Někdejší šéf jedné z brněnských poboček finančního úřadu Miroslav Kuba má mezi svými dlouholetými známými Zdeňka Mrňu, už delší dobu odsouzeného za krácení daně. Paradoxně tedy právě za to, co měl Kubův úřad kontrolovat.

Vzájemné přátelství a rady ovšem vyústily v to, že si pro Kubu i další už v roce 2013 přišli detektivové protikorupční policie a obvinili jej z přijímání úplatků.

Kauza se od té doby vleče a ve středu Krajský soud v Brně už potřetí rozhodl o Kubově vině. Uložil mu tříletou podmínku, peněžitý trest 700 tisíc korun a také desetiletý zákaz činnosti ve státní správě jakožto úřední osoba. „Dospěli jsme ke stejnému závěru a rovněž jsme konstatovali, že předchozí trest odpovídá všem okolnostem,“ prohlásila soudkyně Jaroslava Bartošová, jíž se případ vrátil na stůl už podruhé. Naposledy rozhodnutí zrušil odvolací soud loni v prosinci.

Jak trestná činnost probíhala? Pět lidí včetně Mrni podle obžaloby fingovalo obchody s hovězími kůžemi, a mohli si tak vykázat nadměrné daňové odpočty. K tomu jim měl pomoci právě Mrňův známý, berní úředník Kuba, bylo jim totiž jasné, že se kvůli nemalým vratkám DPH na ně zaměří finanční kontrola. A to se skutečně v roce 2012 stalo.

Dárky za 623 tisíc, škoda 37,9 milionu

Když se tak stalo, Kuba nelenil a na průběh kontroly se podrobně vyptával svých podřízených, jak popsala soudkyně. „V době, kdy pracovníci finančního úřadu prováděli kontrolu, se obžalovaný Miroslav Kuba setkával se Zdeňkem Mrňou a informoval jej o průběhu kontroly a jak postupovat, aby nedošlo ke zpochybnění daňových odpočtů,“ přiblížila soudkyně.

Kubovi pak Mrňa ještě s jedním spolupracovníkem buď z vlastní iniciativy, nebo na jeho vyžádání poskytovali „protislužby“. Podle soudu to nebyly jen běžné úplatky ve formě obálek s bankovkami.

„Spočívaly například v pořízení nábytku, akátové židle, akátového stolku, pracovního či konferenčního stolu, dále v jeho dovozu a instalaci, dodání oken, dveří, položení podlahy, a to bezplatně nebo za výrazně sníženou cenu,“ vyjmenovala Bartošová. Celkově šlo podle ní o služby za 623 tisíc korun.

Kuba se ve středu z jednání omluvil. Minule však svou vinu popřel a tvrdil, že peníze a různé služby, které od Mrni či jeho firem obdržel, byly splátkami dřívější půjčky, kterou Mrňovi a jeho ženě poskytl. Ohledně kontroly tvrdil, že šlo pouze o přátelské rady a osobně na ni neměl žádný vliv.

To je však v rozporu s rozhodnutím soudu, že Kuba zpochybňoval postup v doměření daně. „Daňová kontrola byla ukončena v roce 2015 zprávou, na základě níž byla doměřena daň ve výši 37,9 milionu,“ poznamenala soudkyně, jaká suma měla státu uniknout. Přezkum ostatně skončil až dva roky poté, co Kuba ztratil „dohled“, když byl s ostatními zatčen.

Nejspíš přijde další odvolání

Jedenáct let trvající případ ovšem opětovným nepravomocným verdiktem nemusí skončit, jak je vidět na dvakrát zrušeném rozsudku a vrácení k novému projednání z Vrchního soudu v Olomouci. Tam případ nejspíš znovu skončí. „Musím se poradit s klientem, ale s nejvyšší pravděpodobností opět podáme odvolání,“ sdělil po vyhlášení rozsudku Kubův obhájce Kárim Titz.

Kubovi, který byl obžalován z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, přitom podle trestního zákoníku hrozil za tyto činy minimálně pětiletý trest vězení. Brněnská soudkyně však sáhla ke snížení pod dolní hranici sazby i proto, že se případ dlouho vleče a bývalý úředník nikdy nebyl stíhán.

Vrchního soud v Olomouci navíc už v minulosti upozornil, že délku ovlivnila zásadní pochybení v přípravném řízení. Státní zástupkyně Jana Vítková středeční opětovné rozhodnutí nechtěla nijak komentovat a rovněž si ponechala lhůtu na možné odvolání.

Policisté případ odkryli v roce 2013, až po čtyřech letech byla ovšem podána obžaloba a teprve v roce 2021 vynesl soud první rozsudek. Tehdy dostala pětice mužů mimo Kuby tresty za krácení daně a ty nepodmíněné si nyní dotyční včetně Mrni odpykávají ve vězení.