MF DNES přináší exkluzivní srovnání těchto dvou provizorních nemocnic.

Nájem: Koruna proti milionům

Nejmarkantnější rozdíl je v ceně za pronájem prostor, kde se nacházejí. Veletrhy Brno poskytly pavilon za symbolickou jednu korunu.

„To platí po celou dobu, kdy bude nemocnice stát v prostorách výstaviště. V pavilonu G2 zůstane, dokud bude potřeba,“ konstatoval mluvčí Veletrhů Brno Jaroslav Bílek. 

Naopak v Praze mají uzavřenou dohodu na období od 18. října do 30. listopadu za 26 milionů korun. Miliardář Pavel Sehnal, majitel společnosti, která výstaviště v Letňanech provozuje, cenu pronájmu mimo jiné hájí tím, že haly nechal postavit nákladem 700 milionů korun a stojí na pozemcích, za jejichž pronájem platí státu ročně 24 milionů korun.

Co však bude po zmiňovaném 30. listopadu, se zatím neví. A to přestože už ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) avizoval, že se nouzový stav kvůli aktuálnímu vývoji zřejmě prodlouží o dalších třicet dnů. Skončil by tedy těsně před Vánocemi.

Vojenští versus veletržní experti

Dále se obě zařízení liší také z hlediska vybavení. V Praze se o to z větší části postarala armáda, pomineme-li některé postele od Správy hmotných rezerv. Připraveno je 500 lůžek, která jsou k dispozici pro případ, že by kapacita všech okolních nemocnic nestačila. Transport vybavení na místo určení stál 300 tisíc korun.

To v největším jihomoravském městě, kde zrál nápad postavit záložní zařízení už od první vlny pandemie koronaviru, vzal stavbu nemocnice na svá bedra magistrát. Už tehdy dal dohromady téměř vše potřebné. Zajistil vybavení a nechal vypracovat plán, podle něhož se na konci října mohla nemocnice během čtrnácti dnů postavit.

Na stavbě pracovalo i několik externích firem, pomohli i zaměstnanci veletrhů, kteří jsou nyní bez práce. Náklady se pohybují kolem dvou milionů a uhradí je brněnský magistrát.

Ten se nyní také domlouvá s formálním provozovatelem – Fakultní nemocnicí Brno, zda se bude nějakým způsobem podílet i na případných nákladech za provoz, které by v případě aktivace zařízení činily měsíčně asi čtyři miliony korun. Většinu výdajů by ale mělo pokrýt zdravotní pojištění.

Obě jsou pro pacienty ve stabilizovaném stavu

Brněnské záložní zařízení je – podobně jako v Praze – určené hlavně pro pacienty, kteří už leželi v nemocnici, jsou ve stabilizovaném stavu a nepotřebují kyslík.

„Jejich ošetřující lékaři vyplní žádost, kterou odešlou k nám do fakultní nemocnice. My na základě dodaných informací zhodnotíme, zda jsou pacienti schopni v záložní nemocnici pobývat. Potřebujeme znát jejich přidružené choroby a léky, které užívají,“ vysvětluje Ondřej Ludka, zdravotnický náměstek Fakultní nemocnice Brno.

Srovnání záložních nemocnic v Praze a Brně.

Srovnání záložních nemocnic v Praze a Brně.

Právě ta fungování zařízení oficiálně zaštiťuje a její zaměstnanci se také o pacienty nemocnice na výstavišti případně postarají. Zařízení tímto úkolem pověřilo Emergency Medical Team, který je zvyklý na provizorní podmínky. 

V minulosti byl například vyslán do Nepálu, jejž postihlo masivní zemětřesení. Tým tvoří šest lékařů a osmnáct zdravotních sester. Těm budou k ruce kliničtí farmaceuti, medici a další dobrovolníci, které zajišťuje například Český červený kříž.

V Praze je provozovatelem formálně Nemocnice Na Bulovce, avšak i personální kapacity sem v případě potřeby nasměruje armáda. Vojákům by v takovém případě náležela stejná mzda, jako kdyby působili v některém z armádních zdravotních zařízení, kde běžně pracují.

Z tramvaje je to v Brně kousek

Zatímco k pražské polní nemocnici je to od stanice metra Letňany daleko a nejbližší tramvaj je dokonce kilometry vzdálená, v Brně má tramvaj u areálu výstaviště hned několik zastávek. Záložní nemocnice je tak mnohem dostupnější jak pro personál, tak lidem, kteří přijdou na návštěvu za pacienty.

V Praze se přitom nabízely jiné možnosti, kde by mohla nemocnice vzniknout výhodněji. Jenže pozdě. Krátce poté, co byly zveřejněny podmínky pronájmu v Letňanech, se nechala slyšet společnost PPF Petra Kellnera, že pro polní nemocnici může být k dispozici celá O2 arena s přilehlým multifunkčním konferenčním objektem O2 universum. 

Praha má také k dispozici výstaviště v Holešovicích, o kousek dál jsou i Křižíkovy pavilony a městu patří z necelé poloviny například také Kongresové centrum, většina je státu.

„Stát si zvolil areál v Letňanech a my jakožto město jsme o tomto kroku ani jeho přípravách neměli informaci a nemohli jsme na to ani reagovat,“ komentuje mluvčí magistrátu Vít Hofman, proč nepřišla od Prahy nabídka tak výhodného pronájmu prostor pro nemocnici, jako mají v Brně.