Úzká spolupráce funguje i po 270 letech. Nemocnice, jež léčí lidi nepřetržitě od svého založení a je v tomto smyslu nejdéle fungující na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhá v Česku, která dostává od města příspěvky na opravy, modernizaci a nové přístroje. Před podpisem je i další dlouhodobé prodloužení smlouvy na pronájem a provoz areálu mezi konventem hospitálského řádu sv. Jana z Boha – milosrdných bratří a městem Brnem, kterou obě strany uzavřely už před 20 lety.
„Jsme ryze městskou nemocnicí a neděláme si ambice na špičková specializovaná pracoviště, jakými disponují například Bohunice. Chceme poskytnout co nejkvalitnější obecnou akutní péči. Zakládáme si na rodinné atmosféře a individuálním přístupu k pacientům,“ říká ředitel nemocnice Josef Drbal.
Na svou dobu byla nemocnice komfortní i těsně po založení. „Stále tu fungoval dlouhý nemocniční sál, ale lůžka byla oddělena plentami, aby měli pacienti soukromí.
Zavedli řadu novinek
Díky hygieně i léčebným postupům byla v nemocnici nižší úmrtnost ve srovnání s ostatními špitály,“ popsal Vít Pospíchal z hospitálského řádu sv. Jana z Boha – milosrdných bratří. Ti jako provozovatelé nemocnic po celé Evropě a také pražské Nemocnice Na Františku zavedli řadu novinek. K nim patřilo například třídění pacientů podle diagnóz. „V podstatě tím položili základ k modernímu uspořádání nemocnic na jednotlivá oddělení,“ upřesnil Pospíchal.
Vedli si také přesnou evidenci pacientů s jejich diagnózami a způsobem léčení. Díky tomu například víme, že se tu léčili napoleonští vojáci a že tu v lednu 1829 v 75 letech zemřel český obrozenec Josef Dobrovský.
„Ten se už za svého života léčil v naší Nemocnici na Františku a byl velmi spokojený. Když se pak cestou z císařské audience ve Vídni ke studiu do Brna nachladil a dostal zápal plic, byl hospitalizován v Nemocnici Milosrdných bratří. Jeho stav už byl ale natolik vážný, že nemoci podlehl,“ popsal Pospíchal. Slavný kněz, filolog a historik je pohřbený na brněnském Ústředním hřbitově.
V nemocnici léčili řádoví bratři, sestřičky, laičtí spolupracovníci i dobrovolníci. Přežila všechny režimy a nikdy nepřestala plnit své poslání. Dokonce v 50. letech, kdy komunisté důsledně vyháněli mnichy a jeptišky z klášterů, udělali v Brně výjimku. Řádoví bratři tu mohli zůstat. „Nesměli zde ale léčit, museli si vydělávat jinde. Většinou ale pracovali v zařízeních pro nemocné, nemohoucí a staré lidi,“ upřesnil Pospíchal.
Odsouzený ve vykonstruovaném procesu
Svoji komunistickou oběť ale klášter má. Je jí převor Josef Hartl, který tu působil před příchodem nacistů a po válce. Když pak nemocnici obsadila německá armáda a vyhnala řádové bratry, zachránil je Hartl před posláním na nucené práce. Díky jeho přímluvě a kontaktům na zemském úřadě mohli pracovat v ústavu pro choromyslné v Černovicích. I když za odboj dostal po válce vyznamenání, komunisté se o něj „postarali“.
Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen za šíření protistátních letáků a „úklad“ proti státu k patnácti letům vězení na Mírově. Zde v roce 1952 na následky drsného zacházení zemřel. I on má hrob na brněnském Ústředním hřbitově.
Bratři se do nemocnice zase naplno vrátili po roce 1989. Ta je dnes příspěvkovou organizací města s kapacitou 466 lůžek. Necelá polovina je určená pro akutní péči, zbytek pro dlouhodobě nemocné. Právě s péčí o ně počítá do budoucna i řád. Ve smlouvě, kterou nyní připravuje s městem, si vymezil sto lůžek, pro něž vznikne nový pavilon.