Vědci našli brouka, jehož měli za vyhynulého. Při vyrušení uskakuje

  17:38
Přes třicet let jej v Česku nikdo neviděl, takže vědci měli za to, že z našeho území nenávratně zmizel. Zhruba dvoumilimetrového brouka dřepčíka však odepsali předčasně. Entomologové objevili jeden exemplář při loňském průzkumu na Hodonínsku.

Dřepčík, který byl objeven v Ptačím parku Kosteliska, byl v Česku považován za vyhynulého. Žije na vlhkomilných hluchavkovitých rostlinách. | foto: Lech Borowiec

Vědci mapovali Ptačí park Kosteliska, který vzniká u Dubňan v nivě říčky Kyjovky. Jak název napovídá, zaměřovali se hlavně na opeřence, největší objev však zaznamenali v hmyzí říši.

Entomologové nalezli 99 ohrožených druhů, které jsou zařazeny do Červeného seznamu bezobratlých. A mezi nimi i dřepčíka (Longitarsus substriatus), který byl považován za regionálně vyhynulého.

„Dřepčík měří 1,7 až 2,2 milimetru, takže je to prcek. To je také jeden z důvodů, proč tak dlouho unikal pozornosti,“ vysvětluje Ondřej Konvička z Východomoravské pobočky České společnosti entomologické.

Drobný brouk žije na hluchavkovitých vlhkomilných rostlinách a právě na jedné z nich jej průzkumníci nalezli.

„Přímo v terénu nejde hned zjistit, že jste našli tak zajímavého brouka. To se ukázalo až později při určování pod mikroskopem,“ popisuje Konvička.

Dřepčík z podčeledi mandelinek za své jméno vděčí svým silným stehnům, které evokují dřep. „Při vyrušení skáče. Je to jeho obranný mechanismus, který využívá v případě nebezpečí. Může skočit až do dálky několika desítek centimetrů,“ přibližuje entomolog.

Našel se také rýhonosec

Ten se letos s kolegy chystá lokalitu prozkoumat znovu s ohledem právě na dřepčíka.

„U těchto druhů se nedá určit, jak přesně velká je jejich populace, ale dá se aspoň přibližně určit jejich hojnost. Zaměříme se na živné rostliny a zkusíme na nich dřepčíka najít. Ale musí se na to opatrně, protože když uskočí, tak už ho nenajdete,“ podotýká s úsměvem Konvička.

Dalším vzácným objevem byl brouk rýhonosec, o němž se ještě zhruba před patnácti lety soudilo, že už v Česku také vyhynul.

„U nás byly známé jenom staré nálezy. Ale kolegové se na něj zaměřili, nastudovali si všechny dostupné materiály a pak jej našli na Slovensku kousek za hranicemi a následně i na několika místech v Česku,“ odhaluje vědec.

Rýhonosec, který patří mezi nosatce, je středoevropským endemitem. „Žije pouze na malém území v okolí soutoku Moravy a Dyje, v oblasti zasahující částečně do Česka, Slovenska a Rakouska,“ sděluje Konvička.

Ten na Kosteliskách očekává další zajímavé nálezy. „To území je velké a pestré, nachází se tam mokřadní biotopy, plno mrtvého dřeva, lesíky i písčiny. Je to oblast trochu zastrčená mimo pozornost, kde nikdy nikdo nedělal žádným průzkum, takže tam pořád bude co objevovat. Zmíněné nálezy dokládají velký potenciál a očekáváme, že v příštích letech najdeme plno dalších zajímavých a vzácných druhů,“ věří Konvička.

Nehostinné území se mění v ptačí ráj

Spokojeni s průzkumem lokality jsou také ornitologové. „Už teď se potvrzuje, že to byla pro vytvoření rezervace dobrá volba. Při loňském průzkumu jsme na Kosteliskách pozorovali 162 ptačích druhů. U více než poloviny z nich víme, že tu buď hnízdili nebo se o to pokoušeli,“ informuje Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

K vzácným druhům, které zde hnízdily, patří například bukač velký, bukáček malý, moudivláček lužní či čejka chocholatá. Tři mláďata tu vyvedl i kriticky ohrožený vodouš rudonohý.

Ornitologům se díky podpoře veřejnosti a projektu Interreg V-A SK-CZ Zelené horizonty podařilo vykoupit 2,7 hektarů, odkup dalších pěti hektarů je nadějně rozjednán. Další pozemky jsou ve správě od Biologického centra Akademie věd a města Dubňany.

„Ještě předloni bylo území neprostupnou džunglí zarostlou invazními druhy rostlin. Loni jsme kosením, vyřezáváním dřevin a pastvou ovcí začali vytvářet vhodné podmínky pro mokřadní, vodní i luční ptáky. Ochranou přirozených mokřadů, vytvářením nových tůní a obnovou tradičního hospodaření se původně nehostinné území postupně mění v mokřadní ráj pro ptáky a další živočichy,“ vyzdvihuje Čamlík.

Autor: