„Planetku Špilas objevili z jihočeské observatoře Kleť moji kolegové Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 30. září 1996. Poté byla opakovaně pozorována a dospěla k pořadovému číslu 401820,“ prozradila Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti na Českokrumlovsku.
Na Kleti prý vždy měli vřelý vztah k brněnské astronomii. „Když se objevil úmysl věnovat Brnu a Brňákům kleťskou planetku, vybírali jsme mezi několika symboly moravské metropole. Špilberk zvítězil proto, že je nepřehlédnutelný,“ dodala Tichá.
Další brněnské planetkyVšechno začalo v roce 1890 planetkou se jménem Bruna. Od té chvíle se na nebesích potkáme s dalšími a dalšími brněnskými planetkami. Třeba (2073) Janáček, (3366) Gödel, (4112) Hrabal, (8343) Tugendhat nebo (14980) Gustavbrom. |
Planetka Špilas se pohybuje po dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru.
Kolem Slunce oběhne jednou za čtyři a půl pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, tedy jako z příběhů Malého prince. I ten nejlepší dalekohled planetku nezobrazí jinak než jako světlý bod.
Její stáří je srovnatelné se stářím Sluneční soustavy, je tedy šestmilionkrát starší než hrad, díky kterému získala jméno.
„Za dvě stě let bylo pojmenováno více než dvacet tisíc planetek, pouze tisícina z nich je ale nějak spojena s naším městem,“ okomentoval ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Certifikát o pojmenování v pondělí objevitelé předali symbolicky právě na hradě Špilberku. Připomínky Brna a osobností s ním spojených v pojmenování planetek na šest týdnů připomíná také výstava Brno ve hvězdách v bývalém lapidáriu na Malém nádvoří hradu.