Pohlavní úd? Ne, dělostřelecký náboj

Tvůrci brněnského orloje Oldřich Rujbr (vlevo) a Petr Kameník krátce po instalaci svého díla na náměstí Svobody v roce 2010

Monument je složen ze sedmi dílů, měří šest metrů a váží 24 tun. Jeho šířka v nejsilnějším bodu je necelé dva metry. Vznikl z černé žuly dovezené z Jihoafrické republiky. Čas bez odchylek řídí signál přímo z atomových hodin ve Frankfurtu. Každou celou hodinu stroj krátce zazvoní a v pravidelných intervalech vydává kuličky, z nichž každá váží zhruba 90 gramů. Pořizovací cena byla 12 milionů korun.

Symbol Brna slaví deset let. Převálcoval krokodýla, těší tvůrce orloje

A co má orloj vlastně symbolizovat? Ačkoliv bývá posměšně přirovnáván k mužskému údu, tvarem podle autorů evokuje dělostřelecký náboj, čímž odkazuje na obranu města proti Švédům v roce 1645.

I reklamní slogan před patnácti lety uváděl, že hodiny z dílny sochaře Oldřicha Rujbra a architekta Petra Kameníka vlastně neukazují čas přímo, spíš vyprávějí příběh o obléhání Brna za třicetileté války. Autoři orloje vzešli před rokem 2010 z veřejné soutěže. Městu se do ní přihlásilo 18 zájemců.

Kolik je vlastně hodin? Nutný je dlouhý manuál

Manuál k brněnskému orloji ukazuje, jak z něho odečíst aktuální čas nebo kde čekat na skleněné kuličky.

Hlavní výtkou se hned od startu stalo obtížné odečtení aktuálního času. Návod, jak se z orloje dozvědět, kolik je hodin, se mnoha Brňanům zdál zbytečně složitý. Jak tedy na to?

V horní části tělesa je umístěna skleněná lupa, na které se postupně objevují číslice od 1 do 12. Ty označují hodinu a jsou rozděleny malými čárkami. Celou hodinu signalizuje poloha čísla přesně uprostřed lupy. Čísla se plynule posouvají zleva doprava – vlevo se objevuje hodina, která právě nastává, zatímco vpravo ta, která odchází.

Nad touto skleněnou lupou je umístěna menší lupa, tzv. minutovka. Má podobu menšího talířku, který se otáčí a naklání podle toho, jak přibývají jednotlivé minuty. Je-li disk nakloněn směrem ven z obelisku, znamená to celou hodinu. Talířek se otáčí zleva doprava, podobně jako ručička na ciferníku – vpravo ukazuje čtvrt, směrem k obelisku půl, doleva tři čtvrtě a opět ven celou.

Brňané poznají, kolik je hodin. Ciferníky poblíž orloje daroval primátor

Celý horní díl orloje se navíc jednou za minutu otočí kolem své osy. Díky tomu je možné čas vidět ze všech stran náměstí Svobody. Každé otočení trvá přesně jednu minutu, což ukazují i dva ostré hranoly fungující jako „vteřinovka“.

Čtení času na Brněnském orloji zkrátka není úplně jednoduché, za což si již od svých začátků vysloužil kritiku. Klasické ručičkové hodiny totiž z náměstí po jeho instalaci zmizely. Na nespokojenost reagoval až v březnu roku 2017 tehdejší brněnský primátor Petr Vokřál (ANO), který nechal jako osobní dar na sloup před McDonald’s nainstalovat troje klasické hodiny. Ty dodnes slouží jako jednoduchá alternativa pro všechny, kdo si s orlojem nevědí rady.

Čistotu orloje hlídají „tekuté stěrače“

Takhle se časostroj opravoval v roce 2020.

Na správné fungování hodinového stroje již od jeho samotného uvedení do provozu dohlížejí Technické sítě Brno (TSB). „Pravidelně ho kontrolujeme minimálně jedenkrát týdně, v případě potřeby následují nutné servisní zásahy,“ uvedl generální ředitel TSB Pavel Rouček.

K větším opravám za celou dobu fungování orloje patřila repase hybného mechanismu a ložisek v letech 2020 a 2021, kdy musel být orloj zhruba na dva týdny mimo provoz. Tehdy si zaseklý motor a poškozená ložiska vyžádaly dokonce demontáž celé horní části stroje vážící přes čtyři sta kilogramů. „Rozsáhlejší oprava byla nezbytná také po poruše a následné výměně řídicí jednotky stroje začátkem roku 2023. Posledním z větších zásahů byla loni oprava řetězového dopravníku kuliček zvonkohry,“ přiblížil Michael Benža ze společnosti TSB.

Brněnskému orloji se zasekl motor, tři týdny nebude nadělovat kuličky

Mezi další časté úkony patří čištění vnějšího černého pláště či řešení mimořádných poškození, za nimiž nejčastěji stojí vandalové. Škody však mají mnohdy na svědomí i vynalézaví lovci kuliček, kteří pro získání sběratelského předmětu neváhají dovnitř orloje instalovat různé podomácku vyrobené pasti či mechanismy.

Jednou za tři měsíce pracovníci TSB monument včetně žulového podstavce čistí zvenčí. „Orloj myjeme čistou vodou s příměsí nano složky, která vytváří ochranný film pro lepší stékání vody při dešti. Funguje tedy jako ‚tekuté stěrače‘ na autě, aby nezůstávaly po kapkách šmouhy. A taky se lépe odstraňují nálepky a jiné věci, které tam lidé lepí,“ upřesnil Benža.

Na každodenní provoz dohlížejí technici i zevnitř. Starají se například o to, aby v jedenáct hodin vždy vyšla správná kulička. Celkově samotný chod stroje, včetně kuliček, stojí ročně zhruba milion korun.

22 fotografií

Za 15 let z orloje vypadne 11 285 kuliček

Skleněnky z orloje neunikly pozornosti ani reprezentačním basketbalistkám (na snímku Julia Reisingerová) před letošním mistrovstvím Evropy v Brně.

První skleněná kulička vypadla z černého obelisku 18. září 2010, kdy byl netypický „orloj“ u příležitosti 365. výročí úspěšné obrany města před Švédy odhalen. Od té doby jich hodinový stroj ke stejnému datu letošního roku do 23. hodiny vydá 11 285 kusů.

Dosud prošlo orlojem přes 35 různých motivů skleněnek. Oblíbenými se staly limitované edice kuliček spojené s adventem nebo významnými událostmi.

Orloj v Brně bude chrlit černé kuličky. Vyrobí je alchymista v podzemí

Různé symboly a barvy připomínaly například 100. výročí vzniku velkého Brna, 150 let od vzniku Dopravního podniku města Brna, výročí Masarykovy univerzity i MENDELU, „zelené hrášky“ vzdaly hold Johannu Gregorovi Mendelovi a s modrobílým designem udělaly kuličky radost fanouškům hokejové Komety po získání extraligového titulu.

U příležitosti patnáctých narozenin bude orloj během dneška každou celou hodinu od 11 do 23 hodin vydávat jubilejní edici hodinových kuliček v černé barvě a označených číslem 15. Celkem jich bude 13 kusů.

Kuličky se nejlépe přepravují v platech na vejce

K 15. výročí uvedení do provozu bude vydávat speciální edici kuliček.

A jak se vlastně skleněné kuličky vyrábí? Na samotném začátku práce musí skláři připravit barevné nitě. Kousek sklářské barvy, tzv. rubínu, se přilepí na píšťalu a vloží se do pece, kde změkne do konzistence plastelíny. Z ní je možné vytahat pinzetou slabé nitě, které se po vychladnutí štípou kleštěmi do dvoucentimetrových čárek.

Poté sklář nabere na píšťalu sklovinu z pánve, vyválí ji na plíšku do válečku a nalepí na ni připravené nitě. Pak v pánvi nabere další vrstvu skloviny a za pomoci dřevěné formy dotvoří tvar kuličky. Hotová kulička se odklepne od píšťaly. Poté se výrobek na 24 hodin „chladí“ v peci s počáteční teplotou asi 500 stupňů, která se postupně snižuje na teplotu okolí.

Po vychladnutí přicházejí na řadu brusiči, kteří zahlazují místo, kde byla kulička spojená se sklářskou píšťalou. Výroba, úprava a zabalení jedné kuličky (mimo chlazení) trvá asi hodinu. Na přepravu skleněných kuliček se osvědčila plata od vajec.

Honba za kuličkami vedla až k vytvoření „mafie“

Muž si hlídá otvor, ze kterého by mohla na brněnském orloji vypadnout vánoční kulička. Ostatní se mohou jen dívat.

Původně turistická atrakce zaměřená na chytání netradičního suvenýru časem vedla ke zformování tzv. „kuličkové mafie, jak se začalo říkat spekulantům, kteří skleněnky sbírali a posílali na černý trh. K orloji přicházeli často až s tříhodinovým předstihem, aby si zajistili místo přímo u okýnka, z něhož kulička vypadne. Někteří si přinášeli k časostroji i rybářské židličky, aby je při čekání nebolely nohy, nebo nastražovali do orloje pasti na chytání skleněnek.

Brněnský orloj začal vydávat vánoční kuličky, opět si je hlídají spekulanti

Ačkoli se situace v poslední době do značné míry zklidnila a v „běžných“ dnech u časostroje spekulanti nepostávají, občas se při příležitosti vydání limitovaných edic kuliček „mafie“ opět objevuje.

Co „obléká“ orloj? Obal před ohňostrojem i dým

Zakrývání brněnského orloje na náměstí Svobody ohnivzdornou pláštěnkou

Orloj tradičně bývá schován pod nafukovací ochranou před silvestrovskými rachejtlemi, během let se ale „oblékl“ i do dalších dekorací. V roce 2011 jej ekologičtí aktivisté zahalili transparentem „10 dní, které mohou změnit Brno“. Při odstávce o sedm let později jej pořadatelé festivalu Re:publika obepnuli plachtou s nápisy jako „Usměj se“ nebo „Buďme zase spolu“. Chtěli tím bojovat proti osamělosti.

Brněnský orloj se zastavil. Místo kuliček lidé najdou plachtu se vzkazy

V roce 2015 zahalil orloj při svém vystoupení performer Jiří Surůvka do červeného dýmu, to však byla jen krátkodobá záležitost a atrakce pro přihlížející. Umělec si v rámci mezinárodního festivalu Performance Art zahrál na kosmonauta, kterého nechtějí pustit do rakety, tedy v tomto případě do modernistického hodinového stroje.

„Má performance byla čirou improvizací,“ přiznal tehdy Surůvka. „Vybral jsem si právě orloj na náměstí Svobody, protože byl a je předmětem mnoha rozporuplných reakcí,“ řekl.

Orloj v umění: zahrál si v klipu i na divadle

Klip skupiny skupiny Poletíme? a v něm Brněnský orloj.

V dubnu 2011 se orloj v podání brněnského HaDivadla proměnil v kosmickou raketu Vostok 1, kterou Jurij Alexejevič Gagarin odletěl na cestu kolem Země. Divadelníci tímto způsobem lákali diváky na svoje představení o majorovi sovětského letectva, který se stal prvním člověkem ve vesmíru. Představení se konalo přesně padesát let po Gagarinově historickém letu.

VIDEO: Ať z orloje padají kytky, fantazíruje klip kapely Poletíme?

Roli si hodinový stroj také „střihl“ ve videoklipu kapely Poletíme?, která o orloji napsala písničku. Ve filmu Franta mimozemšťan se pak opět proměnil v kosmickou loď, se kterou „návštěvník“ odletěl do vesmíru.

Brno Film Office

Skrytá funkce brněnského orloje konečně odhalena! Díky Technické sítě Brno a natáčení filmu Franta mimozemšťan.

17. září 2025 v 17:06, příspěvek archivován: 17. září 2025 v 17:06

0 0

Orloj dostal koule navíc, ve videu byl zničen

Takhle vtipálci v Brně přikreslili orloji v roce 2015 lidské tělo.

Chlouba města se taktéž nevyhnula nespočtu vtipů, které zabodovaly na sociálních sítích. V roce 2011 Patrik Šmíd vydal video Exploze brněnského orloje, v němž ho „digitálně“ zničil. Po stroji pomocí vizuálních efektů nejprve hodil výbušninu, přeskočil rozbité kusy žuly, následně sebral kuličku a utekl pryč.

V roce 2022 k orloji politik David Pokorný z hnutí Fakt Brno připevnil dvě koule při představování volebního „Programu, co má koule!“. Akce se konala přímo na náměstí Svobody a její součástí bylo i samotné přidání koulí k orloji, čímž se politici snažili upozornit na své cíle a hodnoty, které chtěli prostřednictvím programu sdílet s veřejností.

I orloj v Brně „odbíjí“ poledne v jedenáct hodin

Každý den před 11 hodinou se kolem hodin na náměstí Svobody v Brně sejde shluk lidí, kteří se snaží ulovit kuličku ze stroje.

Jak již bylo řečeno, orloj by měl podobností s nábojnicí připomínat jednu z nejvýznamnějších kapitol v brněnské historii, tedy obléhání Švédy za třicetileté války. A nejen to. Když roku 1645 švédský generál Torstenson město obklíčil, zavázal se, že pokud se mu nepodaří městské hradby prolomit do poledne, odtáhne po čtyřměsíčním snažení pryč. Brňané proto odbili poledne už v 11 hodin, aby dobyvatele přiměli k ústupu.

Tato tradice se dodnes zachovává. Stejně tak i orloj „odbíjí“ poledne v jedenáct. Každý den přesně v tuto dobu vypustí skleněnou kuličku, která projde útrobami stroje a vyletí jedním ze čtyř otvorů.

Symbol Brna slaví deset let. Převálcoval krokodýla, těší tvůrce orloje

Kuličky navíc odkazují k další legendě. Podle pověsti mohla švédského generála zabít pouze koule odlitá za magického rituálu a vystřelená o půlnoci. Orloj tak spojuje dějiny města s pověstmi, které se s nimi pojí.

Tvůrci zdůrazňují, že časostroj má hlubší symboliku. „Všichni znají povídačku o jedenácté hodině a Torstensonovi, který s nepořízenou odtáhl. Jenže nebýt obyvatel města, kteří se dlouho a houževnatě bránili a armádě vzdorovali, nebylo by žádného zvonění v jedenáct. Orloj má tvar nábojnice, rakety, vojenského symbolu, ze kterého padají kuličky schopné zabít vůdce švédských nájezdníků,“ popsal Rujbr před časem pro iDNES.cz.

Bývalý primátor: Orloj svůj účel splnil

Brněnský primátor Roman Onderka ukazuje kuličku, která se pro orloj chystala k oslavám Dne Brna.

Pokud je s orlojem v Brně něco spjato velmi silně, pak je to přízeň politiků. Jeho „politický otec“ Roman Onderka (ČSSD) stále zůstává velkým propagátorem monumentu, který pomohl prosadit. „Časostroj se stal turistickým tahákem. Pokud já vím, tak cestovní kanceláře, které dovedou turisty do Brna, jej nevynechávají. Kuličky se staly i poptávkovým artiklem, lidé si je chtějí odnést na památku. Orloj je součást Brna, jeho běžného života, lidé si u něj dávají schůzky. Svůj účel podle mě splnil,“ podotkl před lety Onderka.

Orloj v Brně bude chrlit nové kuličky, zelené s hráškem uvnitř a černé

V podobném duchu se vyjádřila i primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS): „Pamatuji si dobře, jaké kontroverze orloj vyvolával krátce po své instalaci. Teď, po patnácti letech, je nedílnou, řekla bych až ikonickou součástí tváře Brna,“ řekla.

Bizarní časostroj otevřel cestu umění v ulicích

Socha Jošta Lucemburského na Moravském náměstí v Brně, vyfocená zespodu, připomíná pánský rozkrok.

A ještě jednou brněnská primátorka Vaňková k odkazu orloje, který před patnácti lety vzbudil tolik rozporuplných reakcí. První žena města Brna ocenila, že v návaznosti na jeho instalaci se do ulic jihomoravské metropole dostala i řada dalších moderních sochařských děl. „Ani bez nich už si dnes těžko dovedeme představit jednotlivá náměstí,“ podotkla primátorka.

Banální, kritizují experti sochu Hrachovina pro Mendlovo náměstí v Brně

Pro příklady není třeba chodit daleko. Nedaleko orloje – na Moravském náměstí – stojí jezdecký Jošt s dalším falickým symbolem, který se zvědavcům otevře při pohledu zespodu. Ten mimochodem oslaví svoje 10. narozeniny v říjnu. Na Malinovského náměstí stojí od loňska monumentální Kryštof a na Mendlově náměstí pak předloni „vyrostla“ Hrachovina, tedy její plastika. Přibyly i menší instalace, například tři kužely na Dominikánském náměstí.

Mezi suvenýry je největší zájem o skleněnky

Už patnáct let stojí na brněnském náměstí Svobody netradiční orloj. Dostal se i na oficiální suvenýry, propagující město.

Zmenšenou napodobeninu orloje si lze z Brna odvézt jako klíčenku, magnetku, svíčku, skládačku či zkrátka malou kopii přesně do ruky. Turistické informační centrum (TIC) ho využívá v kampaních a je i součástí zahraniční destinační kampaně Brno True Story.

„Pro turistickou nabídku Brna je orloj významný právě svou originalitou a hravostí. Přispěl k budování image města stejně jako místa s vtipem, která se nebojí kontroverze a umí ji proměnit v turistický zážitek,“ sdělila Hana Bánovská, tisková mluvčí TIC Brno.

Nejpopulárnějším suvenýrem spojeným s orlojem jsou podle jejích slov skleněné kuličky. „Často si je odvážejí nejen turisté, ale i Brňané, kteří je berou jako osobní připomínku města,“ dodala Bánovská.

Obelisk není ze žuly? Záměnu se podařilo vyvrátit

Už patnáct let stojí na brněnském náměstí Svobody netradiční orloj.

Dva roky po uvedení stroje upozornil odborník z Vysokého učení technického (VUT) na to, že materiál, z něhož je obelisk vyroben, neodpovídá původnímu tvrzení autorů Oldřicha Rujbra a Petra Kameníka. Místo slibované černé žuly Nero Zimbabwe, která se těží v Jihoafrické republice a je považována za velmi kvalitní a cenný materiál, měl být údajně vyroben z jiného typu horniny – konkrétně z gabra. Ten je v přírodě poměrně běžný.

Tvůrci orloje však obvinění jasně odmítli. Podle spoluautora Kameníka šlo pouze o změnu názvosloví. „Žula Nero Zimbabwe je obchodní název materiálu, který běžně používají všechna kamenictví pro gabro tohoto typu u nás. Černá žula by byla skutečně velice raritní. Od začátku jsme však počítali s materiálem Nero Zimbabwe,“ vysvětlil Kameník.

I „bratranec“ v Londýně čelil nepochopení

Komerční mrakodrap 30 St Mary Axe, které se říká Okurka, byl dokončen v prosinci 2003 a do provozu uveden v dubnu následujícího roku.

A jedna perlička na závěr. Věděli jste, že brněnský orloj má svého „bratrance“ v Londýně? Je jím mrakodrap známý pod přezdívkou The Gherkin, tedy Okurka. Tato 180 metrů vysoká stavba, podobně jako časostroj na náměstí Svobody, čelila po svém vzniku v dubnu 2004 ostré kritice veřejnosti a stala se jednou z nejkontroverznějších staveb britské metropole.

Povrch mrakodrapu tvoří 24 tisíc metrů čtverečních skla, což odpovídá zhruba velikosti pěti fotbalových hřišť. Ve 40 patrech se nachází kanceláře pro mezinárodní firmy, přístup veřejnosti je omezený. Na vrcholku mrakodrapu se nachází nejvýše položený bar a restaurace v Londýně. Přístup do nich mají ale pouze nájemníci budovy nebo členové místního klubu. Dnes už Okurka patří k neodmyslitelným symbolům Londýna, podobně jako „černá perla“ patří k Brnu.