Zásahem člověka se vlastně tvarově simuluje přirozené poranění, jež by způsobil pád vedlejšího stromu, úder blesku, vylomení větve, datel či požár.

„Taková místa začnou osidlovat dřevní houby a hmyz a to urychlí vznik dutin, což je nezbytná podmínka života specializovaných ohrožených druhů bezobratlých živočichů,“ vysvětluje entomolog správy parku Martin Škorpík.

Tyto druhy z krajiny rychle mizí a dnes je lze najít na pár posledních místech v Česku, jako jsou zámecké parky či staré aleje. „Třeba kriticky ohrožený brouk tesařík Necydalis ulmi žije už jen v několika málo lokalitách a nedávno se ho podařilo objevit právě v Podyjí,“ poznamenává Škorpík.

Biotopy, jež se snaží v národním parku nasimulovat, na jižní Moravě chybí hlavně v lesích. „Mnoho kriticky i silně ohrožených druhů zde žije ve velmi nízkých, rozptýlených a ubývajících populacích,“ uzavírá entomolog s tím, že příkladem můžou být brouci kovařík fialový nebo páchník hnědý.