Peníze mají jít na nápady Brňanů, část jich ukrajují politici pro své projekty

  6:00
Nové hřiště, stromy v ulici, nebo lavičky? Sami obyvatelé Brna přicházejí s nápady, jak zlepšit prostředí ve svém okolí, vybírají z nich ty nejzajímavější a město pak vítězné projekty uvádí do praxe. To je princip takzvaného participativního rozpočtu. Jenže ani sedm let poté, co v Brně tato možnost funguje, z něj nevymizel nešvar, kdy se do role „obyčejného občana“ snaží skrýt také politici z vedení městských částí.

S pomocí participativního rozpočtu vznikl v Brně například prostor HRáj v Řečkovicích. | foto: město Brno

Jako vzorový příklad může posloužit židenický místostarosta Štěpán Juránek (KDU-ČSL), který do letošního ročníku navrhl výstavbu modulárních učeben u tamní základní školy. „Naše školství má nedostatek prostor. Moduly jsou oproti klasické stavbě levné a rychlé řešení,“ popisuje svůj nápad a na sociálních sítích dokonce za poplatek propaguje svůj příspěvek, aby se zobrazil co nejvíce uživatelům a ti jeho projektu dali svůj hlas.

Na rozdíl od jiných lidí ale politici včetně Juránka mají možnost skrze svůj mandát od voličů rozhodovat o využití veřejných peněz. „Jako Židenice nicméně nedisponujeme tak velkou sumou, abychom mohli něco takového udělat,“ hájí se místostarosta, proč téměř pětimilionový projekt přihlásil do participativního rozpočtu.

Rozdejme deodoranty, aby lidé v tramvajích nepáchli, navrhuje žena Brňanům

Podle něj tento krok nevnímal tak, že je ve volené funkci. Ostatně už v roce 2021, kdy byl zastupitel, tuto formu úspěšně využil – na zastávce u Dělnického domu tak přibyly digitální tabule s aktuálními časy příjezdu MHD.

Letos to tedy zkusil znovu, přestože jeho stranický kolega a brněnský radní pro participaci Petr Bořecký mu tuto cestu podle svých slov rozmlouval. „Rozhodl se, jak se rozhodl, a teď se uvidí, jestli jeho projekt zvítězí,“ říká radní, jenž sám v minulosti jako řečkovický politik navrhoval úpravu tamní lokality známé jako Zamilovaný hájek.

Tehdy byl ovšem stejně jako Juránek před třemi roky v opozičních lavicích, takže jeho vliv na vedení a „porcování“ rozpočtu byl menší, ne-li přímo nulový. „Každopádně si jednoznačně myslím, že by politici z vedení radnic měli hledat jinou cestu. Nechceme však pravidla nijak omezovat a někoho lustrovat,“ prohlašuje Bořecký.

I my jsme Brňané, hájí se politici

Ostatně to by mohlo mít ten efekt, že politici své nápady jen skryjí za své známé, což se dnes také děje. „To mi ale nepřijde dobré, takhle je to naopak jasné a přímé,“ míní radní brněnských Vinohrad Zuzana Vöröšová (nez.), která chce poblíž tamního skateparku a pumptrackové dráhy pro děti uspět s nápadem na přestavbu nynějšího baru Teniska na kavárnu a bistro.

I ona argumentuje stejně jako Juránek tím, že městské části nemají dostatek peněz na podobné investice a tento záměr by na radě nikdy neprosadila. Proč však nezkusila žádat o podporu přímo brněnský magistrát formou investičního transferu či dotace?

Politici tlačí své nápady přes participativní rozpočet určený běžným lidem

„To je dobrá připomínka, ale jsem radní jen dva roky, takže jsem ještě všechny cestičky nenašla. V minulých letech jsme společně s dalšími kolegyněmi byly úspěšné právě formou participativního rozpočtu, tak jsme to chtěly zkusit znovu,“ přibližuje.

Mnozí politici rovněž vysvětlují, že jsou zároveň občané Brna, takže proč se do této iniciativy nezapojit? „Já se ani nepovažuji za politika, mám vlastní zaměstnání,“ hlásí radní brněnské části Maloměřice a Obřany Dan Kalousek (nez.), který chce nechat z tamní kapličky vybudovat galerii. A opakuje i další argument, tedy že městská část na něco takového nemá peníze.

Uvažuje se o změně pravidel

Jeho kolegyně z rady Zuzana Rožcová (ODS) zase usiluje o opravu dětského hřiště, stejně jako o jiné bystrcký radní Tomáš Hejl (ANO). Místostarostka Ivanovic Petra Pašová (TOP 09) pak chce v městské části na severu Brna nechat vybudovat skatepark.

Je tak úplně jedno, za jakou stranu politik ve vedení své čtvrti sedí, na pět milionů korun, což je maximální limit na jeden projekt v participativním rozpočtu, si chce sáhnout každý.

Radní Brna změnili pravidla participativního rozpočtu, vymýtí taktizování

Přestože Bořecký upozorňuje, že odbourání tohoto nešvaru je pouze na samotných politicích, jisté změny plánuje. „Vytrácí se totiž takové ty menší nápady, kdy například maminka navrhne, aby někde přibyla lavička. A když se něco takového objeví, větší projekty to převálcují,“ míní radní.

Také zmíněná vinohradská radní Vöröšová přiznává, že se z původní čisté podoby „Dáme na vás“ stala pro některé velká marketingová akce. „Je to tak trochu obchod,“ říká na rovinu.

Bořecký chce počkat, jak dopadne aktuální ročník, v němž mohou lidé do konce listopadu vybírat na stránkách paro.damenavas.cz ze 74 projektů. „Pak jej vyhodnotíme a uvidíme, zda něco změníme tak, aby byl participativní rozpočet otevřený pro každý nápad a někteří už se na začátku nevzdali,“ uzavírá.

Autor: