„Celá řada poznatků je založena na něčem, co nemusí být pravda. Vyvozují se teorie na různých detailech, ale ty tam třeba vůbec nejsou, můžou být způsobené přípravou vzorku,“ říká vedoucí týmu environmentální elektronové mikroskopie v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd v Brně Vilém Neděla.
On a jeho tým se snaží zkoumat věci takové, jaké skutečně jsou, mimo laboratorní podmínky. Používají k tomu modifikovaný environmentální elektronový mikroskop, jenž umožňuje pozorovat i živé organismy a je jediný svého druhu na světě.
„V klasickém elektronovém mikroskopu je kolem vzorku vakuum, velmi nízký tlak. V tom našem můžeme mít stovky až tisíce pascalů,“ vysvětluje rozdíl Neděla.
Vzorek je možné do mikroskopu vložit bez větších úprav, jako je vysušování nebo konzervování ve zlatě, což je i zmiňovaný případ u chromozomu. Citlivý přístroj zvládne v Česku ovládat jen Nedělův tým. Obtížné to je i kvůli vnějším vlivům.
„Pro snímky velikosti jednotek mikrometrů se okolo mikroskopu nemůže chodit ani mluvit, vibrace jsou velký problém,“ říká Neděla. Ta nejpřesnější pozorování je třeba dělat uprostřed noci. Mikroskop reaguje i na chvění způsobené projíždějící tramvají, klidně i desítky metrů od laboratoře.
Environmentální mikroskopy jsou komerčně k dostání, ovšem právě úpravy, jež Neděla a jeho tým provedli, z něj dělají světový unikát. Firmy, které jej chtějí využít, musejí stát až roční frontu. Samy se ale k mikroskopu nedostanou, nevěděly by totiž, jak s ním zacházet.
„Laická představa práce s elektronovým mikroskopem je často taková, že si koupíte přístroj, zmáčknete tlačítko a dostanete hezký obrázek. Ono to tak v případě těch nejjednodušších vzorků často je. Ale jakmile chcete vidět a zkoumat něco komplikovaného, tak má najednou elektronová mikroskopie desítky tváří a nabízí desítky postupů s využitím různých analytických a zobrazovacích zařízení,“ popisuje vedoucí týmu.
Výsledkem náročné práce je zkoumání živých miniaturních tvorů, třeba roztočů či vířníků. K tomu je třeba vysoký tlak a snížená teplota, tedy podmínky, jež klasický elektronový mikroskop nenabídne - vakuum by tvora zabilo.
Brněnští vědci díky přístroji zkoumají i mikroplasty ve vodě nebo právě skutečnou podobu chromozomu, kterou chtějí publikovat v prestižním magazínu Nature.
