Duchovní atmosféru dotvářejí duhová okna u stropu a zajímavostí je i 31 metrů vysoká trojhranná vnější věž se zvonkohrou a vyhlídkou na Brno. Na zahájení se sešla asi tisícovka lidí, z nichž část sledovala mši v rouškách uvnitř kostela, další část venku na velkoplošné obrazovce.
Svatostánek místní římsko-katolické farnosti přišel na bezmála 120 milionů korun a složili se na něj sami věřící. Sbírka, do které se zapojilo kolem 25 tisíc lidí, ale stále probíhá. Zbývá totiž nakoupit vnitřní vybavení.
„Lavice zatím máme provizorní z kostela ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Dřevěný oltář jsme přesunuli z vedlejšího duchovního centra a až na to budeme mít, pořídíme kamenný,“ poznamenal místní farář Pavel Hověz. A hudbou budoucnosti jsou podle něj varhany, které přijdou na 6 až 8 milionů korun. Teprve pak může být kostel slavnostně vysvěcený. Mše se tu ale konají už od června.
Jednou z těch, kteří opakovaně přispěli, byla Miroslava Fukalová z Brna-Tuřan. „Připadá mi to jako zázrak, že v dnešní době vznikne kostel. Je nádherný a moc si vážíme místního faráře pátera Hověze, který se o to zasloužil a dokázal nadchnout ostatní, aby pomohli,“ poznamenala Fukalová.
Slavnostní otevření se přesouvalo
Stavba kostela trvala zhruba 30 měsíců a byla dokončená už na jaře letošního roku. Původně plánované otevření 1. května ale museli organizátoři kvůli koronaviru přesunout na 12. září.
„Vybrali jsme toto datum i kvůli našim hostům z Vídně, sestrám z Řádu Františkánek křesťanské lásky, kde Marie Restituta působila. Tento den totiž Rakušané slaví výročí vítězství nad Turky při obléhání Vídně. Sestry ale stejně kvůli koronaviru nepřijedou, protože působí v nemocnicích a mají obavu z nákazy. Tak jim dnešní slavnost přiblížíme ze záznamu,“ upřesnil Hověz.
S výsledkem je spokojený i architekt Marek Štěpán, který stavbu navrhl. Kostel na Lesné je už jeho pátým. Podle něj ale neměl v úmyslu postavit modernistickou stavbu.
„Vypadá moderně, protože používá zjednodušující tvary – kruh, čtverec, trojúhelník –, ale je postavený na konzervativních principech, má kopuli, římsu, horní okna a naprosto klasické proporce. Dokonce mě jeden kunsthistorik nařkl z baroka,“ popsal Štěpán.
Patronkou je Marie Restituta
Podle něj se autoři stavby potýkali nejvíce s akustikou. „Původní plán zabudovat ji přímo do stěn se ukázal jako finančně nákladný, takže jsme to vyřešili dodatečným prstencem za tři miliony korun podél stěn. Je zhotovený ze speciálního materiálu pohlcujícího zvuk a velmi nenápadný, protože barvou prakticky splývá se stěnami,“ poznamenal Štěpán.
Patronkou svatostánku je blahoslavená Marie Restituta, která se narodila v Brně-Husovicích jako Helena Kafková a působila jako řádová a zdravotní sestra ve Vídni. Po nástupu nacistů se netajila se svým odporem k fašismu, což ji nakonec stálo život. Jako jediná řeholnice totiž za 2. světové války v roce 1943 skončila na popravišti.