Pacientovi, který před několika lety přišel o polovinu levé plíce, lékaři diagnostikovali další nádor na pravé plíci. Běžně se v takových případech odstaví operovaná část a člověk na sále dýchá pouze funkční plící. Tento muž by to ale nezvládl.
„V průběhu operace pacient dýchá jen na neoperovanou plíci, což může být obtížné až neproveditelné, pokud byla významná část plíce již v minulosti odebrána, jako u tohoto pacienta. Novou možností je zajistit výměnu krevních plynů již před průchodem krve plícemi,“ upřesnil anesteziolog z nemocnice u sv. Anny Pavel Suk.
Právě k tomuto kroku přistoupili lékaři na sklonku letošního léta – zvolili unikátní postup, kdy pacient dýchá přes přístroj. Odborně se vnější výměně plynů říká extrakorporální membránová oxygenace (ECMO).
„Pacient byl po uvedení do umělého spánku napojen na dýchací přístroj a následně i ECMO. Výměna krevních plynů v průběhu operace byla zajištěna převáženě přístrojem pro mimotělní oxygenaci,“ popsal Suk, který si tento postup osvojil při stáži v Austrálii.
Mimotělní dýchání využili už při chřipkových epidemiích
Podle mluvčí nemocnice Petry Veselé jde o vůbec první úspěšnou operaci tohoto typu na území České republiky a Slovenska.
„Pán byl v dobré fyzické kondici, po operaci přešel do domácího léčení. Lékaři před zákrokem vždy vyhodnocují, co je pro pacienta riskantnější. A tady více než pokročilý věk vadil nádor na pravé plíci,“ komentovala zákrok Veselá. Pacient nyní dýchá už běžně sám. Z levé plíce mu zbyla polovina, z pravé dva ze tří laloků.
Lékaři při odstraňování nádoru využili mimotělní dýchání poprvé. Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík ale věří, že se do běžného operačního postupu tato metoda začlení častěji.
„Metoda ECMO rozšiřuje možnosti chirurgického řešení plicních nádorů i pro dříve neoperovatelné pacienty,“ doplnil Pavlík.
Před několika lety už mimotělní dýchání zachránilo život osmatřicetiletému diabetikovi, jehož u sv. Anny přijali po srdeční zástavě. Komplikace u něj nastaly ve chvíli, kdy začal vdechovat obsah žaludku do plic a jeho dýchání selhávalo. Jemu však chirurgové žádnou část plic odstraňovat nemuseli.
Lékaři očekávají, že v budoucnu budou metodou ECMO operovat hlavně ty pacienty, u nichž dojde k akutnímu dýchacímu selhání. Veselá jako příklad uvádí těžký průběh chřipky s postižením plic.
„Právě díky epidemii chřipky v roce 2009 a léčení těžkého selhání plic pomocí ECMO vešlo použití této metody ve známost,“ poukázala. Druhou skupinou jsou lidé s akutním kardiologickým postižením.