Nejen jako jediná v Česku, ale dokonce v Evropě otevře Mendelova univerzita na podzim obor zaměřený na školkařství a šlechtění dřevin. „Školkařství mělo boom někdy v 70. letech minulého století, dnes je spíš tlak na přirozenou obnovu,“ vysvětluje vedoucí ústavu zakládání a pěstění lesů Radek Pokorný.

Přirozená obnova lesa je podle něj sice cesta, ale ne jediná, a v probíhající klimatické změně nebude stačit. Do Česka se totiž tak rychle nedostanou druhy, které dnes rostou na jihu Maďarska, v Srbsku nebo Chorvatsku, jež by teplejší klima ustály lépe než současné, na něž jsme zvyklí.

Kvůli suchu se změní lesy nad Brnem, jehličnany nahradí keře a listnáče

„Obor se výrazně zaměří na praxi. Studenti se budou věnovat šlechtění těchto dřevin a sledovat vývoj stromů po celý rok. Sami se už dnes pokoušíme o šlechtění cedru,“ popisuje jeden z dnes pro Česko exotických stromů, který má ve vlajce Libanon ležící na Blízkém východě u pobřeží Středozemního moře.

Udržení lesa důležitější než produkce dřeva

„Problém se suchem mají u nás všechny dřeviny. Například na buku nejdříve rok nebo dva nepoznáte problém, protože žije z vlastních zásob, při déle trvajícím suchu ale začne chřadnout,“ přibližuje, proč ostatně ve školním lesním podniku Křtiny, který se stará o rozsáhlé lesy na sever od Brna, tamní pracovníci na jižní svahy nevysazují buky, ale odolnější duby.

„Udržení lesa je aktuálně důležitější než produkce dřeva. Má totiž nezastupitelnou roli také pro zemědělce. Znovu nasycuje vzduch vodou při odparu a ovlivňuje tak místní mezoklima,“ podotýká Pokorný.

Na zemědělství se v kontextu udržitelnosti zaměří i nový program s názvem Cirkulární horti-produkce. Jeho cílem je vytvořit způsob produkce potravin, který bude šetrný k životnímu prostředí. Není to návrat k dřině na poli s obyčejnou motykou nebo rýčem, jak by se možná mohlo zdát, naopak snahou je využít moderní technologie, aby se potraviny produkovaly co nejšetrněji.

„Sám vnímám, že naše společnost a planeta nám dávají jednoznačné signály, že jako lidstvo musíme změnit svůj přístup,“ uvádí Tomáš Kopta ze zahradnické fakulty.

Drahá hnojiva „nutí“ jihomoravské zemědělce zavést moderní technologie

Na Vysoké učení technické v Brně dnes míří zájemci na obory, jako je materiálové inženýrství nebo třeba design, na Mendelově univerzitě ale tyto dva na první pohled odlišné programy spojí do jediného.

„A jako červená nit se tím potáhne rozměr trvalé udržitelnosti. Na studenty, kteří se zaměří na obnovitelné suroviny, jako je nejen dřevo, ale i posklizňové zbytky nebo konopí, to klade velké nároky. Sami jsme zvědaví,“ líčí garant programu Petr Horáček s tím, že konkrétně budou účastníci řešit, jaká surovina je tou nejlepší pro jaký kus a druh nábytku.

Řešení musí mít ekonomický smysl

Ve spojení s novým oborem se však snaží vyhnout termínu Green Deal. Ten má totiž hlavně spojený s politikou, která podle Horáčka více nadřazuje environmentální složku nad jiné, ovšem rovněž důležité.

„Bez toho, aby nějaké řešení dávalo ekonomický smysl a bylo společností přijímáno, není možné jít cestou udržitelnosti. Sami proto spíše používáme starší označení udržitelnost než Green Deal,“ hlásá a dodává, že kombinací různých odvětví a ekologickou linkou je obor v Česku naprosto unikátní.

Odpad nad zlato. Ze zbytků jídla vzniká palivo, ze suti kvalitní beton

Klimatická změna se neprojeví jen ve studiu na čistě „přírodních“ fakultách, ale i ve výuce na té provozně-ekonomické. Už na podzim tu chtěli začít vyučovat obor s názvem cirkulární ekonomika, jejímž hlavním posláním je udržitelnost a pro niž neexistuje slovo odpad. Ten je opět vstupní surovinou. „Cirkulární ekonomika vyžaduje nové přístupy, řešení a myšlení mimo zaběhnuté modely,“ popisuje téma pedagožka Martina Rašticová.

Zatím se obor ještě připravuje a čeká ho schvalování. Oproti původním plánům ho tak otevřou až později. Podle zástupců školy je toto zaměření důležité, protože jen stěží lze navrhovat řešení zmírňující vlivy klimatické změny bez ekonomického a sociálního dopadu, o nichž ostatně mluví Horáček.