Jen za prvních dvanáct dnů střety skončily smrtí třiadvaceti kusů divoké zvěře, ve většině případů uhynuli srnci a zajíci. Chyběla zábrana, která by jim znemožnila vstup do vozovky. Na ochranu zvířat se při půlmiliardové stavbě krajských silničářů, jejíž dokončení je v plánu v prosinci a kolaudace po Novém roce, jednoduše nemyslelo.

„Obchvat byl postaven podle stavebního povolení, k němuž se vyjádřily příslušné odbory životního prostředí. Prostor měly i různé spolky a místní organizace, které s tímto oborem souvisejí. Požadavky plynoucí z vyjádření odboru byly v projektu zohledněny,“ tvrdí ředitel jihomoravské Správy a údržby silnic Roman Hanák.

Zároveň však dodává, že žádný z orgánů na problém střetů se zvířaty neupozornil. Neozvali se ani myslivci, které zalarmovaly až desítky mrtvých kusů.

Ve spolupráci s obcí a silničáři teď postupně osazují okolí obchvatu pachovými ohradníky, které slouží k odpuzování zvěře využitím speciální pěny s repelentem. Zatím je umístili na nejkritičtější úseky, v příštích týdnech je dodají na další potřebná místa. Ohradníky zvířata nasměrují pod mosty překlenující potoky, kudy se bezpečně dostanou na druhou stranu.

„Nefungují ale univerzálně pro všechna zvířata. Pro srny a zajíce se hodí, pro divočáky už ne,“ podotýká myslivec a místostarosta Čebína Pavel Plevač (nez.).

Menší nehody ve statistikách chybějí

Podle něho zásadní problém spočívá ve vysoké rychlosti, kterou místem řidiči sviští. „Vidí novou, volnou silnici a zkoušejí, kolik se po ní dá jet,“ říká Plevač s tím, že si šoféři často neuvědomují ani zvýšené riziko výskytu zvěře za šera, tedy ráno a k večeru.

Po prvotním osazení nejkritičtějších míst ohradníky se počet sražené zvěře na obchvatu podle Plevače významně snížil. Ostatně, postupné zlepšení očekává i Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Nová silnice znamená vždy zásah do struktury zvířecích populací. Zvýšená úmrtnost je zpočátku téměř vždy pravidlem. Postupně pak klesá, protože část zvěře uhyne a ostatní zvířata jsou do určité míry schopná svůj okrsek přizpůsobit. Situace se časem stabilizuje, ale i na dlouho fungujících silnicích dochází k úhynu,“ vysvětluje ochránce přírody.

Střetů se zvěří na silnicích přibývá, účinnost ohradníků s časem klesá

Z desítek čebínských srážek neevidují oficiální policejní statistiky žádnou. V nich se totiž vedou pouze složitější případy, jimiž se policisté zabývají. „Když řidič srazí třeba zajíce a má prasklý nárazník, splní povinnost zákonného oznámení nehody nahlášením na linku 158. V takové situaci není naše přítomnost na místě nutná,“ uvádí policejní mluvčí David Chaloupka příklad méně závažné nehody, jež se ve statistikách neprojeví.

Od ledna mají jihomoravští policisté v systému 102 vážnějších střetů se zvěří, čímž se blíží loňskému počtu. Tehdy se za celý rok údaj zastavil na 198.

Kromě pachových ohradníků silničáři u Čebína uvažují také o umístění výstražných značek „Zvěř“. Ty by šoféry varovaly podobně jako třeba na nedaleké silnici mezi Tišnovem a Drásovem nebo Bučovicemi a Ždánicemi na pomezí Vyškovska a Hodonínska. Naopak nereálná je fyzická zábrana v podobě plotu. „Oplocení kolem silnic nedáváme,“ sděluje Hanák.

U dálnic je bezpečněji

Naopak Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) ploty postupně umisťuje ke všem dálnicím. Na jihu Moravy jimi v příštích dvou letech osadí zhruba 32 kilometrů, hlavně u D1 směrem na východ od Rousínova a u D2 jižně od Brna.

„Hlavním důvodem je samozřejmě bezpečnost provozu a zabránění srážkám zvěře s auty. Vliv oplocení je značný, odklízíme až o 90 procent méně uhynulých zvířat,“ hlásí mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková s tím, že úseky bez plotů se zajišťují pomocí pachových ohradníků.

Srážka se zvěří, odlétlý sníh a zmrazky. Co dělat a kdy platí pojišťovna?

U Domašova a Říčan na Brněnsku překlenují D1 ekodukty neboli nadchody pro zvěř. Takový přechod budují silničáři za 113 milionů korun i přes vznikající úsek dálnice D55 mezi Moravským Pískem a Bzencem na Hodonínsku. Dokončí ho ještě letos, aby zvířatům i lesníkům pro přejezd techniky začal sloužit ještě před doděláním vozovky příští rok.

O opatřeních zabraňujících střetům rozhoduje ŘSD už při přípravě nových silnic. Vychází přitom mimo jiné z migračních studií, které mapují výskyt živočichů a navrhují opatření k zachování prostupnosti krajiny.

„Ve stavebním řízení se vyjadřují dotčené orgány státní správy ochrany přírody a jejich podmínky, odvislé třeba od významnosti území či výskytu chráněných druhů, musíme splnit. Už od počátku je tak silnice komplexně posuzována z hlediska dostatečné průchodnosti s cílem navržení vhodných migračních objektů či naváděcích opatření ke snížení množství střetů,“ shrnuje Trubelíková.