Včely, dvoumetrový mravenec či obří blecha. Seznamte se s krásou hmyzu

  13:34
Deset let pracoval výtvarník Michal Olšiak na tom, aby v nadživotní velikosti předvedl na dvě desítky exemplářů ze světa hmyzu. V Zimní jízdárně zámku ve Valticích na Břeclavsku je výsledek jeho práce k vidění na netradiční výstavě s názvem MegaBrouci. Nabízí pohled na detailně propracované obří modely mravence, včely, komára či kobylky.

Originální projekt se zrodil naprostou náhodou. „Koupil jsem svým malým klukům takový mikroskop. Říkal jsem si, že budeme pozorovat kousky listů, ale v zimě nic moc na pozorování nebylo, tak jsem pod něj dal vyschlého broučka, kterého jsem našel v květináči. Nestačil jsem se divit, jak to bylo krásné,“ odhaluje Michal Olšiak.

Jako první testovací exemplář vyrobil společně s přítelem Oldřichem Šimpachem brouka nosorožíka filipínského. „Napadlo mě, že bychom mohli vytvořit i něco, co lidé znají, ale vlastně úplně ne,“ popisuje Olšiak s tím, že když se ve svém okolí ptal, jak vypadá komár, nikdo nedokázal přesně odpovědět.

Další nápady přicházely samy. „Nechal jsem si úplnou svobodu. Myslel jsem si, že časem obsáhneme od každé čeledi něco, ale zjistil jsem, že je těch hmyzáků tolik, že je to nemožné.“

Jak modely dosahující až pěti metrů a vážící i tunu vytvořit, vymýšleli tvůrci za pochodu. „Většinou se nejdříve udělá hrubá kostra z polystyrenu a pak se na to dá sklolaminát, tmel a všechno možné,“ přibližuje tvůrce. Z čeho se hmyz vyráběl, však prozradit nechce. „Je to takové naše tajemství, ale je tam použité všechno možné od nějakých vláken až pomalu po husí brka,“ říká Olšiak.

Každý chlup se podle něj musel nabarvit, ohnout, předvrtat a nalepit. Každou nohu a plošku několikrát přeměřovali, brousili a malovali, za každým broukem jsou tak desítky hodin u makrolupy a následné ruční práce.

Jedním z nejpropracovanějších lákadel výstavy je včela medonosná, která má na délku pět metrů a práce na ní zabraly dva roky. „Čím jsme to dělali déle, tím jsme v tom byli lepší. Člověk se však stále snaží o nějakou dokonalost, a když to přiblížíte, dostáváte se do stále jemnějších detailů,“ sděluje Olšiak. Nejtěžší podle něj byl poslední přírůstek do hmyzí sbírky v podobě mouchy.

Výroba všech exponátů trvala asi deset let, do prací se postupně zapojovali stále další a další lidé. Olšiak, který vytváří například i sochy z písku v nedaleké Lednici, si nyní chce od hmyzu odpočinout. Ten už vyrobený by se mohl po zářijovém konci výstavy ve Valticích přesunout do Brna.