Bídná úroda zvýšila ceny ovoce o pětinu, zamíchá také s produkcí pálenek

Kvůli teplé zimě ovocné stromy přešly ze spánku do rašení o týdny dřív než obvykle. Pak udeřil mráz, i minus deset stupňů, a to v několika vlnách. 

Ovocnáři se úrodu snažili ochránit zahříváním svícemi, pálením slámy či protimrazovými závlahami. Marně. Síla drtivých mrazů se naplno projevila teď, při sklizni. A to v konečném efektu už pocítili a ještě pocítí zákazníci. 

10 fotografií

„Za posledních dvacet let existence firmy jsou tyto ztráty z důvodu mrazu největší. U meruněk jsme na sedmiprocentní sklizni proti normálu, u třešní zhruba na čtrnáctiprocentní. U švestek a hrušek počítáme s poloviční úrodou,“ vypočítal extrémní propady Martin Feranec ze společnosti Ökoplant ze Slupi.

Smutně stromy meruněk obhlíželi i ve farmě U Tří dubů ve Stošíkovicích na Louce, kde nevalně dopadla také úroda třešní a višní. 

Pozitivnější to je s pozdní odrůdou broskví, kterou sklízí právě teď. Stejně jako první švestky, jablka a hrušky. 

„Letní ovoce to odskákalo nejvíc“

„Jejich úroda se na rozdíl od letního ovoce jeví jako průměrná,“ zhodnotil za farmu Libor Kahoun s tím, že meruňky a broskve už rozprodali. „Letos prostě nejsme schopni uspokojit poptávku,“ dodal.

Problémy hlásí i jinde v Jihomoravském kraji, například Farma Bílovice z Břeclavska má meruňky poškozené z 95 procent, stejně dopadlo Ovocnářské družstvo Sady Starý Lískovec na Brněnsku.

„Letní ovoce to zkrátka odskákalo nejvíc – meruňky úplně zničené, broskve přežily jen některé, švestky a letní hrušky nula, jablka podle lokality, ale ty zase poničilo krupobití,“ shrnul šéf představenstva Vít Blaha. 

Jarní mrazy podle něj nejsou výjimečné. „Jenže k současným masivním škodám výrazně přispívá zejména mírný průběh zimy a tím dřívější aktivita plodin. Samozřejmě se snažíme bránit, ale jde pouze o lokální zmírnění účinku chladu než o plošné opatření,“ povzdechl si Blaha.

Ačkoli sadaři očekávají kompenzace od státu, protože proti škodám z mrazů se nedá pojistit, kvůli bídné úrodě už zvýšili ceny ovoce. Firma Ökoplant zdražila až o 20 procent, do čehož započítala i vstupní investice na pěstování.

Ceny určuje dovoz a řetězce, brání se ovocnáři

A podobně zareagovali také ostatní. „Cena byla léta podhodnocená,“ tvrdí Sylva Kadlčíková z Kóta-sadů v Oleksovičkách na Znojemsku, kde také „využili“ mrazů a částky zvýšili zhruba o pětinu. Meruňky prodávali za 45 korun za kilogram plus DPH, což podle ní odpovídá pracnosti a trvalému úhynu stromů, které musí každoročně podsazovat. 

„Cenu pravidelně sráží prodeje zahrádkářů, jejichž ‚ekologické‘ pěstování je nedohledatelné. My jsme v kategorii, kde sledují rozbory plodů a zeminy třeba na těžké kovy. Velké zklamání je i fakt, že někteří stálí odběratelé upřednostnili levné dovozy od 25 do 35 korun a vydávali je za české,“ namítá.

Podle Blahy z lískoveckých sadů přitom tvorbu českých cen určují především právě ovocnáři z okolních silných států. „My se můžeme bavit jen o zvýšení při lokálním prodeji ze dvora, nicméně tam, kde je několik obchodních řetězců v těsné blízkosti, je to značně problematické. I když inflace roste, tak ceny od zemědělských výrobců ji rozhodně netáhnou dramaticky vzhůru. Za vyšší částky můžou hlavně skutky překupníků a obchodních řetězců,“ prohlásil Blaha.

I na základě koronavirové krize by tak podle sadařů měla výrazně zesílit podpora domácích pěstitelů ovoce a zeleniny od státu, s čímž je spojené také nakupování vyzrálých produktů bez zatížení nesmyslnou dopravou. „Ze Španělska rozhodně nikdo nemůže přivézt zralou meruňku,“ poznamenal ironicky Zdeněk Huták z Farmy Bílovice.

Dopady letošního roku pocítí i milovníci alkoholu. Ve znojemské pálenici Jiřího Nováka jsou s meruňkovicí asi na deseti procentech běžného roku. 

„Po několika letech pofrčí ve větším množství hrušky, počasí k nim bylo docela příznivé. Jablka a švestky, to je pořád s velkým otazníkem. Jablka mohou hodně propadnout a švestky nemusí dozrát pro pálení,“ zamyslel se Novák.