iDNES.cz

Skládky zavírají, odpad zůstává. Obce tak musí víc třídit a spoléhat na spalovnu

  6:24,  aktualizováno  6:24
Mnoho let byli lidé v obci Suchý na Blanensku zvyklí vynášet odpad do společných kontejnerů na návsi. Ostatně odvoz odpadků si malá vesnice dosud řešila svépomocí. Obecní pracovník nastartoval traktor a zamířil s plnou vlečkou na skládku do Březinky na pomezí Jihomoravského a Pardubického kraje. Jenže letos pro tuto bezmála pětisethlavou obec přišla rána. Skládka kvůli naplnění kapacity zavřela.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AI / Ondřej Hanuš

„Mysleli jsme, že třeba ještě do konce roku vydrží, ale bohužel se tak nestalo,“ říká starosta Suchého Jakub Hlubinka (nez.). Na druhou stranu o blížícím se konci provozu skládky, která fungovala od počátku 90. let, v obci věděli a mohli se na něj připravit.

Teď si místní musí pořídit popelnice – u každého domu budou mít čtyři. Dvě jim zaplatí obec, dvě si koupí sami. A od října budou popeláři svážet komunální odpad i ten tříděný přímo od domu. „Je to pro obyvatele velká změna. Doufám, že si tato novinka brzy sedne,“ sděluje Hlubinka. Poplatky ale navyšovat nechce, díky popelnicím a evidenci jejich svozu bude mít přehled o množství odpadu, který vyprodukuje každá domácnost.

Suchý se totiž nově zapojí do spolku obcí na Malé Hané, který má vlastní popeláře a na tento systém najel už před šesti lety. Tehdy taky svozová auta vozila komunální odpad z černých popelnic do Březinky, poslední jeden až dva roky ale už vše míří do brněnské spalovny.

Statek zaplnily hromady odpadu. Firma tvrdí, že ho chce recyklovat, povolení nemá

Tedy ne úplně vše. Do kotlů vyrábějících elektřinu a teplo není možné nasypat cokoliv, takže velkoobjemový odpad v podobě harampádí ze sklepů, popřípadě z různých přestaveb domů končil vždycky na Březince. „Velkoobjemový odpad, jako jsou třeba linolea nebo stavební polystyren, ve spalovně nechtějí. Uzavření skládky nám tak situaci zkomplikovalo,“ přibližuje šéfka Technických služeb Malé Hané Olga Dočkalová (nez.), jež je zároveň starostkou v Sudicích na Blanensku.

Kvůli uzavření skládky v Březince tak musela s dalšími starosty hledat jinou lokalitu, kde by tento odpad udali. Nakonec ji našli na jih od Brna, v Bratčicích. Nechtějí tam však vozit veškerý velkoobjemový odpad jako na Březinku, ale už na začátku se jej snaží přetřídit a do Bratčic odvézt skutečně jen to, co nemůže do spalovny.

I kvůli tomu, aby ušetřili výdaje za delší cestu. „Nejlepší by bylo, aby občané jeli do našeho sběrného dvoru s odpadem, který už je částečně roztříděný,“ podotýká Dočkalová, jejíž technické služby obsluhují více než 55 převážně malých obcí Blanenska a neustále přibírají nové, třeba zmíněný Suchý.

Místo popelnic změnili směr

Podobně velká obec Rozseč nad Kunštátem stále zůstává u svépomocného odvozu odpadu. Skládku v Březince pouze nahradila Bukovem na Vysočině. „Máme ji zhruba stejně daleko, takže se nám náklady nijak výrazně nezměnily,“ uvádí tamní starosta Ivo Kotouček (nez.).

Musí ale hlídat, co lidé do kontejnerů vyhazují. „Dostal jsem upozornění ze sousední obce, že jim tam nechtěli některý odpad vzít, když uviděli, co tam přivezli,“ poznamenává Kotouček.

Firma navezla tuny odpadu na stavební pozemek, místní zahradili autům cestu

Na rozdíl od Bratčic nebere Bukov polystyren, sádrokarton, nádoby od olejů, ale ani odpad, který se běžně třídí, jako je plast nebo papír. „Zatím jsme tam jeli jednou a vše bylo bez problému. Zanedlouho tam pojedeme podruhé,“ hlásí rozsečský starosta s tím, že se mu zdá, že lidé pravděpodobně začali více třídit.

Bukov je však pro Rozseč nejspíš jen dočasným řešením, i tamní skládka se totiž blíží hranici své kapacity. Zaplněná bude nejpozději za pět let. Existuje možnost rozšíření, ale o tom ještě provozovatel nerozhodl.

Odvoz velkoobjemového odpadu a dalšího, který v Bukově nechtějí, si objednává Rozseč u svozové firmy Recovera. I její byznys však zasáhlo uzavření Březinky. „Jakmile se skládka přiblížila své kapacitě, návozy komunálního odpadu jsou primárně směřovány do spalovny v Brně, v případě její odstávky pak na naše vlastní zařízení,“ informuje mluvčí společnosti Kateřina Kodadová. Kdy přesně firma s návozem na skládku skončila ani kam jinam odpad případně vozí, ale nesdělila.

Kolik se toho ještě v Brně spálí?

Spalovna v Brně tak každopádně nabírá na významu a bude i dál, jak se budou uzavírat další skládky, a především se začne blížit zákaz odvozu odpadu na tyto hromady v krajině.

Ministerstvo životního prostředí chce, aby se více třídil a recykloval ještě využitelný odpad. „To znamená, že část odpadů bude možné i po roce 2030 na skládky ukládat, půjde ale o ten již nevyužitelný,“ oznamuje mluvčí resortu Veronika Krejčí.

Českou krajinu i předměstí hyzdí nelegální skládky, pokuty to nespraví

Podle bývalého starosty Žabčic Vladimíra Šmerdy (nez.), kde rovněž funguje skládka, to bude problém pro mnohé obce, pokud nezačnou odpadové hospodářství řešit včas. Spalovna v Brně jako jediná v regionu totiž nemá neomezenou kapacitu a její rozšíření se zatím zdržuje.

Neúspěšný uchazeč o několikamiliardový tendr, společnost IMOS, se totiž na začátku léta obrátil na antimonopolní úřad a požadoval, aby se prověřilo, proč dostal přednost Metrostav, mimo jiné vítěz minulého a zrušeného tendru, jehož se tehdy účastnil jako jediný. Úřad žádné pochybení nezjistil, a podnět tak zamítl. Zatím však jde o nepravomocný verdikt a neúspěšná firma ho může ještě napadnout.

Autor:
zpět na článek