V Brně třídí odpad nová linka se senzory, pracuje čtyřikrát rychleji než lidé

  17:28
Linka na třídění odpadu, u níž nehraje prim lidské oko, ale automatické senzory, začala selektovat odpad v Brně. Za hodinu zvládne stroj roztřídit až čtyři a půl tuny plastu, papíru a kovu podle druhu i barvy. Novinka, která pracuje čtyřikrát rychleji než lidé, stála 330 milionů korun.

„Linky u nás dosud fungovaly ve dvou režimech. Ve standardním, kdy lidé stojí u pásu a třídí, a pak v takzvaném návštěvnickém, kdy se běh linky zpomalí, aby se zvládlo vytřídit více odpadků a chybovost byla menší. Bohužel taková je praxe. Ale nová linka, která funguje v automatickém režimu a na senzory, má mnohem vyšší rychlost a její efektivita je až 95 procent,“ srovnává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Linka od slovenské firmy VÚMZ SK vyšla na 330 milionů korun. „Dvanáct procent, tedy asi 40 milionů, bylo hrazeno z dotace Státního fondu životního prostředí,“ podotýká brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Nová brněnská odpadová linka zvládne za hodinu roztřídit až čtyři a půl tuny plastů, papíru a kovu podle druhu i barvy.

Dosavadní linku v městské firmě SAKO Brno obsluhovala asi dvacítka lidí. Podle mluvčího Michala Kačírka se teď zaměstnanci přesunou k nové technologii. Je totiž nejen potřeba obsluhovat zařízení, ale také dotřiďovat kusy, které stroj nezvládne správně zařadit.

„Nutno zdůraznit, že stávající linka byla nejen technologicky překonaná, ale také za hranou kapacitních možností. Množství navezeného papíru a plastu se každoročně zvyšovalo, za posledních sedm let v souhrnu o více než polovinu. Aktuálně každé čtvrtletí svážíme do naší městské firmy tolik plastu jako před deseti lety za celý rok,“ sděluje předseda představenstva SAKO Brno Pavel Urubek.

Podobných linek je třeba dvacet

Nové zařízení si poradí i s odpadem uloženým v pytlích, který roztrhne tak, aby k třídění postupoval už volně položený. Softwarový program následně rozpozná plasty podle tvaru, složení a dokonce i barev. Balistická separace rozdělí odpad na 2D části (sáčky, fólie) a 3D objekty (kelímky, vaničky, konzervy).

Součástí technologie je magnetický separátor železných kovů a indukční separátor pro sběr neželezných kovů, díky čemuž bude linka efektivně oddělovat také kovové obaly, jako jsou například plechovky od nápojů, konzervy či hliníková víčka.

Třídit odpad je o zdraví, lidé mezi plasty hází i mrtvá zvířata či pleny

Tento odpad tak obyvatelé Brna mohou odkládat do žlutých kontejnerů spolu s plastem. Výkonný lis slisuje jednotlivé roztříděné druhy plastu i papíru shromážděné v kójích do balíků určených k dalšímu zpracování. Linka zpracuje také polystyren. Nadrtí jej a slisuje do briket, případně nasype do velkoobjemových vaků.

Nově postavená hala dotřiďovací linky je 66 metrů dlouhá, 32 metrů široká a 15 metrů vysoká. Na ni navazuje další, rozměrově podobná hala, v níž se budou soustřeďovat jak navezené odpady ke třídění, tak balíky s čistou surovinou, určené k materiálové recyklaci. Bylo zapotřebí vybudovat čtyři metry vysokou a 100 metrů dlouhou opěrnou zeď na zajištění stability přiléhajících zemních svahů.

Lidé ze sídlišť potravinový odpad třídit chtějí, ale není kam, tvrdí vědci

Do provozu novou linku uvedl spolu s primátorkou Vaňkovou také premiér Petr Fiala (ODS). Ten ocenil, že Česko patří ve sběru recyklovatelného odpadu k evropským premiantům. „Co nám ale chybí, jsou technologie na roztřiďování separovaného odpadu a také výrobní kapacity pro samotnou recyklaci. Otevření této moderní třídicí linky považuji za první vlaštovku. Pevně doufám, že podobné projekty v dalších městech budou následovat,“ oznamuje Fiala.

Podle ministra Hladíka se podobné linky chystají také v Praze nebo Ostravě. „To však stále nestačí. Je skvělé, že Brno s touto automatizací začalo, ale v Česku je potřeba takových linek asi dvacet. Doufám, že další projekty budou brzy následovat,“ říká Hladík.

Naučte se hýbat, radil Fiala studentům

Před otevřením linky se Fiala stavil na besedu se studenty brněnského gymnázia ve Vídeňské ulici. Probírali mimo jiné důchodovou reformu. Premiér studenty upozornil, že bez ní nebudou mít oni ani jejich rodiče slušný důchod.

„Neustále totiž ubývá lidí, kteří vydělávají a odvádějí peníze na daních a do důchodového systému. Naopak přibývá těch, kteří ty peníze čerpají. Když tento poměr neodpovídá, systém se dostává do dluhů,“ vysvětloval Fiala.

Pokud vláda důchodovou reformu nezavede, nebude mít podle něj po roce 2040 na penze. Nastavit důchodový systém, který bude fungovat za 25 let, je podle premiéra problém. „Proto se předchozí vlády reformě vyhýbaly. Součástí by měla být rámcová shoda mezi nynějšími stranami ve vládě, aby se nestalo, že za pár let přijde jiná vláda a zase to celé změní,“ řekl Fiala.

Studenty pak ještě vyzval, aby se udržovali ve fyzické kondici. „Nepohrdejte tělocvikem a naučte se rozumně hýbat,“ řekl jim. Podle něj je horší fyzický stav populace důvodem, proč je problém získat nové vojáky, hasiče nebo policisty. „Spousta lidí by takovou práci chtěla dělat, ale nesplňují fyzické parametry, které jsou potřeba,“ upozornil Fiala.

Autoři: