Dechberoucí jeskyně s překrásnou krápníkovou výzdobou, proslulá propast Macocha, tajuplná propadání či pohledné kaňony a závrty. Ale na některých místech také zápach, splašky a „kanálová“ pěna.

Tak i v roce 2024 vypadá Moravský kras, chráněná krajinná oblast s nejdelším jeskynním systémem v Česku, kterou ročně navštíví okolo 300 tisíc lidí. Za jejím znečištěním stojí kanalizace a nedostatečně výkonné čističky odpadních vod v přilehlých obcích. Stát se právě jim konečně rozhodl poskytnout pomoc prostřednictvím dotací.

Kras roste do krásy, pomohla i „bolavá“ dohoda o zatravnění orné půdy

Krasové oblasti patří mezi nejcitlivější a nezranitelnější lokality v republice. Aby se zachovala čistota unikátního prostředí táhnoucího se severovýchodně od Brna přes značnou část Blanenska, nabídne ministerstvo životního prostředí nejméně 200 milionů korun vesnicím, jež unikátní území znečišťují. Chce tak řešit dlouholetý problém pronikání dusíkatých a fosforečných látek z produkce obyvatel do vody, která následně teče do chráněné oblasti.

„Do Moravského krasu se dostává celkem z šestatřiceti obcí. Přitom pouze třináct z nich má nakládání s odpadními vodami vyřešeno. V sedmi je řešení nedostatečné, v pěti se již pracuje na vylepšení a v jedenácti úplně chybí kanalizace,“ číselně shrnul ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Starostové problematických obcí si o příspěvek můžou požádat už v lednu nebo únoru příštího roku. Podle Hladíka jsou dotační podmínky výhodnější než u standardních kanalizací. Na úpravy lze dostat až 60 procent částky při splnění přísnějších limitů na vypuštěné odpadní vody, či až 90 procent na projektovou přípravu.

Situace je vážná

„Jsme rádi, že ministerstvo tento dotační titul vypsalo, a začalo tak řešit obrovský problém se znečišťováním krasových vod,“ zhodnotila krok Marie Kotyzová, krajinná ekoložka pro Moravský kras.

Podle ní je situace velmi vážná. „V některých jeskyních je nepříjemný zápach a na krápnících se hromadí nečistoty,“ přiblížila. Krasové vody jsou přitom mimo jiné i zdrojem té pitné. „V jeskyni Štajgrovka, která zásobuje areál Skalní mlýn, nastaly problémy s bakteriemi, jež učinily vodu dočasně nevhodnou pro pitné účely,“ upozornila.

Vlivem splaškové vody se v podzemí vytvořily usazeniny, jež můžou obsahovat nebezpečné bakterie, u nichž není jisté, co kromě viditelného znečištění časem způsobí. „Problém je v tom, že sem proudí nejen splašky, což je největší potíž, ale i chemické látky z čisticích prostředků, léků a pesticidů,“ uvedla Kotyzová. Přitom od roku 2019 se podařilo výrazně „osekat“ zemědělskou činnost v Moravském krasu, což pomohlo pročistit půdu i vodu.

Každopádně právě kvůli rozmanitosti nahromaděných látek není podle expertky jednoduché určit, za jak dlouho po vybudování čističek a kanalizací dojde k úplné regeneraci ekosystému. „Co víme určitě, je, že pokud do jeskyní poteče čistá voda, dojde k výraznému zlepšení současného stavu,“ poznamenala ekoložka.

Při kopání kanalizace se propadla země, ukrývala jeskyni se třemi propastmi

Peníze na výstavbu čističek a kanalizací pomůžou nejen obnovit rovnováhu v Moravském krasu, ale vylepší také situaci obyvatel ve zmíněných obcích. „Chybějící kanalizace je problém. Lidé kvůli tomu mají vyšší výdaje za likvidaci odpadních vod a vyvážení jímek, jejichž kapacita ani není dostatečná. O dotace se proto určitě přihlásíme, abychom mohli po mnoha letech kanalizaci postavit,“ řekl starosta Vavřince na Blanensku Petr Nečas (nez.).

Příspěvek s největší pravděpodobností využije také dvacet kilometrů vzdálená Habrůvka. „Chceme se připojit k čističce odpadních vod ve Křtinách, která se bude z tohoto důvodu modernizovat. Plánuje se její rozšíření tak, aby kapacitně odpovídala dvěma obcím a splňovala požadavky životního prostředí z hlediska kvality čištění vod,“ popsal starosta Zdeněk Cihlář (SOCDEM).