Výsledky zveřejnili představitelé Brna-střed, kteří dlouhodobě plánují zelenou lokalitu nad pivovarem Starobrno, pokrytou asi pěti sty zahrádkami, zastavět rodinnými a bytovými domy. Právě uprostřed ní má vzniknout park vedoucí z kopce až dolů na ulici Hlinky poblíž Mendlova náměstí.
„U návrhu parku jsme zvláště ocenili citlivé zohlednění vazeb na stávající i budoucí zástavbu a také rozdělení území do několika horizontálních zón, přiměřených spádu terénu a navrženým aktivitám. Navržená síť cest dobře reaguje na složitý terén a nevyžaduje masivní terénní úpravy, opěrné zdi či velké zpevněné plochy,“ zdůvodňuje výběr vítězného návrhu předseda poroty Jiří Oplatek.
Záměr pracuje se třemi horizontálními úrovněmi. První se nachází v nejvyšší části, navazuje na Vaňkovo náměstí a skalní útvar Helgoland a vytváří mimo jiné i vstup do Masarykova onkologického ústavu. Zpestřením bude levitující chodník neboli vyhlídka vysunutá nad úroveň terénu.
Další úroveň je níže v okolí pivovarské kréty. Chvojka ji navrhuje využít jako hlavní společenské ohnisko areálu. Může z ní být třeba kulturní zázemí nebo komunitní centrum. Překážkou pro skutečné využití kréty je však obrovská finanční náročnost úprav, její zapojení proto není v dohledné době reálné. V nejspodnějším stupni parku záměr počítá třeba s vysazením chmelnice.
„Navrhujeme obyčejné věci, jako je cestní síť, dětská hřiště, obytné plochy s venkovním nábytkem a podobně. Výraznou součástí parku je rozhledna, kterou tvoří dvě rovnocenné části. První je navržena jako levitující chodník, druhou část představují obytné stupně k sezení usazené do terénu a vegetace,“ dodává ke svému návrhu Chvojka.
Na Starém Brně podobné zelené prostranství dlouhodobě a citelně chybí. „Budování veřejných parků by mělo být jedním z hlavních úkolů města i jeho částí. V ideálním městě by měl mít každý občan park v docházkové vzdálenosti od svého bydliště,“ vysvětluje brněnský radní pro územní rozvoj Petr Bořecký (ANO), který stejný post zastával posledních osm let na radnici Brna-střed. Právě on je patrně největším zastáncem přeměny lokality ze všech politiků.
Zahrádky jsou víc než park?
Proti plánům na zástavbu a park se dlouhodobě staví místní zahrádkáři. První osady zde vznikly už v roce 1947.
„Letos je to tak 75 let, co se o území staráme vlastními silami a prostředky, díky nám je Žlutý kopec plný zeleně. Jsem bytostně přesvědčena, že zahrádky sem historicky patří a mají právo být součástí parku,“ prohlašuje předsedkyně místní organizace J. Ř. Mendla Ilona Jonasová.
Nesouhlas s plánovaným rušením zahrádek vyjádřili při připomínkování nového územního plánu Brna i osobně na jednáních zastupitelů. A v aktivitách se chystají pokračovat, přestože území vymezil pro bydlení a park už starý plán z roku 1994, který je dosud platný.
„Jsem přesvědčena, že zahrádky mají oproti parkům větší přidanou hodnotu,“ míní Jonasová. Zmiňuje nejen pěstování ovoce a zeleniny, dnes tak důležité pro samozásobitelství potravinami, ale i zadržování vody či udržování biodiverzity území. „Osady mají významné environmentální a klimatické přínosy pro město, ale současně plní i sociální funkci,“ zdůrazňuje.
Architekt Chvojka nevyloučil, že se zahrádkami bude v dalších plánech parku částečně pracovat. „Dolní partii nad pivovarem vnímáme jako dobrou příležitost pro nějakou formu jejich pokračování,“ zmiňuje. Podle Bořeckého budou pozůstatkem po zahrádkách ovocné stromy coby součást přírodního sadu.
Trnem v oku je lidem už léta neprostupnost zahrádek. Tento problém se však objevuje i u parku, a to kvůli nedořešenému vstupu z ulice Hlinky. Vést má přes městský činžák, jak bude ale konkrétně zajištěn, není dosud jasné. Kvůli strmému svahu se uvažuje o výtahu a lávce pro invalidy či matky s kočárky. Druhou možností je přístup za sousedním domem podél pivovaru.
Rozhodnutí za zavřenými dveřmi
Zahrádkářům i některým obyvatelům navazující Masarykovy čtvrti vadí plány na přeměnu lokality i proto, že se o její budoucnosti rozhoduje za zavřenými dveřmi.
„Roky kritizujeme dosavadní vedení radnice, že do soutěží nezve zástupce dotčené veřejnosti a pytlíkují si to sami mezi politiky a vybranými architekty. Neptají se sousedů na podmínky soutěže ani na předložené návrhy a jen jim to předhodí jako psovi kost,“ hřímá předseda Občanského sdružení Masarykova čtvrť a bývalý opoziční zastupitel Brna-střed Michal Závodský (za Zelené).
Bořecký se brání, že v soutěži místní zapojeni byli. Považuje za ně zástupce městské části, kteří byli v porotě. „Se zahrádkáři není co projednávat, protože oni v místě nechtějí park, ale zahrádky,“ reaguje s tím, že s veřejností neřešili ani jiné předešlé soutěže v minulých letech.
Kromě nesouhlasu vybraných aktérů ztěžuje přeměnu oblasti také složité vlastnictví pozemků. Některé patří městu, jiné jsou v majetku pivovaru nebo i soukromníků. Brno je potřebuje vypořádat nejen kvůli parku, ale i pro klíčovou páteřní silnici vedoucí napříč celým územím z Vinařské do Tomešovy ulice.
Loni brněnští radní schválili její investiční záměr, na nějž navazují další stupně projektové přípravy. Aktuálně se chystá memorandum o spolupráci mezi městem a Masarykovou univerzitou kvůli směně pozemků. „Začátek stavby silnice je otázkou několika let,“ poznamenává mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Kromě majetkoprávního vypořádání je podle Bořeckého cílem mít do konce současného volebního období hotové veškeré přípravné práce potřebné pro park, aby mohl vzniknout postupně v dalším období. Náklady se bez využití kréty předběžně odhadují na nejméně vyšší desítky milionů korun.
Na východ od parku směrem k ulici Úvoz má v budoucnu vyrůst hustší bytová výstavba, zatímco v západní části spíše rodinné domy přiléhající k už existujícím rezidencím. Nad ulicí Hlinky pak rodinné i bytové budovy s nižší podlažností.