Sociální demokraté skrytí pod názvem VSOL dosáhli ve volbách v Líšni na nejlepší výsledek od roku 1990. Získali 36 procent hlasů a 12 z 29 mandátů. K uzavření koalice jim stačilo přitáhnout k sobě jedno větší uskupení – Společně (ODS a TOP 09) s pěti hlasy nebo ANO či Sousedy z Líšně se čtyřmi.
Štefan podle svých slov původně preferoval pokračování končící koalice s ODS a ANO, ale jeho uskupení bylo na jednáních odmítnuto, případně požadavky oponentů považoval s ohledem na volební výsledek za absolutně nepřijatelné. Koalici s částí ANO a s SPD tak označil za jedinou zbývající možnou formu spolupráce.
„Na prvním jednání jsme spolupráci s SPD odmítli, protože jsme věřili, že se ostatní subjekty s námi přece jen začnou bavit. Bohužel se nic nezměnilo. Poté, co naše první zastupitelstvo trvalo pět minut, rozhodli jsme se s kolegy, že další prodlevy nejsou možné a pozvali zástupce ANO a SPD znovu k jednacímu stolu,“ popsal Štefan. Dohromady má koalice 16 z 29 zastupitelů.
Musí skončit, hřímá exmístostarosta
Podle dnes už bývalého místostarosty a lídra Společně Martina Příborského (ODS) se dala sestavit řada jiných koalic, a hlavně bez SPD. Zapojení tohoto hnutí do vládnutí bere jako nejkrajnější variantu.
Tvrdí, že Společně bylo po volbách vmanévrované do situace, že muselo začít jednat s ostatními mimo vítěze, protože jej neoslovil. Ostatní strany mohly VSOL obejít a vytvořit koalici bez něj, to se jim však nepodařilo. Později Společně nabídlo VSOL vytvoření koalice dvou nejsilnějších uskupení nebo i všech demokratických stran.
„Proti vzniklé koalici rezolutně protestujeme a budeme důsledně bojovat za její co nejrychlejší ukončení. Podle nás nemusela vůbec vzniknout, protože na stole bylo mnoho variant a nakonec jsme souhlasili i s takovou, se kterou starosta původně přišel. On se však nakonec rozhodl pro ze svého pohledu výhodnější variantu s SPD. Tato koalice nemá v Brně a v drtivé většině ostatních měst obdoby,“ hřímal Příborský s tím, že zapojením SPD do koalice dochází k legitimizaci antisystémové strany.
SPD skutečně ve vedení brněnských radnic zastoupená momentálně není, je však součástí vládnoucí koalice třeba ve Znojmě. „V komunální politice není vždy stranou, na kterou se uplatňuje dohoda o vyloučení,“ upozornil brněnský politolog Michal Pink.
Štefan, který stojí v čele Líšně od roku 2010 a je místopředsedou sociální demokracie, má znovu nové místostarosty. Kromě Příborského totiž skončila i další místopředsedkyně Iva Kremitovská (za ANO). Je jednou ze dvou zástupců ANO, kteří novou koalici podpořit odmítli.
„Pokud by byl čtyřčlenný klub ANO kompletní, jedná se o nejbližšího partnera pro ČSSD, bývalou značku staronového starosty,“ poznamenal Pink.
Brno-jih vítězná ČSSD nepovede
Zatímco Štefan starostovské křeslo udržel, jiný letitý brněnský matador z ČSSD ve funkci starosty Josef Haluza zřejmě skončí. V městské části Brno-jih se totiž po táhnoucích se jednáních dohodla na koaliční smlouvě čtveřice uskupení bez sociální demokracie.
Vládnout mají ODS, lidovci a STAN, Piráti a Občané Brno Jih. V devatenáctičlenném zastupitelstvu dají dohromady nejtěsnější většinu deseti hlasů.
Haluza na místní radnici působí téměř nepřetržitě od roku 1990. Z původního místostarosty později povýšil do nejvyšší funkce, v níž strávil i minulé volební období. I proto řada místních subjektů usiluje o změnu a chce Haluzův konec. Radnici se mu tak zřejmě nepodaří uhájit, přestože volby těsně vyhrál.
„O domluvené koalici nevím, nebudu se vyjadřovat,“ reagoval Haluza.
Do čela radnice má nově usednout dosavadní Haluzův místostarosta David Grund (ODS), i když nejvíce zastupitelů v nové koalici má spojenectví KDU-ČSL a STAN se čtyřmi členy.
„Lidovci a Starostové jsou nejsilnější, to ano, ale lidovci samotní už ne. Starostu jsme si prostě vyjednali. I kolegové cítí, že určitá kontinuita ve vedení městské části je vhodná,“ vysvětlil Grund.
Jeho ODS má pouze tři zastupitele. Vysvětlením může být, že ostatní strany ODS do koalice bez Haluzy potřebovaly, pokud nechtěly vsadit na ANO nebo SPD.
Podpis koaliční smlouvy je v plánu na začátku prosince, uskupení ji momentálně vnitrostranicky projednávají. Nové vedení mají zvolit 15. prosince, kdy se uskuteční už druhé zastupitelstvo. Na prvním 20. října jeho členové neschválili program, protože chyběla dohoda na koalici.
Nová koalice plánuje mít hned čtyři uvolněné místostarosty, tedy politiky na plný úvazek. Tento post obsadí každá ze stran s výjimkou Občanů Brno Jih. „Souvisí to s gescemi, které budou mít na starosti – bydlení, územní plán, školství, doprava a bezpečnost. Navíc nás čeká turbulentní období v rozvoji městské části,“ zdůvodnil Grund.
Budoucí nejsilnější opoziční strana, tedy Haluzova ČSSD, má obsadit funkci předsedy kontrolního výboru. Na dotaz MF DNES, zda půjde o uvolněný nebo neuvolněný post, Grund odpověděl, že o tom budou ještě jednat. Jako lídr strany může post obsadit právě Haluza. Pokud by šlo o uvolněnou funkci, pobíral by tedy plat za plný úvazek.