Výstavu tvoří 1 300 modelů od 107 tvůrců z Česka a Slovenska. To z ní dělá největší evropskou expozici s tímto zaměřením. Mezi vystavenými výtvory lze najít historické bitvy, závodní auta a motorky, letadla, tanky i ponorky z druhé světové války. Nechybějí ani rozmanité fantasy postavičky.

Myšlenka na výstavu vznikla díky tomu, že Klub plastikových modelářů Brno je již od 70. let součástí muzea. Na jedné z klubových schůzek pak vyvstala mezi jeho členy diskuze o událostech spojených s modelářstvím. „Soutěží je strašně moc, spoustu z nich ale nemám rád, protože jsou jen pro modeláře. Široká veřejnost o nich vůbec neví a děti, které by to mohlo zaujmout, se k tomu tak nedostanou,“ vysvětluje Vacek, proč stál o uspořádání velké výstavy.

20 fotografií

Když později spolu s garantem expozice Ondřejem Mertou předložili vizi muzejnímu vedení, reakce byla pozitivní.

Příprava přehlídky potrápila jejího autora i ostatní organizátory především svou časovou náročností. „V posledních deseti dnech před zahájením jsme v muzeu trávili denně přes jedenáct hodin, abychom to správně připravili,“ odhaluje Vacek.

Každý model se chytá jinak

Exponáty však začali jeho kolegové z brněnského klubu plastikových modelářů navážet už dva týdny předtím. „Na modely se sahá v rukavicích, celkově k nim musíte být strašně opatrní, protože jejich autoři na nich strávili stovky hodin. Já jsem si vybral tým kluků, u kterých vím, jak se k tomu chovají. Vědí, jak to mají chytnout, protože každý model se chytá úplně jinak,“ popisuje.

Přípravu komplikovaly také další faktory. „Ta akce je hodně specifická. Jiné výstavy jsou vždycky nachystané poměrně důkladně dopředu, takže se to pak během dvou dnů poskládá a jde se. Ale tady jsme nevěděli, kolik čeho přijede, kam co dáme, jak se nám to tam vleze, jak to budeme skládat a podobně. A pak se teprve dělaly popisy,“ přibližuje Vacek.

Zároveň mu však tato aktivita přinesla i jisté zadostiučinění. „Já se tomu hobby odvděčuju za to, co mi dalo. To znamená umění klidu, pohody a soustředění se. Protože navztekanej, rozčílenej, nespokojenej nebo prostě pohádanej s manželkou si k modelu sednout nemůžete. Vede vás to tedy k tomu, abyste měli práci, co vás baví, a doma harmonii,“ říká.

Da Vinci dělal chyby schválně, říká modelář, který podle něj vyrábí stroje

Sám se k modelářství poprvé dostal díky svému dědečkovi, který založil v Bubeníčkově ulici v Brně autodráhový klub. Ve stejné budově tehdy sídlili také plastikový modeláři. „Mně bylo tenkrát pět let. V té době už jsem byl na autodráhových závodech a pak jsem dostal - myslím, že to bylo od dědy - první model. A pak už se to se mnou vezlo,“ vzpomíná Vacek.

Technologie zhoršují zručnost i soustředění

Tehdejší doba však kreativitě a nadšení příznivců tohoto koníčku příliš nepřála. „Nebylo co kupovat, jedině v zahraničí, když se někam jelo. První takové produkty byly dvě stavebnice od Fujimi za 750 korun, které někdo dovezl z Německa. 750 korun v roce 1986 byla třetina výplaty, na to jsem si musel šetřit rok,“ ohlíží se Vacek.

Petr Vacek je hlavní organizátor výstavy Svět plastikového modelářství v Technickém muzeu v Brně.

V určité části života pak hobby na nějaký čas opustil. „V době prvního manželství jsem kvůli práci a rodině lepit modely nemohl, nebyl čas ani nálada,“ líčí. Později se však ke stavění modelů přece jen vrátil. „Chtěl bych dát lidem podobnou šanci. Šanci vrátit se k modelářství těm, co se mu kdysi věnovali, a teď třeba nemají odvahu,“ nastiňuje.

Nejvíc mě baví ta radost, když přijde s modelem malý kluk a je nadšený

Zároveň by rád tuto zálibu představil mladším generacím. „Doufám, že se na tuhle akci chytne třeba Dům dětí a mládeže nebo nějaká škola. Že by nám díky tomu nabídli možnost otevřít ve svých prostorách modelářský kroužek. Neznám jiný koníček, který by mohl v dítěti vypěstovat předpoklad pro tolik různých oborů,“ říká Vacek.

Podle něj však takovou aktivitu komplikuje legislativa kolem modelářských chemikálií i přehlcení technologiemi, které zhoršuje zručnost a soustředění.