První aplikaci vymysleli ve třinácti, teď pomáhají dětem bojovat s šikanou

  0:02
Jejich spolužáci v dětství trávili volný čas s mobilem či počítačovými hrami, Jan Sláma a David Špunar se místo toho už tehdy zajímali o slova jako podnikání či byznys a snažili se toho už od školních let využít.

Jan Sláma (vlevo) a David Špunar se nechali kvůli podnikání zplnoletnit. První aplikaci Taháky do kapsy přitom vymysleli už ve třinácti letech. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

A stačil k tomu třeba jen poslech rádia při čekání na prohlídku u zubaře.

Příběh roku

Jan Sláma a David Špunar se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro ně můžete v anketě ZDE

„Ve vysílání mě zaujalo slovo akcie, takže jsem se hned pídil, co to je. A bez nějakého podnikatelského smýšlení jsem zatím viděl něco zajímavého. Rozhodl jsem se přes taťkovu živnost do akcií investovat svou pětistovku, co jsem dostal na kapesném,“ vzpomíná dvacetiletý Sláma.

Podnikatelský duch ho pak dostal do úzkého kontaktu se spolužákem Davidem Špunarem, kterému nejdříve nabídl novinku do jeho mobilu, ale vzápětí dodal, že za to chce sto korun.

„Nekoupil jsem to,“ říká s úsměvem Špunar. Společně začali vymýšlet, s čím by mohli uspět. Když jim bylo třináct let, přišli s mobilní aplikací Taháky do kapsy, kterou si stáhly stovky tisíc lidí. 

Pro J. Slámu a D. Špunara hlasujte v anketě ZDE

Další projekty následovaly, a tak se kamarádi v 16 letech kvůli podnikání nechali zplnoletnit. Zásadní mezník pro ně pak nastal před třemi lety, když jim bylo sedmnáct. 

„Vzpomněl jsem si na zkušenosti ze základky, kde jsem se docela často setkával se šikanou. Byl jsem často součástí většiny, která se bála cokoli dělat. Když jsem se pak pokusil něco udělat, nějak se to prokeclo a drsným způsobem obrátilo proti mně,“ přibližuje Sláma. 

Aplikaci proti šikaně využívají na téměř dvou tisícovkách škol

„Na základkách je to kolikrát tak, že jsou tam plechové schránky důvěry. My ji měli na nejfrekventovanější chodbě, takže bylo dost nereálné, že by tam někdo šel,“ doplňuje svého kolegu Špunar.

Oba tak vnímali, že zapojení nové technologie do problematiky šikany má potenciál. Přemýšleli zejména nad mobily, díky nimž by se žáci nebáli na problémy ve třídě upozornit. Navázali spolupráci s odborníky, aby vše vypilovali, což se i povedlo. 

Dnes online schránku důvěry provozovanou jejich firmou FaceUp Technology využívají na 1760 českých školách. „Je to zhruba třetina všech,“ tvrdí Špunar. 

Oba jihomoravští podnikatelé zjistili, že se tomuto projektu musí věnovat více než předchozím nápadům. Rozšiřují se tak i do zahraničí, působí na Slovensku, v Polsku, ve Spojených státech a řadu kontaktů mají i v Africe.

Aplikace má úspěchy i díky tomu, že funguje velmi jednoduše a anonymně. Žáci jen přes webovou stránku vyplní ve formuláři název školy a jméno toho, kdo má ve třídě nějaké problémy. Nemusí jít jen o oběť šikany, ale třeba toho, kdo má problémy s anorexií či sebepoškozováním.

Pro děti je vše zdarma, školy si mohou zaplatit rozšířenou verzi a podle Špunara pomalu přechází na funkční model, který jim bude vydělávat. „Čekáme, že už se letos překlopíme do kladných čísel,“ dodává.

Autor: