Od roku 2017, kdy převzali dozor nad provozováním hazardních her, odhalili do konce letošního června napříč celou jižní Moravou víc než 230 nezákonných heren. Pochopitelně nejvíc jich našli v Brně.

„Jihomoravský kraj je regionem s nejvyšším záchytem nelegálního hazardu v Česku. Pro srovnání: v Praze to bylo za stejné období 151 případů a v Moravskoslezském kraji 223,“ sděluje Michal Razím, analytik Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH). Toto profesní sdružení zastupuje 95 procent českého legálního hazardního trhu a otevřeně vystupuje proti striktnímu zákazu.

Celníci připouštějí, že jižní Morava, respektive Brno, má s nelegálním hazardem problém, podobně jako třeba Ostravsko. Do protikladu dávají Jihlavu, kde rovněž platí vyhláška zakazující hazard. „Tamní situace se uklidnila. Nemáme informace, že jsou tam nelegální herny,“ uvádí mluvčí Celní správy Lada Temňáková s tím, že monitoring musí i na Vysočině i tak provádět pořád.

Vyhláška funguje velmi dobře, říká Hollan

Ministerstvo financí zodpovědné za oblast hazardních her naopak tvrdí, že jižní Morava nijak nevybočuje z celorepublikového průměru. Argumentuje mimo jiné tím, že loni místní celníci provedli 63 kontrol nelegálních heren, v rámci nichž zadrželi automaty, ale pouze v sedmi podnicích.

Herny pod rouškou sázkových kanceláří, celníci našli peníze i šperky za miliony

„Z toho je zřejmé, že k nelegálnímu provozování dochází převážně stále v těch stejných prostorech. Celní správa tato místa už má vytipovaná a stává se tedy, že nelegální herní zařízení jsou zadržována bezprostředně poté, co tam jsou dovezena. Vyšší počet zkontrolovaných herních prostor proto nemusí nutně znamenat vyšší podíl nelegálního provozování, nýbrž efektivnější kontrolu dozorujících orgánů,“ vysvětluje za ministerstvo Stefan Fous.

Podle jednoho z hlavních strůjců brněnského zákazu hazardu Matěje Hollana (Žít Brno) se při tvorbě vyhlášky počítalo s tím, že si nelegální herny najdou svou cestu a na několika místech budou fungovat dál.

„Nikdy se nemyslelo, že celkový počet klesne na nulu. Dřív bylo heren obrovské množství, třeba na Lidické na 150 metrech sedm. Jestli se teď hazard provozuje načerno na pěti až osmi místech, jde o marginální věc. Překvapilo mě, že jich není víc. Důležité ale je, že se situaci daří držet pod kontrolou a neeskaluje. Ukazuje se, že vyhláška funguje velice dobře,“ říká.

Po půl roce od zákazu většiny heren jich z Brna zmizela jen malá část

Z pohledu IPRH je nicméně kompletní zákaz hazardu neefektivní, protože nelegální podniky se po zásazích na stejných místech rychle obnovují. „Kamenné herny s automaty nejsou povolené, přesto řada z nich ve městě funguje a jejich počet výrazně neklesá. Přísný zákaz hazardu tak paradoxně neřeší problém gamblingu jako takového, protože lidé hledají alternativní způsoby, jak hrát,“ míní Razím.

Kamery a koule místo kliky

Celníci po celé jižní Moravě monitorují zhruba dvacítku míst, kde se zcela běžně stává, že provozovatelé po razii nelegální podnik zase otevřou a fungují dál i přes hrozby milionových pokut. „Tohle je problém. Herny se snaží různě maskovat, mají kamery, koule na dveřích místo kliky, fungují jen pro své klienty,“ popisuje Temňáková. V Brně je dosud problematickou oblastí takzvaný Bronx a jeho okolí.

Většina hráčů je podle Temňákové ze sociálně slabšího prostředí. „Často jsou v seznamu vyloučených osob, do legálního kasina by proto nebyli vpuštěni,“ podotýká. V nich totiž musejí klienty prověřovat.

Hazardní žně končí, obce těžící z hracích automatů se musí uskromnit

IPRH místo plošného zákazu prosazuje chytrou regulaci spočívající ve vymezení několika míst umožňujících legální provozování hazardních her a heren. Díky tomu má být tato činnost pod kontrolou a zamezí se tak černému trhu.

Že by se však nařízení v Brně nějak měnilo, není podle vedení města na pořadu dne. „Vyhláška svůj účel splnila, v Brně nejsou žádné legální herny,“ oznamuje náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS). Ještě na začátku roku 2015 zde přitom mělo licenci k provozu 158 heren a 36 kasin.