Při vystoupení u kulatého stolu ředitelů nemocnic v Brně ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) konstatoval, že pro podzim podle něj existují dva scénáře. A ani jeden z nich není úplně příznivý.

„Buďto tu zůstane jen omikron, udrží si současné parametry a způsobí totéž co letos. Existuje tu ovšem riziko, že do podzimu expiruje očkování zranitelné části populace,“ vysvětluje Dušek. 

Bez další vakcinace tak právě ti, kteří byli naočkováni nejdříve, přijdou o získanou imunitu. A omikron může způsobit silnější vlnu než nyní.

„Druhou možností je, že přijde nová varianta viru, nebo omikron změní svoje parametry, protože ještě nedomutoval do endemického klasického stavu koronaviru. Pak předvede vlnu daleko silnější. Ostražitost je bohužel na místě,“ poznamenal Dušek.

Bez vakcinace by omikron řádil, říká Dušek

To, že omikron nepřinesl takovou zátěž nemocnic jako předchozí varianta delta, je podle něj právě zásluhou očkování.

„Kdybychom nebyli vůbec navakcinováni, omikron by předvedl minimálně totéž co delta. Je sice méně virulentní, ale o to více nakažlivý a v krátké době by přivedl do nemocnic mnohem větší počet lidí než delta. Je to varování před podzimem, abychom udrželi proočkovanost pod kontrolou,“ míní šéf zdravotnických statistiků.

Zdražuje úplně všechno, posteskl si Blatný

Nejen na takové výzvy se musí připravit nemocnice. Covid zamíchal s veškerými plány, které před jeho příchodem měly.

Ještě před dvěma lety to vypadalo na ideální čas, kdy se pouštět do velkých investic nebo se vyrovnat s dluhy z předchozích let. Virus ale ředitelům nemocnic naložil další starosti.

Významná část prostředků zdravotních pojišťoven i státu byla spotřebována. Nemocniční péče je omezená o desítky procent a zdravotníci jsou vyčerpaní.

„K tomu všemu dochází také k zásadní změně na trhu. Ta se sice dala předpokládat, ale zdaleka ne v takové míře,“ říká exministr zdravotnictví Jan Blatný, dnes zdravotnický náměstek brněnské Dětské nemocnice. 

Velký zájem o konkrétní přístroje či jiné zdravotnické komodity během pandemie podle něj výrazně zvedl jejich cenu. Do toho přišla desetiprocentní inflace. 

„Průměrná cena komodit se téměř všude zvedla o těchto deset procent. Ale například u energií jsou to i stovky procent. Konkrétně u naší nemocnice jde o navýšení na téměř tři sta procent. Což je suma, která je podstatná i pro nemocnici s obratem deset nebo dvanáct miliard,“ vysvětluje Blatný.

Podle něj by řešením bylo využít jak centrální, tak lokální soutěžení energií na burze, díky kterému by nemocnice mohly sáhnout na nižší ceny. Jak říká, i v letošním roce budou nemocnice zcela jistě ještě potřebovat „covidové“ kompenzace. Protože nemohou plně fungovat, přicházejí o nemalé příjmy.

„Covid tu stále je, což s sebou nese řadu nutných opatření. Například povinnost blokovat lůžka pro covidové pacienty, které by mohly být využity jinak a mohly by přinášet nemocnici zisk. Čím větší nemocnice, tím větší to znamená finanční zátěž,“ zdůvodňuje Blatný pokračující nutnost finanční podpory. 

Pacienty ohrožují i počítačové viry

Covid podle Blatného odhalil vícero slabin, které v tomto roce bude potřeba vyřešit. Například to, že formálně neexistuje páteřní síť nemocnic. Respektive nikde není stanoveno, která zařízení do ní reálně patří, natož to, jak je v krizovém režimu financovat.

V souvislosti se současnou geopolitickou situací klade Jan Blatný důraz také na kyberbezpečnost. Ostatně Dětská nemocnice, kde působí, byla jednou z těch, která v počátku pandemie čelila útoku hackerů. 

„Počítačový virus ohrožuje našeho pacienta stejně jako jiný virus nebo jako rakovina,“ říká s jistou mírou nadsázky.

Problém je ovšem v tom, že náklady na zabezpečení nemocnic kryjí zdravotní pojišťovny, třebaže není součástí vlastní zdravotní péče. I to podle něj stojí za přehodnocení.