Stavební úřad ve Strážnici to označil za černou stavbu, odvolání u kraje nyní Novotnému neprošlo. Přesto si podle svých slov není vědomý, že by udělal něco špatně, a stěžuje si na přemíru byrokracie.
Klíčovým pro rozhodnutí úřadu bylo negativní závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Trnem v oku ochranářů je zejména fakt, že se obora – a tím pádem i sruby – nachází v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty. „Konkrétně se jedná o druhou a třetí zónu. V takových místech je možné stavět jen v souladu s územně plánovací dokumentací a se zákonem na ochranu přírody a krajiny. A to se v tomto případě nestalo. Ubytovací zařízení není přípustné,“ konstatuje mluvčí AOPK Karolína Šůlová.
Mluvčí krajského úřadu Martina Žídková upozorňuje, že lze stavbu dodatečně povolit pouze v případě, kdy její budovatel splní několik podmínek. „Jednou z nich je, že stavby nesmí být v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem. A právě tento bod sruby porušují,“ vysvětluje Žídková. Vydá-li dotčený orgán – v tomto případě AOPK, která veřejný zájem hájí – negativní závazné stanovisko, je podle ní evidentní, že stavba skutečně v rozporu s veřejným zájmem je.
Výlet do obory pro VIP. Dovnitř můžete, ale otevřenou náruč nečekejte |
Novotný argumentuje, že se jedná o myslivecké zařízení, které do velikosti 30 metrů čtverečních a pěti metrů výšky povolení nepotřebuje. „Když myslivci stavějí posedy, také nejdou na stavební úřad. Tahle stavba je podobná, funguje to tak i jinde. Ničemu neškodí, je ze dřeva a nemá betonový základ,“ říká s dovětkem, že legálnost stavby mu potvrdil i jeho bývalý právník.
„Aby tam lidé nemuseli lézt jak do kurníku“
Stavební úřad ovšem při kontrole došel k závěru, že sruby jsou větší než 35 metrů čtverečních a výjimka se tak na ně nevztahuje. „Navíc, jak je zřejmé z webových stránek majitele, kde jsou sruby nabízeny jako ubytovací zařízení, se ve skutečnosti nejedná o posedy nebo jiné myslivecké zařízení či stavby pro lesní hospodaření,“ podotýká Šůlová.
Dle Novotného, který v pátek pozval do obory redaktorku a fotografa iDNES.cz, tkví problém ve vstupní části, která stanovenou výměru přesahuje. „To jsem ale udělal, aby tam nemuseli lidé lézt jak do kurníku. Je to pro rodiny s dětmi, nadšence do přírody i studenty. Z okna nebo terasy mohou pozorovat daňky nebo jeleny, zajímavé je to třeba v říji,“ zmiňuje. Sruby prý postavil, aby lidem kromě lovu nabídl nový typ zážitku.
S touto atrakcí by však měl být brzy konec. Poté, co se mu nepodařilo získat stavební povolení, přichází na řadu nařízení o odstranění stavby vydané úřadem ve Strážnici.
S tím se nicméně miliardář nehodlá smířit a plánuje správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. „Stojím si za tím, že jsou sruby postaveny v souladu se zákonem. Jdou proti mě ovšem aktivisti, kteří mají velký vliv na stanoviska AOPK,“ stěžuje si Novotný.
Obora je jako opevněná tvrz, „dočasné“ zákazy vstupu trvají řadu měsíců |
Spory mezi ním a ekology jsou dlouhodobé. Poté, co před více než dvaceti lety skoupil pozemky v lokalitě, výrazně omezil běžným lidem vstup do obory. „Začal tlačit na to, aby se tam nechodilo, a lidé měli do lesů v podstatě zákaz vstupu,“ posteskla si již dříve pro MF DNES jedna z obyvatelek blízké obce, která sama v oboře několik let pracovala a své jméno proto nechtěla uvést.
Chovem ničí chráněné druhy, vytýká ekolog
Tehdy se do situace vložila také enviromentální organizace Hnutí Duha. Ačkoliv Městský úřad ve Veselí nad Moravou zákaz vstupu v roce 2014 potvrdil, Krajský soud v Brně jej nakonec po čtyřech letech sporů definitivně zrušil. „Nezávislé soudy nám daly za pravdu, že zakazovat lidem vstup do radějovské obory bylo nezákonné,“ vyjádřil se tehdy Pavel Dekař z Hnutí Duha.
Právě on upozornil i na nelegální sruby, kritizuje také celkové počínání Novotného. Podle něj ničí ekologicky významné části CHKO. „Vyskytují se tu desítky, možná stovky chráněných druhů rostlin a živočichů, které majitel chovem daňků a jelenů ničí. Kdysi tu rostly orchideje, ty už jsou ale pryč,“ popisuje.
Novotný podobné výtky odmítá a trvá na tom, že se o oboru náležitě stará. „Vybudoval jsem tu naučnou stezku a buduju systém mokřadů, které jsou významné v období sucha, zadržují totiž v krajině vodu. Díky tomu jsem doposud neměl problém s kůrovci. Vím, co dělám. A kritizovat mě budou úředníci, kteří ani nevědí, co je malý vodní režim, když se jich na to zeptám,“ ohrazuje se Novotný.
Ačkoliv po zrušení zákazu se lidé do oploceného území dostanou, mnoho z nich dodnes kritizuje omezený pohyb. „Nelze vstoupit mimo vyznačenou stezku, která vede po asfaltové silnici. Do obory navíc existují pouze dva vstupy, ačkoliv se rozkládá na patnácti kilometrech čtverečních. To mi nepřijde adekvátní. Značná část lidí, třeba těch starších, se tam ani nedostane, protože jsou tam jenom vysoké přelezy,“ vytýká Dekař.