V loňském roce policisté na jižní Moravě řešili celkem 2 570 případů kybernetické kriminality, což je výrazně víc než v předchozích letech. Zločiny v online prostoru tvořily 14,5 procenty veškeré kriminality v kraji. A prý bude hůř.
„Tento trend bude vyšší, protože okolní státy se pohybují z hlediska kyberkriminality na třiceti procentech. Trestná činnost se přesouvá do virtuálního světa,“ zmiňuje ředitel Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje Leoš Tržil.
Podvodníkům naletěla ředitelka školy. Poslala jim devět milionů, poté rezignovala |
Nejčastějším typem „kriminality za klávesnicemi“ jsou podvody, jejichž počet meziročně vzrostl z 819 na 1 288. Pachatelé využívají stále sofistikovanější metody od falešných investic až po takzvaný vishing, kdy se po telefonu vydávají za pracovníky bank či policisty. Dalšími příklady kyberkriminality jsou například dětská pornografie či vydírání.
99 procent má kořeny v zahraničí
Podle náměstka krajského policejního ředitele Libora Kachlíka je objasňování podvodů složité, protože stopy často vedou do zahraničí. „Dohledáme koncové hráče, kteří eventuálně vybírají finanční prostředky, ale dostat se do té struktury až ke špičce je vždy problematické vzhledem k tomu, že z devadesáti devíti procent jsou centra a sídla těchto skupin v zahraničí,“ vysvětluje Kachlík.
Myslel si, že zachraňuje svůj účet. Muž vydal podvodníkovi na ulici skoro milion |
Policisté se setkávají s tím, že lidé pod nátlakem nebo vidinou zisku věří i absurdním scénářům. „Lidé jsou schopni poslat peníze i na to, že je někdo na Měsíci a nemá peníze, aby se vrátil zpátky,“ popisuje s nadsázkou Tržil.
Apeluje proto na nutnost ověřování informací. „Rozhodně žádná instituce nebude volat telefonicky, abyste převáděli peníze. To je prostě absolutní nesmysl a je potřeba si to ověřit,“ upozorňuje Tržil.
