„Rádi bychom tomu dali úplně novou agendu, nová témata, nové služby poskytované především municipalitám. Asi nabereme i nové lidi, protože agentura je v tuto chvíli personálně poddimenzovaná vhledem k tomu, jaká témata jsou nastolená a jaké úkoly RRAJM dostala od kraje v minulých měsících,“ vysvětluje dosavadní ředitel agentury CzechInvest Patrik Reichl, který stane v čele nové instituce.
Jaké úkoly to jsou?
Aktuálně RRAJM řeší například projekty obcí, které byly zasaženy tornádem loni v létě. Dále pak přípravu projektů zadržování vody v krajině nebo nastavení systému participace na úrovni kraje a jeho uvedení v život. Tedy to, jak zapojit širší veřejnost do rozhodování. Tyto úkoly je nutné dopracovat a k tomu přibude další sada moderních megatrendů, které má nová agentura po transformaci řešit.
Cílem agentury je připravovat projekty inovací například v energetice nebo životním prostředí. To budou projekty pro kraj?
Ne ve smyslu kraje jako instituce nebo úřadu. Pozitivní dopad musejí mít projekty pro jižní Moravu. Konečnými uživateli budou města a obce, respektive jejich obyvatelé. Jde o to, udělat větší, „nadobecní“ systémové projekty, nikoliv pouze malé, individuální projekty a investice. Agentura má přicházet s novými řešeními, třeba co se týče energetických komunitních systémů.
Co si pod tím představit?
Zjednodušeně řečeno třeba to, že obec postaví fotovoltaickou nebo větrnou elektrárnu nejen pro svou nemocnici nebo školu, ale naddimenzuje ji a zapojí do toho občany, aby vznikl nový model sdílené ekonomiky v energetice. Díky většímu množství vyrobené energie by ji měli za zvýhodněnou cenu i občané, kteří by se na takovém projektu spolupodíleli. Dalším příkladem může být odpadové hospodářství nebo spíše cirkulární ekonomika. To znamená takový systém či technologie, aby na úrovni obce nevznikal komunální odpad. Nebo alespoň aby se minimalizoval, a pokud už vznikne, aby se recykloval a znovu využil. To ale nejde na úrovni jedné malé obce, musí to být systémové řešení několika obcí, třeba mikroregionů. A jsou to i další projekty řešící to, co trápí jižní Moravu.
Například?
Sucho – hlavně na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku. Takže projekty pro zadržování vody v krajině. A nemusí jít jen o přírodní prvky, ale i o řešení ve městech a intravilánech (zastavěných plochách obcí - pozn. red.), jak zadržovat ze střech, parkovišť a jiných zadlážděných veřejných ploch vodu a pak ji využívat pro městskou zeleň. Tak jako to funguje v Izraeli a arabských zemích.
Na tyto projekty máte ambice čerpat peníze z evropských fondů?
Příležitostí je tam hodně a něco už je předjednáno. Co se týče zadržování vody v krajině, je rozpracován projekt budování malých vodních ploch, tůní a mokřadů. V Jihomoravském kraji má jít o pilotní program ze Státního fondu životního prostředí, kdy by agentura žádala za několik obcí najednou v jednom velkém projektu. Takže bude jeden žadatel a konečnými příjemci budou jednotlivé obce, kde se vodní prvky zrealizují.
První velké projekty z vaší dílny bychom tak mohli sledovat už tak do roka dvou?
Doufám, že to tak bude. To se samozřejmě ukáže až v terénu, až začneme jednat se starosty.
Takže nebudete jen sídlit v Brně, ale aktivně za nimi jezdit?
Ano. Starostové už vědí, že se vracím do regionu, a sami se ozývají. Měl jsem jednání se starostou Mikulova, který má zajímavou ideu elektrobusů ve městě včetně systému dobíjení na záchytných parkovištích s fotovoltaickými panely. To by mohl být třeba další projekt pro města této velikosti. Sídlit budeme v Brně, ale dávalo by velký smysl rozptýlit se do regionů, pokud se nám bude dařit.
Co se týče technologií, má kraj kvalitní podhoubí. Budete spolupracovat s místními univerzitami a firmami?
Zakladateli agentury mají být kromě kraje a magistrátu i tři brněnské univerzity. Očekávám od nich spolupráci na mezinárodních projektech, ale hlavně bych byl rád, kdybychom čerpali z jejich vědomostí a vědecko-výzkumných kapacit, aby pomáhaly hledat řešení problémů, které vzniknou v praxi.
A firmy?
Určitě počítáme s úzkou spoluprací s Jihomoravským inovačním centrem, rádi bychom využívali jeho infrastrukturu a know-how. Oni samozřejmě pomáhají hlavně startupovým projektům, ale ty se dnes orientují často právě na témata, o kterých jsem hovořil. Tak proč by to nemohly být právě startupy, kdo přinese reálný produkt či službu a dodá ji obcím? Anebo proč by se rovnou nepodílely na řešení nějakého problému? Některé startupy na tom mohou i vyrůst.
Patrik Reichl
|
Zaměření agentury je vlastně dost podobné tomu, co dělá CzechInvest, který jste poslední tři roky vedl.
Ano, dost mi to připomíná moje stávající angažmá, ale v menším. Jsem rád, že můžu pracovat v regionu, kde žiju. Uvažoval jsem o změně už delší čas, člověk se musí mentálně osvěžit a nemyslet si, že to, co dělá, dělá nejlépe. A smart řešení se mi hodně líbí, baví mě a myslím, že tomu i rozumím. Že jsem vyhrál výběrové řízení, je třešnička na dortu.
Jste také dlouholetým zastupitelem města Hrušovany nad Jevišovkou. Na podzim kandidujete, tak co když budete zvolen?
Zvolen jsem i teď a pracuji aktivně v zastupitelstvu. Pokud budu zvolen na podzim znovu, rád využiji všechny své zkušenosti a znalosti pro moje město, můj domov, aby se posunulo zase o kus dál.
Hodí se vám v práci, že jako zástupce menší samosprávy chápete lépe její potřeby?
Přesně tak. Já jsem to i studoval. Takže když se bavím se starosty, nepotřebuji vysvětlovat, jak funguje město, jaké jsou schvalovací procesy, stavební nebo výběrová řízení a zadávací dokumentace.
Řekl byste, že je něco společného, co řeší všechny samosprávy?
Každá něco jiného, ale byrokracii určitě všechny. Podle mě je velmi důležitá podpora lokální ekonomiky. Aby lidé měli v místě bydliště taky práci, aby v té obci utráceli prostředky a aby tam neskomíraly služby. Podle mě to je o přístupu obcí k místním podnikatelům a vybudování moderní infrastruktury. I to mohou být úkoly vznikající agentury.