Místodržitelský palác se po téměř stomilionové první fázi rekonstrukce znovu otevřel lidem na začátku letošního června. Moravská galerie vyzdvihovala, že zvelebené nádvoří představuje klidnou oázu uprostřed rušného města, nový bezbariérový vstup z Běhounské ulice pak měl prostor více otevřít lidem i městu.
Odborníci z Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Brně však zdaleka takové nadšení neprojevili.
„Podle záměrů spokojeného vedení Moravské galerie má podoba architektonických zásahů vycházet vstříc požadavkům a pohodlí návštěvníků, ale z hlediska památkové péče zde došlo k několika zásadním pochybením,“ památkáři vytkli ve své zprávě.
Nejvíc jim vadí nový vstup proražený do barokní fasády z Běhounské ulice. „Oproti schválené verzi úprav byla změněna jeho šíře. Vstup, který měl být vytvořen v rozsahu původního okenního otvoru, se tak stal paradoxně užší,“ uvedli památkáři.
Kvůli tomu byl podle nich výrazně narušen dosud jednotný styl fasády, z něhož se nyní vstup výrazně vymyká.
„Architektonické ambice v tomto případě jednoznačně převážily nad zjevnou hierarchií hodnot, v níž jednoznačně vítězí v Brně poměrně ojedinělá barokní fasáda architekta Mořice Grimma. Neadekvátní zásah byl kolaudován úředníky magistrátu bez závazného stanoviska a přítomnosti pracovníků Národního památkového ústavu, jejichž návrhy a podněty pronesené během kontrolních dnů zůstaly z velké části bez povšimnutí,“ poukázali dále památkáři.
Moravská galerie tuto kritiku rázně odmítá. „Veškeré výtky jsou irelevantní, rekonstrukce byla řádně projednána ve stavebním řízení, při kterém se k záměru souhlasně vyjádřily všechny příslušné dotčené orgány včetně památkářů, byla provedena v souladu se závaznými stanovisky a náležitě zkolaudována. Text poškozuje dobré jméno Moravské galerie, která tyto výhrady nemůže akceptovat,“ ohrazuje se galerie ve své zprávě.
Konkrétně šíře nového vstupu podle ní byla definována nálezem kamenného ostění, které bylo nutné zachovat. Finální podoba vstupu má být vyřešena až při pokračování rekonstrukce. Podobně Moravská galerie reaguje i na další námitky, které památkáři vznesli.
Přívody vysekané do zdiva
Těm se rovněž nelíbí, že barokní pilíře nesou známky destruktivních zásahů. „Velmi citlivě vnímáme osazení koncových zařízení elektroinstalace a datových rozvodů přímo na pilířích, případně na jejich římsách. Nejedná se jen o samotný typ zařízení, ale i o nutné přívody k nim, které jsou vysekány do zdiva,“ přiblížil Michal Konečný z Národního památkového ústavu.
„Podobně problematickými zásahy prošly části klenebního systému, viditelně proměněné nově umístěnou elektroinstalací s nevhodným typem osvětlení,“ upozorňuje dále zpráva památkářů, která zmiňuje i neadekvátní topná tělesa.
Z fasády vyhlášené památky zmizely cenné prvky, ministerstvo viní majitele |
Dle Moravské galerie naopak současná rekonstrukce rehabilitovala podobu vestibulu po opravách, které se pod dozorem NPÚ konaly v roce 1992. U nové kabeláže zmiňuje, že byla vedena po stávajících trasách, pocházejících ze stejného roku. Lištový systém osvětlení v nové stálé expozici pak označuje za „vysoký galerijní standard“.
U někdejšího augustiniánského kláštera, který se po josefínských reformách proměnil na sídlo a úřad moravského místodržitele, se řeší také stav venkovní fasády, který památkáři označili za havarijní.
„Zatímco mnohá křídla někdejšího kláštera vlastněná katastrálním úřadem mají nové fasády už několik let, část spravovaná Moravskou galerií působí značně neutěšeným dojmem,“ napsali památkáři.
K poškození památky nedošlo, tvrdí galerie
Ředitel Moravské galerie Jan Press už dříve řekl, že fasáda ze strany Moravského náměstí přijde při celkové rekonstrukci paláce na řadu až jako poslední.
„S opravou fasád se logicky počítá až po provedení rozsáhlých sanačních prací ve sklepení v závěrečné fázi generální rekonstrukce, jak je běžné i u rekonstrukce jakéhokoliv jiného objektu. Pro tuto fázi se aktuálně připravuje projektová dokumentace,“ zmínila nyní galerie.
Podle památkářů došlo k řadě nežádoucích a mnohdy nevratných zásahů do barokního charakteru stavby, hraničících s poškozením památky.
Lidem chyběly informace, říká urbanista ke kritizované opravě Mendlova náměstí |
„Ve snaze předejít konfliktním situacím byl investor od samého počátku ze strany NPÚ opakovaně vyzýván k předložení realizační projektové dokumentace. Tento krok by zajistil možnost včasné reakce zástupců památkové péče na navrhovaná řešení. Tato dokumentace však nebyla NPÚ poskytnuta po celou dobu stavby,“ postěžoval si Konečný.
Značnou část průběžných připomínek a podnětů památkářů navíc podle něj Moravská galerie ignorovala a u dalších neprovedla slíbené řešení vedoucí k nápravě. NPÚ ovšem hodlá i nadále působit na Moravskou galerii, aby naplnila cíl původního architektonického záměru. Konkrétní kroky nicméně památkáři nesdělili.
Galerie trvá na tom, že stavba byla provedena v souladu s povolením a ověřenou projektovou dokumentací i v souladu se stanovisky, závaznými stanovisky a rozhodnutím dotčených orgánů.
„Moravská galerie se zcela ohrazuje proti dezinformacím, že došlo k poškození památky. A naopak velmi kvituje pozitivní přijetí tisíců návštěvníků nové expozice a rekonstruovaného nádvoří, na kterém se odehrává doprovodný kulturní program a kde je situovaná i galerijní kavárna,“ uzavřela instituce své vyjádření.