„Omezuje nás to v rozvoji. Správa nesmyslně rozhoduje o tom, jak mohou vypadat stavby a co vůbec lze budovat. Mluví do toho, jakou barvu má mít střecha, jakou fasáda nebo jaká má být velikost oken. Někdy to jsou až přílišné detaily,“ komentuje letitý stav starosta Vranova nad Dyjí Lubomír Vedra (nez.), který usiluje o změnu.
Ačkoliv se názory vedení dalších obcí v pásmu v některých ohledech liší, na jednom se shodnou – méně omezení by všichni uvítali. Spolu proto připomínkují novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, přičemž chtějí dosáhnout toho, aby se park nemusel vyjadřovat ke každému stavebnímu záměru.
Dřív byla společnost zelená, teď mají lidé přírodu za tělocvičnu, říká ochránce |
„V ideálním případě aby ochranné pásmo úplně zmizelo,“ nastiňuje nepříliš pravděpodobnou variantu Vedra. Změnu by však starostové uvítali i v rozložení rady národního parku, obce v ní mají pouze třetinové zastoupení a běžně bývají přehlasovány.
Zmíněná novela je aktuálně v Poslanecké sněmovně, podle vedení vesnic v okolí Podyjí se ale nikam neposunula a je pravděpodobné, že kvůli nadcházejícím volbám se to v dohledné době nezmění. Problémy kvůli národnímu parku řeší aktuálně i v Krkonoších, kde majitelé kvůli sporům se Správou Krkonošského národního parku od června zavřeli Luční boudu.
Naděje na zlepšení s novým ředitelem
Než se tak stane, starostové vidí naději na zlepšení v příchodu nového ředitele Pavla Müllera, jenž nastoupil v únoru. „Ten bývalý (Tomáš Rothröckl, pozn. red.) byl ve vedení třicet let a spoustu věcí už měl zajetých, nebyl prostor na změny,“ shrnuje starostka Mašovic Martina Pelánová (nez.).
„Problém je, že správa parku v minulosti vydávala mnoho závazných stanovisek, proti kterým se nešlo odvolat. Nejednalo se vyloženě o zákazy, ale spíše o podmínky, které bylo velmi obtížné splnit. Kvůli tomu jsme připomínkovali novelu zákona už v roce 2017, ale neuspěli jsme. Je to každopádně o lidech i komunikaci a také já věřím, že s novým ředitelem to už půjde lépe,“ přidává se Vedra.
Při svém nástupu si právě zlepšení vztahu s místními obcemi Müller stanovil jako jeden z hlavních cílů. Personálně například doplnil odbor veřejných vztahů, který má za úkol komunikaci s veřejností, včetně starostů. „Nečelíme žádné krizi nebo akutní hrozbě, takže se vedle běžného provozu můžeme soustředit i na tyto dlouhodobé cíle,“ má jasno nový šéf Podyjí.
Dosavadní jednání s obcemi si chválí a podotýká, že zatím se na všem dohodli. V otázce pravidel pro výstavbu si ovšem stojí za postupem správy parku. „Máme povinnost chránit krajinný ráz, což je i vzhled budov v ochranném pásmu. Nepohodlné správní řízení lze každopádně nahradit takzvaným regulačním plánem schváleným pro každou obec. Pak by třeba každá střecha a okno musely vypadat právě podle tohoto dokumentu,“ nastiňuje možné východisko Müller.
Nejde jen o WC, KRNAP ohrožuje celou Luční boudu, říkají její majitelé |
Regulační plán udává mantinely pro podobu všech nových staveb. „Jevilo se nám to jako příznivé řešení při posledním setkání se starosty a ministrem životního prostředí,“ dodává ředitel.
Vadí i zákaz vstupu do lesa
Řada starostů si Müllerův přístup chválí a ve změnu věří. Podle jiných je zatím brzy na závěry, a zda bude spolupráce fungovat, se ukáže až časem. Ne všichni však volají po „revoluci“. Například starosta Lukova Marek Langer (nez.) si pravidla pro výstavbu pochvaluje.
„Sice nemůžeme používat levnější materiál, takže místo betonu děláme cesty z kamenné žuly, ale právě díky tomu máme obce tak krásné,“ podotýká. Protože se tak děje i na požadavek správy parku, byl by rád za finanční příspěvek. Momentálně mohou vesnice žádat o dotace například u Státního fondu životního prostředí, ale podle Langera často bezúspěšně, proto je finančně náročné nároky plnit.
Mnohem kritičtější je ovšem k zákazu vstupu do velké části lesa v okolí obce. „Může se jen po stezkách a těch je tu málo. Do lesa, který mají lidé v Lukově v podstatě za domy, platí zákaz. Nechápu, proč nemůžeme chodit ani po cestách, kde normálně jezdí traktory. U založení parku jsem sice osobně nebyl, ale lidé vzpomínají, jak jeho správa tehdy slibovala, že se restrikce obyvatel obcí nijak nedotknou,“ stěžuje si Langer.
V národním parku úmyslně nařezávají stromy, aby pomohli mizejícím broukům |
Upozorňuje, že omezení s postupným vývojem parku stále přibývají, a má za to, že někteří pracovníci testují, kam až mohou zajít. Ohledně změny už několik let sám jedná. Na přidávání zákazů upozorňuje i Pelánová z Mašovic, zrušena tam byla třeba cyklostezka či cesta pro koně.
„S tím nic udělat nemůžeme. Například v Lukově se jedná o oblast v klidovém území, kde je pohyb omezen kvůli ochraně přírody,“ odůvodňuje Müller.
