Za druhé světové války i komunismu jej pak tajně schovávali, a právě také díky této pohnuté historii byl prapor před třemi lety zařazen mezi kulturní památky České republiky.
„Sokolské prapory mívaly reprezentativní funkci při slavnostech, kdy byly hlavním znakem a symbolem celé organizace,“ vysvětlil místostarosta Sokola Brno I. Michal Doležel.
„Zároveň měly hlubší významy, jež souvisely s ideovými podstatami Sokola, jakými jsou svoboda nebo bratrství. Dnes prapor představuje kontinuitu s těmito tradicemi,“ doplnil.
Obnova praporu, jenž byl i po 80 letech podle restaurátorky Lenky Dolanské v překvapivě dobrém stavu, stála 120 tisíc korun a zabrala 300 hodin pečlivé ruční práce.
„Základem bylo vyčistění celé látky a následná práce na poškozeném tunelu pro vsunutí žerdi, který jsem musela demontovat, podložit hedvábím a překrýt francouzskou krepelínou,“ vysvětlila Dolanská, jež musela celou plochu následně ještě ručně prošít.
Od pondělí je oboustranný prapor o rozměrech 135 x 108 centimetrů uložen v depozitáři a veřejnosti se opět ukáže jen při významných událostech, například za dva roky při oslavě stého výročí založení Československa.
