Nad brněnskými ohňostroji se smráká. Studie posoudí, jak moc škodí přírodě

  10:42,  aktualizováno  16:08
Statisíce lidí si každý rok nenechají ujít ohňostrojovou přehlídku Ignis Brunensis nad hladinou Brněnské přehrady. Jenže se v posledních letech zároveň řeší, nakolik je tato akce smysluplná a jak škodí přírodě. Do velkého boje proti ní teď vyrazili ochránci přírody, kteří přes Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) prosadili, že se bude zpracovávat expertní studie o dopadu ohňostrojů na vzácné druhy ptactva.

Italský ohňostroj Oheň voda plamen, vítěz hlavní mezinárodní ceny přehlídky Ignis Brunensis 2025. | foto: Petr Ryp

Nelibě to nese hlavně pořadatelská společnost Snip & Co, která si stěžuje, že za osmadvacet let, co ohňostrojovou přehlídku pořádá, nic takového nebylo potřeba. Vždy podle vyjádření organizátora získala veškeré potřebné souhlasy od báňského úřadu, Povodí Moravy nebo odboru životního prostředí krajského úřadu.

ČIŽP ale říká něco jiného. „Z kontrol u produkční společnosti vyplynulo, že pořadatel před konáním akce v roce 2024 svůj záměr neprojednal s příslušnými orgány ochrany přírody – Krajským úřadem Jihomoravského kraje a Magistrátem města Brna. ČIŽP proto zahájila správní řízení o zákazu činnosti, které bylo přerušeno do doby, než Krajský úřad Jihomoravského kraje rozhodne, zda bude pořadateli udělena potřebná výjimka,“ uvedla mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Zrušte obří pyroshow, apelují aktivisté na brněnský festival ohňostrojů

Pořadatelská společnost tak byla inspekcí donucena poprvé žádost o tuto výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů podat, aby se zjistilo, jestli se organizací ohňostrojů neporušuje zákon.

„V průběhu let se změnil názor části veřejnosti na dopady ohňostrojů. Odborná veřejnost dokládá zejména ze zahraničních pramenů možné škodlivé dopady na chráněné druhy ptáků,“ vysvětlil Petr Holeček z tiskového oddělení krajského úřadu.

Ten zatím rozhodnutí nevydal, protože nemá potřebná tvrdá data, o něž by se mohl opřít. A tak právě po organizátorovi chce, aby toto posouzení nechal zpracovat v následujícím roce. Příští rok v červnu se tak ještě přehlídka bude konat v nezměněné podobě.

„Je to necitlivá zábava vůči přírodě. V té době hnízdí ptáci, ale i kdyby tomu tak už nebylo, celkově ohňostroje přírodě škodí. Obrací se na nás čím dál víc lidí, kterým se to nelíbí, ať proti tomu nějak zakročíme,“ říká předseda jihomoravské pobočky České ornitologické společnosti Jan Sychra.

Ten podle svých slov už před lety posílal na magistrát otevřený dopis, v němž přehlídku ohňostrojů kritizoval. Sám však nejnovější podnět nepodával.

Jistotu má jen příští ročník

Festival má podle Ondřeje Morávka z pořadatelské agentury nezpochybnitelný pozitivní ekonomický efekt na cestovní ruch a na něj napojené podnikatelské aktivity v oblasti ubytování nebo gastronomie. „Festival Ignis Brunensis je největší volně přístupnou volnočasovou a prezentační akcí v širokém regionu jižní Moravy i v Česku, bez nadsázky i ve středoevropském regionu,“ vyzdvihuje přínosy.

Ohňostroje nejsou nic jiného než balet na nebi, říká porotce Vágner

Kolik za připravovanou studii zaplatí, zatím nedokázal sdělit. Na brněnský magistrát si však přišel říct o navýšení příspěvku, kterým město každoročně na show přispívá. Proti původně dohodě o 3,5 milionech korun mu zastupitelé v úterý schválili částku o 700 tisíc vyšší. Kromě nákladů na studii Morávek argumentoval i rostoucími náklady na přehlídku.

Opoziční zastupitelé byli proti a festival kritizovali právě s ohledem na přírodu. Podobně se vyjádřila i šéfka brněnské zoo Radana Dungelová. „Za všechny, kteří hájí práva zvířat, jsme i my pro to, aby se zábava v této podobě už odebrala do historie,“ prohlásila.

Náměstek brněnské primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL) sice odsouhlasil více peněz na show v příštím roce, přesto si myslí, že se éra ohňostrojů na Brněnské přehradě či hradu Špilberk skutečně blíží svému konci. „Na další období už město zřejmě peníze neposkytne,“ poznamenal.

Souhlasíte s pořádáním ohňostrojového festivalu?

celkem hlasů: 958
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 sobota 29. listopadu 2025. Anketa je uzavřena.

Současná dohoda mezi Brnem a organizátorem o finanční podpoře je vyjednaná ještě na dva roky, přičemž jistotu konání má jen ten příští. Případný jubilejní 30. ročník v roce 2027 už musí získat výjimku na základě zadávané studie.

Náhradou mohou být drony

Podle Sychry není jasné, jaké nové poznatky může studie přinést, když jiné ze světa podle něj jednoznačně dokazují, že ohňostroje mají negativní vliv na životní prostředí. Spíš si myslí, že úředníci jen chtějí získat čas. Zároveň musejí nutnou výjimku napasovat na některou z možností, kterou stanovuje zákon, přičemž v tomto případě přichází v úvahu pouze „veřejný zájem“.

Podle jihomoravského šéfa ornitologů se však tímto souslovím ohňostroje nedají obhájit. „Je nesporné, že přírodě škodí,“ zdůrazňuje.

Lochneska nad přehradou zabere stovky hodin práce, říká tvůrce dronové show

Přidává se také dosluhující ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který je i brněnským zastupitelem. „Pro ptáky je ta přehlídka objektivně problém. Důležité je, v jakém čase se ohňostroje střílí, tedy aby už ptáci nehnízdili. Nemám na to radikální názor, podle mě se má jít postupně směrem k dronovým show, které v Brně už bývají. To je správně,“ míní.

Počet dronů na Ignis Brunensis se sice rok od roku zvyšuje, ve srovnání s ohňostroji jsou však zatím stále jen doplňkem. Navíc jsou finančně nákladnější a město na ně posílá peníze navíc. „Dokážu si představit leccos, ve světě jsou kolikrát ohňostroje s drony propojené,“ podotýká Morávek.

26. června 2025

Autor: