„Výskyt nemoci máme potvrzený už v patnácti honitbách v kraji, ale rozšířila se už i na Olomoucko,“ přibližuje ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy pro Jihomoravský kraj Hana Čaloudová.

Jaké jsou přesné ztráty, však nelze s jistotou říct. Na rozdíl od nedávné situace u slintavky a kulhavky prozatím zvolila Státní veterinární správa formu pasivního monitoringu. Hlášení o možné nákaze tedy podávají jen uživatelé honiteb, zejména myslivci.

V Česku se potvrdila nebezpečná nemoc červených očí, zajíci hynou do několika dní

Podle šéfa znojemského okresního mysliveckého spolku Kamila Raboně je však i takový monitoring náročný. „Jsou stále poměrně velké porosty, kam může nakažený zajíc zalézt a uhynout. A toho myslivci jen tak nenajdou. U nás myxomatózu potvrzenou nemáme, ale jsem si jistý, že tu je,“ sděluje s tím, že se podle něj rozšířila po všech honitbách na jižní Moravě.

Ty přímo u hranic s Rakouskem, odkud se nemoc do regionu dostala, podle Raboně hlásí asi 50procentní ztráty populace. „Dále od hranic to bude asi 20 procent, možná ani to ne. Ale to je jen zatím. S aktuálním chladným počasím je choroba v útlumu, přenáší ji zejména komáři, kteří už nejsou aktivní. Teď zajíci hynou po desítkách, zatímco v létě to bylo ve stovkách. Panují obavy, že na jaře se nemoc zase vrátí a druhá vlna bude ještě horší,“ dodává myslivec.

Přenos na člověka je velmi nepravděpodobný

Takové riziko Čaloudová nevyvrací. „Na jaře se zajíci množí, předávat si nákazu mezi sebou navíc mohou i v zimě. Virus umí chladné počasí přečkat, popřípadě dokonce zmutovat,“ varuje veterinářka.

To se ostatně již stalo. Choroba původně napadala pouze divoké králíky, v roce 2018 nicméně byla její zmutovaná verze prokázána na Pyrenejském poloostrově, kde zahubila více než polovinu zaječí populace. Myslivci se strachují, že dopady budou drastické i v Česku. „Aby se nakonec lidé na zajíce nechodili koukat jen do zoo,“ poznamenává Raboň.

Na Znojemsku se objevila myxomatóza. Veterináři radí, jak ochránit domácí králíky

Čaloudová ovšem věří, že podobně tragický scénář nenastane. Poukazuje přitom na faktory, které by její očekávání mohly pomoci naplnit. „Zajíci žijí oproti králíkům spíše v menších skupinkách, kde se virus šíří pomaleji. Zároveň u takových chorob a epidemií lze těžko něco předvídat, je tam mnoho faktorů, které vývoj dokážou změnit,“ podotýká.

Zároveň ubezpečuje, že je velmi nepravděpodobné, aby nemoc začala napadat i jiné druhy zvířat, či dokonce člověka.

Již zmíněná mutace může naopak učinit nakažlivou chorobu méně nebezpečnou, než je tomu aktuálně. „Místo toho, aby zajíc umřel, ho bude třeba jen bolet hlava. I kdyby se tak nestalo, doufáme, že se mezi celou populací najdou rezistentní jedinci, kteří se budou dále množit,“ nastiňuje možný vývoj Raboň.

Každopádně prevence proti myxomatóze neexistuje, po vypuknutí nákazy onemocnění léčit nelze. V případě králíků chovaných doma je účinná vakcinace, u divokých zvířat rozprostřených po velké ploše to ale není možné. Spousta mysliveckých spolků alespoň přestala s odlovem malého polního savce.

Mimořádná opatření až v krizi

Při nálezu uhynulého zajíce veterina doporučuje řešit situaci přímo v honitbě, kde je ulovený. „Člověk totiž může virus jednoduše přenést. Drží se na oblečení, botách či mysliveckých pomůckách, ale i na loveckých psech. Důležité je dodržovat hygienická opatření,“ zdůrazňuje Čaloudová. V případě, že myslivci naleznou mrtvé zvíře, u kterého mají podezření na nákazu, nejlepší je jej zakopat do hluboké jámy a zasypat vápnem.

Nejpravděpodobněji hrozí celosvětová pandemie ptačí chřipky, říká virolog

K mimořádným opatřením veterinární správa zatím nepřistoupila. A některým expertům to vadí. „Tomuto přístupu v kombinaci s monitoringem na bázi dobrovolnosti moc nerozumím. Chtěli jsme se výzkumu nemoci u zajíců také věnovat, ale bez dat nemůžeme,“ komentuje situaci Radim Plhal z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně.

O změně strategie by se podle Čaloudové uvažovalo v případě, že se nákaza opět projeví na jaře či v létě a prognóza bude špatná. „Do té doby není třeba omezení, když choroba zatím není tak vážná jako třeba africký mor prasat,“ tvrdí. Ten pronikl i do Česka, daří se ho držet jen na Liberecku, riziko zavlečení na Moravu však hrozí ze Slovenska.

Veterina monitoruje i další nákazy v Evropě, jež by k nám mohly doputovat stejně jako myxomatóza. Příkladem je mor malých přežvýkavců v Rumunsku či nodulární dermatitida skotu ve Francii, která se projevuje kožními boulemi.