Masarykova univerzita plánuje nové vysokoškolské koleje s více než dvěma tisíci lůžek a zvýšit tak svůj celkový fond o polovinu. Ani tím to navíc nemusí skončit.

Nejdále je plán na rozšíření ubytovacích kapacit v lokalitě Vinařská u ekonomicko-správní fakulty. V současnosti tam může bydlet 1 233 studentů, do pěti let by to měl být zhruba dvojnásobek. „Zahájení stavebních prací předpokládáme v roce 2027,“ uvedl kvestor univerzity David Póč. Předpokladem je dalších 1200 míst.

Tamní koleje jsou podle něj u studentů oblíbené, navíc škola s architekty vymyslela, jak do areálu vměstnat další budovy a tak plochu ještě více využít. Mezi jednotlivými bloky, které jsou od sebe vzdálené zhruba 50 metrů, by vyrostly další.

Plány vyžadují změnu územního plánu

Základem však je, aby brněnští zastupitelé vyhověli univerzitou požadované změně územního plánu. V listopadu schválili první krok, tedy její zpracování, v závěru ji musejí po jejím dokončení ještě posvětit.

Když se tak stane, mohly by být nové budovy vysoké až 27 metrů. To současné limity pro tuto oblast neumožňují, záměrem univerzity je vystavět do této výšky minimálně čtvrtou budovu na východním okraji celého areálu. Kvestor věří, že se dohodnou, ostatně s městem intenzivně jednají už dva roky.

Plánovaná zástavba v areálu Masarykovy univerzity na ulici Vinařská v Brně. Nové jsou zakulacené budovy.

O přepsání limitů výšky žádá univerzita i u areálu kolejí na jihu města, v Komárově. Chtějí jej dorovnat na úroveň stávajících kolejí i okolních bytových domů. Nový územní plán platný od letoška totiž dovoluje pouze 16 metrů vysoké budovy, vedení univerzity však chce 28 metrů.

„Návrh je ze strany Masarykovy univerzity koncepční a dlouhodobý, nikoli spojený s nějakým konkrétním projektem,“ doplnil kvestor s tím, že nejdříve musí škola počkat na Brno, až v daném území na dohled od řeky Svitavy vybuduje protipovodňová opatření a lokalita bude vyjmuta ze záplavové oblasti, kde dnes není možné nic stavět.

Tisíc lůžek v bohunickém kampusu

Třetí lokalitou, kde by mohlo být dalších více než tisíc lůžek pro vysokoškoláky, je univerzitní kampus v brněnských Bohunicích. Na zástavbu plochy naproti sportovní fakultě, kde Brno v minulosti plánovalo atletickou halu, už vznikla i územní studie. Kromě sportoviště se počítá právě i s bydlením, a to nejen kolejním.

„Část tamní bytové zástavby by měla být určena především pro podporu mladých rodin s cílem vytvořit atraktivní prostředí pro ubytování výzkumných pracovníků zaměstnaných v rámci univerzitního kampusu,“ stojí v dokumentu. Konkrétní termín možné výstavby kvestor nezmínil.

Plánovaná zástavba volné plochy u univerzitního kampusu v brněnských Bohunicích.

Naopak Vysoké učení technické v Brně (VUT) nebo Mendelova univerzita výstavbu nových ubytovacích zařízení pro své studenty neplánují. Druhá zmíněná škola ani podle svých slov nemá kde. Stejně jako Masarykova univerzita však každý rok zaznamenávají na začátku semestru velký zájem studentů o ubytování, který nedokážou uspokojit.

Po pár týdnech až měsících si však obvykle vše sedne a pořadníky se vyprázdní, popřípadě mají i volné kapacity. Na Masarykově univerzitě je podle mluvčího školy Radima Sajbota v tuto chvíli k dispozici zhruba stovka lůžek. Studenti se totiž i kvůli každoročním převisům v řádu tisíců poohlíží rovněž na běžném komerčním trhu s nájemním bydlením a „sosají“ tímto způsobem byty jiným zájemcům. Ostatně i pronajímatelé se někdy zaměřují primárně na vysokoškoláky.

Někteří studenti se na koleje nehrnou

Část studentů se totiž dívá v prvé řadě po nájmech, protože jim přinášejí více soukromí, podle výkonného ředitele portálu Reality.iDNES.cz Petra Makovského i lepší komfort za danou cenu, než jaký nabízejí právě koleje.

Nemyslí si tak, že by rozšíření kolejí o 1 200 lůžek v první etapě mělo nějaký zásadní dopad na průměr cen nájmů v Brně. „Ale ve ‚studentských‘ čtvrtích lze čekat nižší konkurenční tlak u starších či hůře vybavených bytů,“ míní.

Místy, kde na přelomu léta a podzimu sílí poptávka, je právě zmíněná oblast Bohunic či sousední části Starý Lískovec, dále pak Královo Pole, kde sídlí VUT, nebo v širším centru města. „Pokud následně proběhne i další fáze navýšení lůžek, kumulovaný efekt už viditelně zploští sezonní cenový nárůst,“ doplnil Makovský.

O sezonních výkyvech kvůli poptávce ze strany studentů hovoří i Michal Hrbatý z platformy Ulovdomov, která zprostředkovává nájemní bydlení po celém Česku včetně Brna. V dlouhodobém horizontu ale navýšení počtu lůžek na kolejích podle něj nebude mít na ceny nájmů bytů v Brně zásadní vliv.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

„Studenti drží nájemné výš u menších bytů, dlouhodobou cenovou hladinu ale určuje nedostatek bytů a přesun části kupujících do nájmu. I když koleje pomůžou, bez zrychlení výstavby a jasných pravidel se trend zásadně nezmění,“ doplnil jej ředitel brněnské developerské společnosti Trikaya Dalibor Lamka.

Podle něj hlavní poptávku po nájemním bydlení táhnou mladí pracující a další příchozí do Brna, pro něž ubytování na kolejích není možností.