Nejnověji opravená stavba povyrostla o pět pater na celkových 24, kvůli čemuž museli dělníci nejprve zbourat devatenácté podlaží. „Mrakodrap“ také kompletně odhalili, až z něj zůstal jen skelet.
„Budovy pocházejí z počátku 70. let minulého století. Z dnešního pohledu byly už dožité, nevyhovující, a to jak z hlediska kvality infrastruktury, tak i nároků nájemců,“ vysvětluje za majitele Radovan Šenkyřík, proč se přistoupilo k revitalizaci věží vysokých původně 66 metrů.
Začalo se s ní už před osmi lety. Kromě takzvané bronzové budovy se navýšila i ta stříbrná, jež má nově o tři patra víc. Proti minulosti jsou tak věže rozdílně vysoké, zato mají jednotnou podobu. Dnes se liší jen barvou vertikálních pásů, zatímco dřív byly patrné rozdíly v barevnosti pláště a jeho uspořádání.
Odbyté řešení, láteří historik architektury
Někteří odborníci nesou výslednou podobu mrakodrapů nelibě. Podle nich radikální změna vedla ke zničení původního charakteru budov a jeho nahrazení průměrnou estetikou.
„Jde o odbyté výtvarné řešení, jehož výsledkem je nudná podoba fasády. Volnější interpretace je jen v barevných páscích na průčelí budov,“ poukazuje historik architektury Rostislav Koryčánek. Památkářům zase vadilo navýšení věží kvůli narušení panoramatu města.
VIDEO: Z věžáku zbyl jen skelet, vedle něj stojí nové i staré dvojče |
Náklady pouze na rekonstrukci bronzové věže se vyšplhaly na zhruba 450 milionů korun. S investicemi do komplexu však majitel končit nehodlá. Letos plánuje pokračovat ve druhé etapě výstavby obchodní galerie, jež ve druhé polovině příštího roku završí několikaletou obnovu areálu.
„Naváže na první fázi, po jejímž dokončení v galerii sídlí prodejna Lidl, dm drogerie, trafika, lékárna, kavárna a brzy i Česká pošta. Do nové části už máme zajištěné nájemce z oblastí fitness, textilu, kosmetiky, kancelářských potřeb nebo obuvi. Střecha poslouží jako relaxační zóna pro nájemníky i veřejnost,“ popisuje Šenkyřík.
Samotné věžáky, přezdívané brněnská trojčata, slouží pouze pro kanceláře. Nově dokončená budova je obsazená ze 70 procent, zbylé dvě kompletně. I proto firma zvažuje přidat čtvrtého „sourozence“.
„O jeho výstavbě rozhodne aktuální situace na trhu, zájem ze strany nájemců o další kancelářské prostory a vhodné financování ze strany bank. V současné době jsme ve fázi příprav, projekce a plánů,“ sděluje Šenkyřík s tím, že nová budova by proti těm stávajícím působila kontrastně.
22. února 2018 |
Podle proděkana Stavební fakulty VUT Zdeňka Dufka přitom u věží neplatí jednoduchá logika, že čím vyšší budova, tím vyšší profit.
„Od požární výšky domu 22,5 metru, což je zhruba šest podlaží, začínají velmi dramaticky růst náklady na výstavbu. Je třeba řešit evakuační výtahy či chráněné únikové cesty. Nahoře musí být speciální okna, respektive fasády, které jsou násobně dražší. Také je komplikovaná výstavba, složitě dopravujete stavební materiál do horních pater. Rovněž narůstají náklady na založení stavby,“ vyjmenovává nástrahy.
Nová dominanta u nemocnice
Už v příštím roce má začít vznikat také komplex Brixx v lokalitě Západní brána, jehož součástí bude dvacetipatrová dominanta. Svou velikostí doplní blízkou budovu bohunické fakultní nemocnice vysokou 69 metrů, jež je další výraznou brněnskou stavbou viditelnou z dálky.
Oblast je jednou z mála prověřených pro výškové stavby na území Brna. Těmi dalšími jsou zmíněná Šumavská, okolí Heršpické ulice, kde stojí nejvyšší budova v republice AZ Tower, a lokalita u budoucího hlavního nádraží, takzvaný Europoint.
Stavitel kontroverzního „mrakodrapu“ v Brně couvá, u politiků narazil |
„Návrhem nového územního plánu je stanovena výšková úroveň sedm, která jako jediná připouští umístění výškových staveb nad 40 metrů, přičemž do ní spadají lokality Heršpická a Západní brána. Podmínkou zástavby v těchto oblastech je ověření, zda záměry nebudou výškou a velikostí negativně působit na vedutu města,“ podotýká mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Kvůli předpokládaným dvěma mrakodrapům v lokalitě Europoint má být v budoucnu i na tomto území přípustná úroveň sedm.
Věže dosahující zhruba 60 metrů by na několik míst v obnovovaném areálu Nové Zbrojovky rád umístil její investor, firma CPI Property Group. Naráží však mimo jiné na problém s územním plánem. „Na brněnské poměry by bylo ideální stavět budovy vysoké 80 až 90 metrů. Vyšší už ne, pak už se ztrácí efektivita a poměr cena–výkon jde dolů,“ říká ředitel brněnské pobočky společnosti Miroslav Pekník.
Místní developer Miroslav Kachlík musel své původní plány na mrakodrap vysoký až 80 metrů u parku Lužánky kvůli silné vlně odporu o poznání snížit. Přesto dosud povolení nezískal.