Padělatelé středověkých peněz zde podle archeologů působili na konci 14. nebo v průběhu 15. století. Podobná jeskynní dílna byla dosud v celém Česku nalezena pouze v Koněpruských jeskyních v Českém krasu.
Přítomnost penězokazců v Bezejmenné chodbě Kateřinské jeskyně dokládá nález velkého množství polotovarů mincí, takzvané ,střížky’, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také odpad plechů po výrobě.
„Nutno poznamenat, že penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti,“ upozorňuje Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky.
Vůbec první archeologický výzkum ve vnitřních prostorách jeskyně se konal v uplynulých dnech v návaznosti na několikaletý epigrafický výzkum, který odhalil nejstarší jeskynní kresby na území Česka. Prováděli jej pracovníci Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci pod vedením Martina Golce a Univerzity Karlovy v Praze. Nálezy budou ještě dále zpracovávány.
Archeologické sondy prozkoumaly sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě poblíž zmíněných kreseb. V první z nich se nacházely pouze kosti pleistocenních obratlovců, převážně medvěda jeskynního. Ve druhé byly kromě stop po penězokazcích nalezeny pravěké a středověké keramické střepy. „Ty pravěké náleží do starší doby bronzové a jsou mladší než datované jeskynní kresby z neolitu,“ podotýká Zajíček.
Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. O jejím objevu se vypráví pověst o pasačce a zatoulané ovečce, pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910.
Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký Hlavní dóm je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
