Vyučil se na kameníka a zedníka na tamní průmyslové škole a posléze dál studoval na Mnichovské polytechnice. Do Brna se přesunul v roce 1851 v souvislosti s výstavbou brněnské okružní třídy. V té době už zkušený stavebník, který pracoval pro vídeňský ateliér Heinricha Ferstela, navázal spolupráci s kamenickým mistrem Johannem Wesselym. Po jeho smrti se oženil s ovdovělou Katharinou a stal se majitelem domu na Tereziině kolišti a mnoha dalších objektů.
Vlastnil cihelny, kamenolomy, kamenické dílny či vzorkovnu stavebnin. Činnosti stavitele a architekta se tedy mohl věnovat naplno, činný byl však i veřejně. Působil jako člen brněnské obecní rady či několika sdružení a institucí, například Inženýrské sekce moravského průmyslového spolku. Byl také spoluautorem jednoho z návrhů koncepce brněnské okružní třídy vznikající od 60. let 19. století na místech zbouraných městských hradeb.
I přes své profesní a veřejné působení zůstával Arnold ještě nedávno zahalen v mnoha ohledech tajemstvím. Informace o něm proto sháněli mimo jiné členové spolku Kulturní centrum Josefa Arnolda vzniklého před osmi lety. Jeho základ tvořili průvodci z vily Tugendhat, kteří usilovali o obnovu a zpřístupnění chátrající Arnoldovy vily.
„Stavěl například palác Bochnerů ze Stražiska v Přízově ulici, Schoellerův palác na Cejlu, Kounicův palác na Moravském náměstí a podílel se i na opravě katedrály svatého Petra a Pavla, ale o něm se nezachovalo takřka nic. Dokonce ani jeho podobizna. Je to takový brněnský Jára Cimrman,“ uvedl před časem jeden z iniciátorů spolku Lukáš Václavík. Arnold stojí také za dnešním rektorátem Masarykovy univerzity, Mahenovým divadlem neboli tehdejším Městským divadlem Na hradbách nebo tělocvičnou pod Špilberkem.
Zemřel v roce 1887, byl pochován na ústředním hřbitově. Hrob patřil rodině až do roku 2003 i s náhrobním kamenem a monumentálním náhrobkem, na jehož vrcholu byla posazena Arnoldova busta. Pozůstatky ostatků však byly exhumovány a následně byl hrob prodán a busta odstraněna. Samotný náhrobek je stále v dobrém stavu a je památkově chráněn.
Složitá cesta ke kompletní obnově vily
Arnoldova vila vznikla v 60. letech 19. století jako sezonní sídlo tohoto stavitele a jeho manželky. Byla součástí první vilové kolonie nad lužáneckým parkem. Po nedaleké Giskrově vile je druhá nejstarší. Tehdy šlo o lokalitu za městskými hradbami, pokrytou vinicemi a ovocnými sady a skýtající unikátní výhled na městské historické panorama v čele s hradem Špilberk. Až později vyrostla okolo zástavba, kvůli níž se dnes Arnoldova vila nachází obklíčená domy ve vnitrobloku.
Poslední soukromou majitelkou budovy se stala od roku 1909 Cecilie Hože, rozená Löw-Beerová. Její bratr Alfred vlastnil v sousedství dnešní vilu Löw-Beer a jeho dcera Greta Tugendhatová si nechala naproti postavit světoznámý objekt zařazený později na seznam památek UNESCO. Začátkem druhé světové války musela židovská rodina dům opustit.
Za války v budově sídlilo gestapo. Po ní byla upravena pro potřeby mateřské školy. Děti v ní pobývaly od 50. let až do roku 2012. „Tehdy hrozil prodej. Hodně lidí si na ni brousilo zuby,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který se jako tehdejší místostarosta Brna-sever snažil o záchranu a rekonstrukci domu. V roce 2010 získal statut kulturní památky, následně se dostal na seznam nejohroženějších památek.
Vzkříšení Arnoldovy vily je na dosah, Brno však musí stihnout dotaci![]() |
Po letech úsilí, plánování a příprav se vila dočkala kompletní obnovy za 130 milionů korun, která slavnostně skončila loni v prosinci. Uvnitř čekají na návštěvníky dvě stálé expozice. První, nazvaná Genius Loci, je věnována architektovi a staviteli Arnoldovi, dějinám a stavebnímu vývoji objektu a první vilové kolonie. Druhá výstava mapuje historii brněnských Židů, podílela se na ní místní židovská obec. Ve vile také funguje Centrum dialogu nabízející přednášky a diskuse na aktuální společenská témata s důrazem na historické souvislosti.
„Otevřením vily získává jméno stavitele Arnolda na větší váze poté, co bylo dřív vymazáno z mapy Brna. Aktuálně do konce ledna pořádáme u příležitosti dvoustého výročí narození výstavu fotografií jeho nejvýznamnějších brněnských staveb, jejíž součástí byla třeba i komentovaná prohlídka po jeho dílech. Postupně jeho jméno rehabilitujeme,“ uvedla vedoucí Arnoldovy vily Veronika Smyslová.
14. prosince 2023 |