Urgentní příjmy urychlí pomoc, nemocnice se díky nim zařadí do páteřní sítě

Někdy jsou v tak vážném stavu, že potřebují akutní ošetření ihned, tedy bez zbytečného čekání a přecházení mezi ambulancemi. Pro takové pacienty je ideální, když se o ně okamžitě a komplexně postarají lékaři na urgentním příjmu. Ne všechny jihomoravské špitály ho však mají, případně neodpovídají současným požadavkům. Pod taktovkou hejtmanství proto vznikají urgenty nové.

Ve vyškovské nemocnici vzniká nový urgentní příjem, kde lékaři poskytnou okamžitou a komplexní péči akutním pacientům. | foto: JMK

Zcela nový takový příjem momentálně roste ve vyškovské nemocnici. Půjde o radikální změnu. „Dosud pacienti přicházejí nebo jsou přiváženi záchrannou službou do jednotlivých odborných ambulancí. Nebo je jim péče poskytována v rámci ústavní pohotovostní služby,“ přibližuje mluvčí špitálu Šárka Urbánková.

Nově dostanou akutně nemocní a zranění pacienti nepřetržitou péči na jednom místě, kde se o ně postarají lékaři potřebných odborností a další zdravotnický personál. Přímo na místě rychle posoudí závažnost zdravotního stavu a rozhodnou o dalším postupu léčby, odpadne tak neefektivní přecházení mezi různými ambulancemi.

Vyškovský urgent má být hotový v listopadu, díky němu pak jednotlivé ambulance poslouží pouze pro odborné poradenství a plánované zákroky. Předloni tamní lékaři provedli zhruba 138 tisíc ambulantních ošetření. Týkaly se i pacientů, kteří by na urgentní příjem patrně nezamířili, protože ve špitále fungují i specializované ambulance – třeba onkologická, hematologická nebo gastroenterologická.

Výstavba vyškovského urgentu je letos suverénně největší investicí hejtmanství v oblasti zdravotnictví, náklady dosáhnou 161 milionů korun. „Nové pracoviště zajistí pacientům větší pohodlí a zároveň urychlí a zlepší kvalitu zdravotní péče. Díky tomu se nemocnice posune na špičkovou úroveň,“ míní hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Kraj je zřizovatelem devíti zdravotnických zařízení napříč jižní Moravou.

Urgent do každého kraje i okresu

Ani ne poloviční náklady proti Vyškovu si vyžádá moderní urgentní příjem v břeclavské nemocnici. Také tam začaly práce loni na podzim a zaberou rok. Vznikají sesterny, ošetřovny, příjem pacientů, prostorná čekárna i zázemí pro personál.

„Ročně nám přes chirurgickou a interní ambulanci a pohotovost projde s akutními problémy asi 30 tisíc pacientů. Soustředit prvotní ošetření na jedno místo bude mnohem komfortnější a praktičtější pro nás i pacienty,“ říká mluvčí nemocnice Eliška Windová.

Blízko lomu i „silnice smrti“. Záchranka dostane novou základnu

Kromě personálu a nemocných jsou nové urgenty přínosné i pro záchranáře, kteří přivážejí pacienty s akutními potížemi z „terénu“ a nemohou ztrácet drahocenný čas. „Zjednodušují nám práci. Slibujeme si od nich především urychlení předání pacientů a uvolnění posádky pro další událost,“ oznamuje mluvčí záchranky Michaela Bothová.

Také podle opozičního zastupitele a šéfa stínové vlády ANO Milana Vojty jsou nové urgenty velmi potřebné. „Představují posun do 21. století pro nemocnice i pacienty. O jejich nutnosti není žádného sporu,“ podotýká bývalý krajský radní pro zdravotnictví.

Hejtmanství se u výstavby urgentních příjmů řídí plánem ministerstva zdravotnictví. „Ne každá nemocnice je ze zákona povinna mít urgentní příjem, ale podle naší koncepce by měl být alespoň jeden takový příjem prvního typu v každém kraji a jeden druhého typu v každém okrese,“ upřesňuje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.

Povinné místo pro vrtulník

Do sítě páteřních špitálů s těmito novými pracovišti se za pár let zařadí také nemocnice ve Znojmě, Kyjově a Hodoníně. Ve všech se dokončuje příprava projektů. „Zavedeme nepřetržitý provoz urgentu, rozšíří se spektrum poskytované péče, zlepší se návaznost na další oddělení a bude možné efektivnější pozorování pacienta,“ nastiňuje ředitel kyjovské nemocnice Jiří Vyhnal.

Třeba znojemští lékaři poskytují prvotní péči v prostorách starých víc než půlstoletí. „Už nedostačují současným požadavkům z pohledu velikosti, počtu vyšetřoven, členění a uspořádání. Zcela nový prostor obsáhne ambulantní i lůžkovou část, krátkodobá lůžka pro pacienty vyššího věku, jejichž zdravotní stav neumožňuje pobyt v čekárně, a dále intenzivní a resuscitační lůžka. Vzhledem k novým návaznostem půjde rychleji doplnit další potřebná vyšetření a následně umístit pacienta na JIP, ARO či v případě nutnosti jej transportovat na operační sál,“ popisuje mluvčí znojemské nemocnice Pavel Jajtner.

Znojmo chystá nový heliport, vrtulníky už v noci nebudou muset letět do Brna

Úroveň poskytované prvotní péče umožní v tamním špitále pozvednout nejen chystaný urgent, ale také nový heliport přebudovaný z přistávací plochy. Ten, případně alespoň provozní místo pro přistávání vrtulníku, musí být podle nařízení ministerstva zdravotnictví součástí každého takového pracoviště. Vrtulník letecké záchranné služby na něm může přistávat s nejzávažnějšími případy i v noci.

Stejně postupují ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, kde zánovní heliport už také slouží 24 hodin denně. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se k němu přidá urgentní příjem, který vyjde na víc než 100 milionů korun. Vystřídá až sedm míst, kam dřív akutní pacienti mířili.