Brněnské Nemocnici Milosrdných bratří chybí jí zdravotníci, takřka půl roku už nemá plnohodnotného ředitele a rovněž pacienti můžou být značně nervózní z obav, jakou péči mohou v zařízení do budoucna očekávat, přestože se politici snaží situaci uklidňovat.

V klidu nejsou ani současní zaměstnanci a další se do špitálu rozhodně nehrnou. I zde jsou logickým důvodem neustálé tahanice o to, kdo bude špitál provozovat.

Nemocnice Milosrdných bratří pod palbou kritiky: do budov zatéká, chybí primáři

Nyní se podle informací MF DNES vyjasnilo, řád už o nemocnici usilovat nebude. „Původní varianta byla ta, že bychom nemocnici provozovali, ale za posledních pět let se dost finančně zhoršila její kondice, na což jsme pravidelně upozorňovali, a tak jsme od záměru ustoupili,“ prohlásil převor řádu Martin Richard Macek s tím, že toto stanovisko padlo po debatě s jejich nadřízenými ve Vídni, kteří si vyžádali o nemocnici řadu podkladů.

Pavel Piler, který poslední roky nemocnici šéfoval, označil slova o zhoršení stavu nemocnice za lži a snažil se opak ilustrovat na číslech, že od roku 2020 do roku 2024, kdy zařízení řídil, nemocnici rostly výnosy o více než 10 procent ročně a narostl i počet zaměstnanců. Pravdou však také je, že část personálu se proti Pilerovi delší dobu bouřila, vadil jim jeho způsob jednání i setrvalý stav špitálu bez jakéhokoliv rozvoje či vize.

Právě vize a rozvoj nemocnice a s tím související zkvalitňování péče pro pacienty byly do jisté míry zablokované kvůli jednáním o převodu. „Nemocnice na tom není úplně nejlépe a je potřeba ji stabilizovat po provozní i personální stránce,“ naráží bývalý ředitel Josef Drbal na nedostatek personálu i tahanice o to, kdo ji má řídit.

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně

Změnou postoje řádu tato nejistota nejspíš brzy skončí. „Nechceme otálet, ale situaci vyřešit co nejdříve. Lékaři sem nechtějí jít pracovat, protože nevědí, co bude,“ mluví podobně jako Drbal i první náměstek brněnské primátorky René Černý (ANO), který je součástí vyjednávacího týmu o budoucí podobě provozu nemocnice.

Podle něj v poslední době tlačili na řád, aby se jasně vyjádřil, co chce. Exředitel Piler totiž podle svých slov nikdy nedostal oficiální žádost od ústředí řádu, že chtějí provoz převzít. „Vždy jsem taky říkal, že takový převod je extrémně složitý,“ vyjádřil se.

Vídeň se tak zapojila do dění v Brně až v posledních měsících, jak zmínil sám převor, a na magistrát předala opačný závěr, než jaký milosrdní bratři roky prezentovali.

Hollan: Otočka mě nijak nepřekvapuje

Brněnského opozičního zastupitele Matěje Hollana (Žít Brno) otočka v podání řádu nepřekvapila. „Myslím, že jeho představitelé pochopili, že by nemocnici nebyli schopni uřídit, protože ne vždy může být situace finančně růžová. Mohla by nastat situace, že by museli omezovat péči a celé by se jim to rozpadalo,“ řekl Hollan.

Ten se před deseti lety jako náměstek dostal do roztržky s řádem kvůli plánu na sloučení Nemocnice Milosrdných bratří s „Úrazovkou“ do jednoho městského zařízení. Ponechání nemocnice v rukou města bude podle něj lepší, protože je oproti řádu silnějším vlastníkem. Dokáže zachovat péči, jaká je tam doposud, a nadále ji rozvíjet.

Ačkoliv špitál zůstane městu, současný provoz se nejspíš přesto změní, ostatně i proto, že se neustále dokola s řádem prodlužuje nájemní smlouva na budovy nemocnice. Podle Macka se tak opět stane teď v červnu, a to jen o rok. „Hledáme shodu v nastavení smluvní spolupráce,“ doplnila zastupitelka, která má na starosti zdravotnictví, Dagmar Seidlová (TOP 09).

Brněnské špitály dostanou nové ředitele až v létě, prioritou je teď koncepce

Podle Černého se konkrétně řeší, jakou právní formu by nemocnice měla mít. Řád by totiž chtěl více mluvit do rozvoje zdravotnického zařízení. To formát příspěvkové organizace města podle Macka příliš neumožňuje. Zřízená dozorčí rada je v tomto případě spíše poradním orgánem, který nemá ze zákona vlastní pravomoci.

Milosrdným bratrům by se tak líbilo, kdyby byl špitál nově akciovou společností, v níž budou mít určitý podíl akcií. „Jde o to, aby nemocnice měla strategii do budoucna a aby se zaměstnanci cítili v dobrém a stabilizovaném prostředí,“ líčí převor.

Černý možný formát spolupráce nechtěl v tuto chvíli příliš komentovat. Čeká, jaké varianty jemu a kolegům předloží experti, kteří aktuálně zpracovávají podklady. „Každopádně po letech ztratíme nejistotu, co s nemocnicí bude. S řádem naopak nastavíme právní vztah, kdy se budeme bavit a řešit společné investice v nemocničním areálu,“ dodal náměstek, který věří, že hlavní slovo v nemocnici nadále zůstane městu.