Brněnská zoo plánuje lanovku, aby návštěvníci nemuseli šlapat do kopce

  6:14
V brněnské zoo už v minulosti přišli s nápadem na lanovku, která by hostům zážitek z návštěvy pětašedesátihektarové zahrady zpříjemnila. K její realizaci však zatím nikdy nebylo blíže než nyní.

Do kopce k africké vesnici v zoo dnes vozí lidi vláček, nemá ale dostatečnou kapacitu. | foto: Zoo Brno

Vedení zoo totiž vypracovalo investiční záměr, který příští týden zamíří k příslušné komisi města a na konci měsíce jej pak má odklepnout brněnská rada.

„Chceme z hlavní nevýhody zoo udělat výhodu. Tedy zařídit, aby lidé mohli jít procházkou z kopce dolů,“ přibližuje první náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Zahrada, která 30. srpna oslavila 68 let od svého otevření, se rozprostírá na severozápadě Brna na Mniší hoře a právě kopcovitý terén je její Achillovou patou. Méně zdatným nebo starším lidem mnohdy dělá problém zdolat poměrně příkrý svah.

„Od lanovky si slibujeme hlavně větší komfort pro naše návštěvníky a celkově zatraktivnění zoo,“ sděluje mluvčí zahrady Monika Brindzáková.

Ještě před nástupem covidu mířilo do brněnské zoologické zahrady každoročně přes 330 tisíc návštěvníků. A všichni museli překonat bezmála sto výškových metrů při výstupu k Africké vesnici na Mniší hoře.

Připravovaná lanovka za přibližně 84 milionů korun by měla převézt až 1 200 lidí za hodinu ve čtyř až šestimístných vozících. Nástup by mohl být v dolní části za výběhem ledních medvědů, nahoru povede 300 metrů dlouhá trasa a návštěvníci vystoupí pod Africkou vesnicí.

Dolů se můžou svézt klikatější půlkilometrovou cestou. Na kopec přitom už mnoho let jezdí také vláček. „Ten ale samozřejmě nemá takovou kapacitu, jako by měla lanovka. Navíc i samotné svezení se určitě stane zážitkem,“ věří Brindzáková.

S chystanou novinkou souhlasí i starosta městské části Brno-Bystrc, pod kterou zoo katastrálně spadá.

„Sám ji sice nevyužiji, ale chápu lidi, kteří se z nějakého důvodu nemůžou na kopec dostat. Takže nemáme žádné důvody proti,“ vysvětluje Tomáš Kratochvíl (ČSSD), proč městská část záměr schválila.

Zdá se tak, že překážkou mohou být jen finance. Hladík však ubezpečuje, že ani v tom není problém. „Peníze vyřešíme jak z předpokládaných dotačních titulů, tak z rozpočtu města,“ nastiňuje.

Na prvním místě je parkoviště

V zoo se přesto zatím drží při zemi. „Není to tak, že o tom rada města rozhodne a lusknutím prstu se to stane,“ upozorňuje Brindzáková, že jde o zdlouhavý proces.

Zahrada se navíc chystá hned na několik jiných finančně náročných projektů. Na prvním místě je nové parkoviště, které se plánuje už mnoho let. „Parkování je po kopcovitém terénu druhou věcí, která je nám vyčítána,“ připomíná Brindzáková.

A brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS) jí dává za pravdu. „Absolutně nejhlavnější je podle mě právě parkoviště, které se momentálně projektuje v nové podobě,“ informuje Kratochvíl.

Hotovo by mohlo být za dva roky

Podle Hladíka by však parkoviště s novým vstupem i lanovka mohly vzniknout zároveň.

„Řešíme to souběžně. Navíc co se dotací týče, má právě tato kombinace největší potenciál,“ říká s tím, že pokud se vybuduje plánovaný nový vstup, půjdou lidé k zoo ještě o přibližně 500 metrů dál než doteď. „Lanovka je tedy nezbytná a oba projekty budou fungovat jako celek,“ popisuje náměstek primátorky.

V ideálním případě by mohlo být vše hotové v roce 2023. „Za dva roky zoo slaví sedmdesát let a myslím, že by bylo skvělé, kdybychom mohli parkoviště i lanovku mít postavené symbolicky právě v srpnu na výročí,“ líčí Hladík.

10. ledna 2018

Zoo zároveň pracuje i na dalších plánech. „Nyní máme schválené peníze na šimpanze a intenzivně pracujeme na tom, aby měli kvalitní zázemí,“ sděluje Brindzáková.

Po šimpanzích jsou na řadě mangusty a africká prasata, na která zatím peníze nebyly radou přiděleny. Měla by vzniknout také nová expozice Himálaj nebo výběhy pro kapustňáky a pižmoně. Za posledních deset let už v zoo přibylo mnoho nových výběhů, například pro lvy, orly nebo klokany, a zrodila se také zmiňovaná Africká vesnice.

Další lanovkové plány v Brně

Lanovku jako součást městské hromadné dopravy plánují z Pisárek do Bohunic. Dráha dlouhá 1,7 kilometru by měla spojit výstaviště s univerzitním kampusem. „I když do kampusu táhneme z druhé strany tramvajovou trať, tak to podle mě má smysl,“ říká generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek. Problémem jsou však peníze, jelikož se náklady vyšplhaly na 650 milionů korun. „Pokud nezískáme významné dotace ve výši 60 až 80 procent, tak lanovka zkrátka nebude,“ sděluje brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). 

Nový ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc by rád viděl lanovku na Špilberk. „Mohla by vést od Husovy ulice v historické stopě staré úvozové cesty na kopec,“ nastiňuje s tím, že k hradu nejezdí hromadná doprava. „Nápad na lanovku tady levituje už mnoho roků, ale osobně beru Špilberk jako místo, kam se rád projdu pěšky. Se vším respektem by si člověk měl uvědomit, že některé lokace nejsou pro všechny,“ reaguje radní Kratochvíl.

Autoři: