Brzy poté přijde navíc na řadu druhý velký balík změn, který čítá dalších 26 ulic. Dohromady novinku zřídí na dvanácti kilometrech. „Protože dnes je v Brně 180 kilometrů jednosměrek a z toho je jen 16 kilometrů cykloobousměrných, je to velký skok kupředu,“ vyzdvihuje člen spolku Brno na kole Daniel Bárta.

Délka opatření, jež umožňuje cyklistům jet legálně v protisměru ulicemi, kde se auta smí pohybovat pouze „jednocestně“, se téměř zdvojnásobí. „Je to masakr. Nových úseků bude opravdu hodně. Město se konečně vzchopilo,“ pochvaluje si další cyklistka Ivana Tošovská.

Právě lidé na bicyklech jsou často těmi, kteří přicházejí s podněty na vyznačení v dalších ulicích. Ale také některé radnice, jako například Brno-sever, si samy proaktivně vytipovávají vhodné trasy, kde by opatření dávalo smysl.

Brno ustoupí cyklistům, do jednosměrek mohou i přes výhrady policie

Jako jeden z přínosů cykloobousměrek vyzdvihují jejich zastánci zvýšení bezpečnosti pro šlapající. Protijedoucí vůz je na rozdíl od běžných tahů vidí přijíždět proti sobě, se šoférem tak mohou udržovat oční kontakt a vzájemně na sebe reagovat. Nicméně musí zároveň počítat s možným vyjetím auta z parkovacího pruhu po straně.

„Výhodou je možnost vedení cyklistů po zklidněných obslužných komunikacích, často v rezidenčních čtvrtích, kde je zavedena zóna 30 a systém jednosměrek. Mohou se tak vyhnout exponovaným úsekům s vysokou intenzitou automobilové dopravy, popřípadě může vhodně navržená cykloobousměrka zkrátit cestu,“ poznamenává mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Efektivní využití prostoru

Vyznačené úseky dokážou napřímit trasu, díky čemuž šlapající nemusejí mezi ulicemi zbytečně kličkovat. Zároveň zvyšují prostupnost území, protože lidi na kole pustí do oblastí, kam předtím legálně nesměli.

Přispívají také k efektivnějšímu využití uličního prostoru, protože když se na úzkou silnici v zástavbě nevejdou dvě protijedoucí auta, zastoupí je v jednom směru alespoň cyklisté. Ti pak díky tomu třeba nezpomalují provoz na vytížených hlavních tazích plných aut.

Hrůza, kritizují řidiči obří cyklopruh v Brně. Jde o bezpečnost, oponuje město

Část nových cykloobousměrek poslouží jako jejich alternativa, aby se jim lidé na kole vyhnuli. Příklady se dají najít třeba v Židenicích, konkrétně ve Viniční ulici kopírující Gajdošovu a vedoucí dál směrem na Juliánov a Skorkovského sousedící s Táborskou. Také Krkoškova v Černých Polích se může využít pro cestu na dvou kolech místo mnohem vytíženějších Provazníkovy a Merhautovy, kde jezdí tramvaje a trolejbusy.

Součástí balíku jsou rovněž ulice, jež díky opatření budou fungovat jako lokální zkratky pro cyklisty. Jedná se například o Arne Nováka, zbytek Gorkého, Sokolskou nebo Kozí přímo v historickém centru města. V odlehlejších částech stejným způsobem pomohou v ulicích Kamechy v Bystrci, Čichnova v Komíně či Grunty v Brněnských Ivanovicích.

„Je to spousta malých kroků pro cyklodopravu a především obrovský skok v myšlení pro Brno,“ podotýká opoziční zastupitel Marek Lahoda (Piráti), který řadu ulic magistrátu sám navrhoval ještě jako člen spolku Brno na kole.

Záleží na intenzitě provozu i šířce ulice

Není to přitom tak dávno, kdy byly cykloobousměrky z pohledu kritiků nežádoucí. Magistrát je před šesti lety v několika lokalitách zrušil na žádost policie, která se odvolávala na potenciální nebezpečnost kvůli řidičům vyjíždějícím z parkovacích míst. Spolek jej kvůli tomu zažaloval a u soudu uspěl, takže město muselo opatření znovu vyznačit.

Pokud nově navržené cykloobousměrky splňují s magistrátem domluvené podmínky, dávají jim teď policisté kladné razítko. „Mezi zásady patří intenzita aut, přehlednost ulice, tedy přímý úsek s možností výhyben, nebo sklon a šířkové poměry silnice,“ přibližuje policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Cyklisté už mají v Brně své místo, ale stále se bojí. Chybí páteřní propojení

Provoz bývá v těchto ulicích nízký, nejvyšší povolená rychlost je 30 kilometrů v hodině, šířka mezi obrubníky se pohybuje mezi třemi a bezmála šesti metry. Zároveň musejí být zajištěny rozhledy v křižovatkách a na přechodech.

Podle brněnského radního pro dopravu Petra Kratochvíla (ODS) nynější rozmach cykloobousměrek souvisí právě se změnou postoje policie. „Nejsem zastánce toho, abychom s ní šli do střetu, její názor bylo třeba respektovat. Dříve striktní pohled policie se posunul, což vedlo k odblokování věci. Náš názor k cykloobousměrkám je ale pořád stejný,“ zdůrazňuje radní.

Cyklisté se diví. Autům brání v jízdě svodidla, přesto je stezka přerušená

Z pohledu magistrátu je jediným rizikem opatření nedodržení maximální povolené rychlosti ze strany motoristů, protože těsné míjení s rychle jedoucím autem může být pro cyklisty nebezpečné.

Policisté žádné nehody v obousměrných úsecích neevidují, nicméně strážníci letos přistihli 28 cyklistů, kteří porušili zákaz vjezdu v jednosměrné ulici. Situace běžně řeší pokutou, zejména při prvním přestupku ale volí i domluvu. „Loni bylo případů o sedm víc, což může být způsobeno lepším dodržováním předpisů, ale právě také postupným rozvojem cykloinfrastruktury a úpravami značení,“ říká mluvčí strážníků Jakub Ghanem.