Šalinářům daly zabrat druhé dveře i bowling, ve světové konkurenci jsou šestí

  11:58,  aktualizováno  11:58
Když Kateřina Hájková a Marek Blecha coby brněnští řidiči tramvají, respektive šalin podle brněnského označení, nedávno vyráželi na oborové mistrovství světa, příliš nevěděli, co je čeká. Dopředu totiž neznali ani disciplíny, ve kterých budou soutěžit, ani konkrétní stroje, s nimiž pojedou. Navzdory všemu nakonec ve Vídni vybojovali šesté místo z celkových 25 a porazili mnoho týmů z celého světa.

World Tramdriver Championship, tedy šampionát, kterého se brněnští šalináři zúčastnili, se skládá z osmi disciplín. Některé testují odhad rychlosti nebo vzdálenosti, jiné prověřují práci s brzdami či koordinaci soutěžících při řízení. Dvě z nich pak v zásadě připomínají klasické sportovní utkání. Jsou jimi tramvajový curling a bowling.

Obě soutěže fungují velmi podobně jako jejich běžné varianty, jen místo svých těl řidiči používají tramvaje. V curlingu se tak snaží místo soutěžních kamenů po ledě postrčit malé vozítko správným zrychlením vozu přesně do středu vyznačené oblasti na dráze. Bowling pak spočívá v postrčení velkého balonu tramvají proti připraveným vysokým kuželkám.

Právě tato záležitost dala zabrat Marku Blechovi. „Bowling byl jednoznačně nejhorší. Bál jsem se ho už při představování disciplín. A ten pocit trvá doteď,“ ohlíží se za školením, na kterém jim pořadatelé turnaje den předem vysvětlovali jednotlivé disciplíny. Soutěžící si je následně zkoušeli.

Kateřinu Hájkovou pro změnu potrápila jedna z aktivit zaměřených na přesnost. „Pro mě to byly ty druhé dveře,“ odkazuje Hájková na část soutěže, ve které musí soutěžící při zastavení tramvaje co nejpřesněji odhadnout umístění dveří vozů vůči zastávce, a to kvůli bezproblémovému nástupu a výstupu cestujících.

Oba čeští reprezentanti se shodují, že zvládání těchto náročných výzev pomáhalo vzorné chování publika. „Tam všichni fandí všem,“ podotýkají k atmosféře, která na místě panovala. Některé disciplíny navíc vyžadovaly dostatek klidu, aby jeden člen týmu mohl tomu druhému přehledně signalizovat, například pomocí píšťalky. „Předtím, než se muselo signalizovat, se vždycky z vysílačky moderátora ozvalo pšššt. A bylo ticho,“ popisují Hájková s Blechou.

Programátor o víkendech řídí, jako Dobrovolný šalinář baví tisíce lidí

Přestože jim některé soutěže situaci zkomplikovaly, dvojice si nakonec vysloužila šestou příčku a se svým výsledkem je maximálně spokojená. „Marek hned v prvním kole nasadil laťku dost vysoko a mně se to v závěru naštěstí podařilo obhájit,“ hodnotí šalinářka jejich počínání v soutěži.

Umístění Blechy a Hájkové potěšilo i jejich nadřízené. „Skončit šestí mezi dvěma desítkami týmů z různých koutů světa je pro nás velký úspěch. Oběma velmi blahopřeji a těším se na společné setkání a na jejich zážitky a dojmy,“ vzkázal jim generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

K šalině s kamarádem a přes inzerát

Vzhledem k jejich úspěchu je až s podivem, že se oba dostali k řízení šaliny v podstatě náhodou. Blechu dovedla k práci v roce 2006 výzva kamaráda, se kterým předtím pracoval na montážích zabezpečovacích zařízení pro dráhu. „Společně jsme se šli zeptat na práci u tramvají, oni zrovna nabírali, tak jsme jim tam nechali životopisy. A pak se nám ozvali a už jsme byli tady,“ popisuje, jak začal se svým současným zaměstnáním.

Hájkové zase myšlenku, že by mohla pracovat jako řidička tramvaje, vnukl internetový inzerát. K nástupu do dopravního podniku ji okolo roku 2017 dovedla nespokojenost s výší mzdy v předchozím zaměstnání. V té době si musela přibírat další práci bokem, aby se uživila. „Chtěla jsem jen jedno zaměstnání, kde bych si vydělala dost, abych už nemusela dělat nic navíc. Šla jsem tehdy na nějakou akci dopravního podniku, už nevím, jestli to byl den otevřených dveří nebo nějaký nábor. Zkusila jsem to, udělala všechny testy a vyšlo to,“ vzpomíná řidička.

Tramvaják youtuberem. Jeho videa baví fanoušky dopravy i turisty

O tom, že mezi sebou šalináři soutěží, se Blecha dozvěděl asi tři roky poté, co se řízení začal věnovat. V roce 2011 se pak umístil na druhé pozici. „Od té doby jsem se účastnil už skoro každý rok,“ říká.

Hájková se naproti tomu o soutěžení dozvěděla už v prvním roce své dopravní kariéry. S tím, že by se přihlásili, ji oslovil jeden z kolegů. „Říkala jsem mu tehdy, jestli je normální a co tam jako budeme dělat. Nakonec jsme ale šli, bylo to super a od té doby jsme chodili každý rok. S výjimkou covidu samozřejmě,“ dodává pro přesnost.

Na Vánoce jsou lidé v MHD jako vyměnění, popisuje řidič. Dostal i cukroví

Podle obou se ovšem vždy jednalo pouze o brněnské soutěže konající se ve vozovnách v Medlánkách nebo Pisárkách. A právě pisárenské klání letos sloužilo pro české řidiče jako kvalifikace na světové mistrovství.

Teď už s humorem vyhlížejí další příležitost k reprezentaci České republiky ve své profesi. „Rok 2027, Melbourne. Kdyby nás pozvali, bylo by to úplně super,“ nadhazuje s úsměvem Blecha. A Hájková k tomu jen dodává, že na to musí oba ještě hodně pracovat.

Autor: