Potápěči zdolávají dosud nepokořenou trasu šesti jeskyněmi v Moravském krasu

  7:46,  aktualizováno  9:13
S délkou téměř 52 kilometrů si drží Amatérská jeskyně v Moravském krasu pozici nejrozsáhlejšího jeskynního komplexu v republice. Nejde ovšem o jediný rekord, uvnitř se ukrývá také nejdelší jeskynní traverz, který je v Česku možné souvisle zdolat. Nikomu se to doposud nepodařilo, to se ale nyní trojice potápěčů pokouší změnit.

Přibližně 7,5 kilometru dlouhou cestu vedoucí přes šest jeskyní začali zdolávat dnes po ránu u obce Holštejn v jeskyni Nová Rasovna. Denní světlo spatří opět v sobotu okolo 16. hodiny na dně propasti Macocha a následně budou pokračovat až do výtoku Punkvy v Pustém žlebu.

„Chceme završit snahu mnoha generací badatelů o propojení Nové Rasovny s Macochou. Už v 80. letech se podařilo proplavat komplikované sifony, tedy místa zaplavená vodou, oddělující jednotlivé jeskyně. V té době vznikla i myšlenka absolvování celé této trasy, nikdo ji ale doposud nezrealizoval,“ přibližuje záměr cesty Jan Sirotek, jeden ze tří účastníků akce.

Kromě něj a jeho kolegů Petra Chmela a Radka Nejezchleba se do akce zapojuje i několik podpůrných týmů, které dohromady čítají okolo 80 dalších lidí. Na trojici potápěčů čekají v jednotlivých částech jeskyní, kde jim doplní potřebné vybavení, zásoby a materiál.

„Zorganizování akce a logistika byla zatím ta nejnáročnější část, ale bez ní by to nešlo. Jenom pro představu: máme dohromady připraveno 45 batohů s vybavením,“ popisuje Sirotek. Na každý jeden ponor potřebuje potápěč kromě suchého obleku i dvě lahve se vzduchem, dýchací automatiky, několik světel a vodicí šňůru.

Některými místy poplavou poprvé od 80. let

O nic jednodušší není ani samotná cesta. Téměř jeden kilometr musí potápěči zdolat pod vodou. „Některé sifony byly v 80. letech překonány poprvé, ale i naposledy. Je proto potřeba znovu vztyčit vodicí šňůry, které potápěčům pomáhají v temném prostoru s orientací,“ vysvětluje speleolog a z vlastní zkušenosti popisuje, jak právě tato lana bývají častým důvodem nehod i u zkušených potápěčů. Ve špatných světelných podmínkách se do nich člověk lehce zamotá, což pak představuje problém, pokud nezachová klidnou hlavu.

Dbát na opatrnost musejí jeskyňáři i na místech, kde hrozí pád. „Důležité je, aby vyšlo také počasí. Pokud by byl vydatný déšť, mohlo by to některé části jeskyně zaplavit, kvůli čemuž by byly nepřístupné,“ doplňuje muž, jenž je zároveň místopředsedou České speleologické společnosti, která se výzkumem jeskyní zabývá.

Punkevní jeskyně, jak je neznáte. Přístaviště loděk se ocitlo vysoko ve vzduchu

Pokud vše půjde podle plánu, odměnou jim bude například pohled na mohutné chodby s krápníkovou výzdobou nebo podzemní plavba ve člunu mezi sifony v jeskyni označené jen jednoduše 13C. I to bere Sirotek po téměř 34 letech v oboru jako dobrodružství. Vedle Moravského krasu, kde se věnuje průzkumu nejvíce objevoval jeskyně také v Číně, Černé Hoře nebo Mexiku.

Ačkoliv se jedná v případě Amatérské jeskyně o jeden z nejdéle zkoumaných komplexů, podaří se podle Sirotka stále občas objevit něco nového. „Práce speleologů není o nějakých rekordech, jako to je například u horolezců, ale spíše o systematickém prozkoumávání a objevování něčeho nového. Právě to je pro jeskyňáře to nejzajímavější,“ dodává.