Kolonáda na Reistně (Valtice)

Kolonáda na Reistně, zdobená postavami z antické mytologie, se tyčí na vyvýšenině nedaleko Valtic na Břeclavsku. (červenec 2024)

Monumentální památník vznikl po napoleonských válkách v první čtvrtině 18. století. Kolonádu nechal vybudovat vládnoucí kníže Jan I. z Liechtensteina, polní maršál a velitel rakouské kavalerie v bitvě u Slavkova, na paměť zesnulých bratří Filipa a Ludvíka a zesnulého otce Františka Josefa I. Údajně mělo jít o imitaci Glorietty z vídeňského Schönbrunnu.

Tyčí se na vyvýšenině nedaleko Valtic na Břeclavsku a nabízí ze své terasy skvělou vyhlídku na celý Lednicko-valtický areál, zařazený na seznam UNESCO. Už v 19. století byla kolonáda cílem oblíbených turistických tras, dnes si zde selfie pořídí většina cyklistů projíždějících okolo.

Z vyhlídkové terasy kolonády spatříte Mikulov se zámkem a Svatým kopečkem, Pálavské vrchy i minaret v zámeckém parku v Lednici. V případě dobré viditelnosti je odtud vidět až na Slovensko a do Rakouska.

55 fotografií

Kaplička na Hradišťku (Velké Bílovice)

Kaplička na Hradišťku ve tvaru románské rotundy u Velkých Bílovic na Břeclavsku nabízí parádní výhled na okolní vinice i na pálavské kopce. (červenec 2024)

Unikátní záběr z kopečku, kde v minulosti nejspíš pobýval strážní oddíl desáté římské legie, ve velkém proslavily filmy Bobule a 2Bobule nebo seriál Vinaři. Kaplička ve tvaru románské rotundy stojí nedaleko Velkých Bílovic na Břeclavsku a nabízí parádní výhled na okolní vinice i na pálavské kopce.

Lidé z regionu ji chtěli stavět už v roce 1945, práce však začaly až na začátku 21. století. Kaplička je zasvěcena sv. Cyrilovi, sv. Metodějovi, sv. Václavovi a sv. Urbanovi. Lze se k ní dostat po silnici z Velkých Bílovic směr na Čejkovice po vinařské malebné stezce.

A je libo další tip? Pár kilometrů odtud je rozhledna Stezka nad vinohrady na Kobylím vrchu, kde se dá rovněž pořídit selfie na památku.

Obří trůn (Veverské Knínice)

Obří fotopointový trůn u Veverských Knínic na Brněnsku nabízí výhled na rozlehlý hrad Veveří. (červenec 2024)

Na tomto místě kdysi stávaly tři duby, posezení a altánek. Z dubů zůstal jediný, a právě symbolicky z dubového dřeva právě zde vznikl třímetrový trůn s devíti věžičkami na opěradle – devíti proto, že právě tolik jich má podle dětské říkanky i nedaleký hrad Veveří.

Svazek obcí Panství hradu Veveří nechal Trůn zbudovat jako fotopoint, lezení po něm je dovoleno.

Pro velký úspěch Trůn v podstatě naproti – nedaleko u Chudčic – doplnilo tříapůlmetrové dubové okno.

Kotva (Brněnská přehrada)

Dvanáctimetrová kotva dominuje nábřeží Brněnské přehrady. (červenec 2024)

Dvanáctimetrová kotva jako symbol naděje doprovázela v roce 2009 brněnskou bohoslužbu papeže Benedikta XVI. na tuřanském letišti. Nakonec neskončila ve šrotu, jak bylo původně v plánu.

Místo toho kotva dominuje nábřeží Brněnské přehrady, jenom jí pracovníci museli sundat původní plášť, který nebyl vyrobený do měnícího se počasí, a opatřit jí nový.

Chcete fotku s parníkem za zády? Směle do toho. Nalézt kotvu je velmi snadné, stačí dojít pár minut chůzí od tramvajové zastávky Přístaviště. Sbíhají se zde červená a žlutá značená cesta.

Socha Jošta Lucemburského (Brno)

Socha Jošta Lucemburského na Moravském náměstí v Brně vyfocená zespodu připomíná pánský rozkrok. (červenec 2024)

Stojí na Moravském náměstí v Brně a je nejspíš nejfotografovanějším dílem na celé jižní Moravě. Proč? Ačkoliv to její autor Jaroslav Róna nezamýšlel, vyfocená zespodu připomíná pánský rozkrok.

„Byl jsem šokován, když jsem to viděl poprvé na fotografii,“ svěřil se umělec. „Zdá se, že někteří Brňané na uměleckých artefaktech vyhledávají jenom genitálie. Když budou dovedně zacházet s fotoaparátem, dokážou je nafotit na čemkoliv,“ povzdechl si tehdy v rozhovoru pro MF DNES.

Chcete-li si být jisti, že tlamu koně vyfotíte tak, jak ji zřejmě z internetu už znáte, postavte se přímo na kříž, vytvořený spárami dlažby před Moravskou galerií na jednom z hlavních brněnských náměstí. Pak už stačí jen pohlédnout vzhůru.

Claryho kříž (Národní park Podyjí)

Claryho kříž nad Vranovskou přehradou na Znojemsku

Naleznete ho na vrcholu skaliska nad řekou Dyjí na Znojemsku ve výšce zhruba osmdesáti metrů, cesta k němu vede z náměstí ve Vranově.

Čtyři metry vysoký kříž je vyroben z blanenské litiny a postavit ho nechal majitel vranovského panství, hrabě Stanislav z Mniszku, jako památku na spisovatele, malíře a humanistu, knížete Karla Claryho. Ten se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil. Jeho odkaz připomíná také deska u paty kříže s věnováním.

Celý turistický okruh o délce šesti kilometrů, vedoucí ke kříži z Vranova, je pojmenován po knížeti Clarym. Je určen pro středně zdatné putovníky.

Levandulové pole (Starovičky)

Na sklizeň fialových levandulových polí ve Starovičkách na Břeclavsku se sjíždějí zájemci z celé České republiky.

Na tuhle selfie speciálně pozor – neoblékejte se do fialových barev, nebo na snímku nemusíte být vůbec vidět. Levandulové pole v mírném kopečku na okraji obce Starovičky nabízí míst k zastavení a focení hned několik, ať je to obří houpačka, lavičky, lehátka nebo stylový fialový traktor.

Při omezených možnostech parkování ve Starovičkách je lepší přijet na místo autobusem z nedalekých Hustopečí. Cesta k levandulovému ráji může být v létě po prašné cestě v horku náročná, nabízený pohled však stojí za to.

Odnést si samozřejmě lze nepřeberné množství produktů z levandule včetně samotných rostlin. Na jejich ostříhání si lze půjčit kleště a proutěný košík.

Zřícenina hradu Děvičky (Pálava)

Zřícenina hradu Děvičky kvůli náporu turistů chátrá. Proto jsou na ní poslední dobou vidět řemeslníci, kteří zpevňují cimbuří na jižní straně.

Nachází se na vápencové skále na nejvyšším bodě Pavlovských vrchů, odkud nabízí dechberoucí výhledy na Nové Mlýny. Od roku 1964 je tato zřícenina gotického královského hradu (můžete ho znát i jako Dívčí hrady či Maidberk) chráněna jako kulturní památka.

Náročný výšlap k hradu vede do výšky 428 metrů nad mořem, takže není určen pro každého. Nachází se západně od obce Pavlov na Břeclavsku na příkré skále, ze tří stran nepřístupné.

V současnosti se Děvičky opravují, to však nebrání v přístupu. Jenom pozor – platí se zde symbolické vstupné.

Svatý kopeček (Mikulov)

Svatý kopeček - Křížová, Mikulov

Selfie z prostranství před kostelem sv. Šebestiána a zvonicí může patřit k ozdobám vašeho letního alba. Zejména pokud si na ně počkáte do večerních hodin, kdy nad Svatým kopečkem, jednou z nejvýraznějších dominant okolí Mikulova, vyjde Měsíc.

Jde o nejstarší poutní místo v českých zemích. Kostel s křížovou cestou byl vybudován díky Františkovi z Dietrichsteina poté, co Mikulov roku 1622 zažil rozsáhlou morovou epidemii. Na Svatém kopečku se nalézá množství zákonem chráněných druhů rostlin, proto byl v roce 1946 vyhlášen botanickou rezervací a od roku 1992 přírodní rezervací.

Říká se, že v Mikulově hledali cestovatelé odpočinek a klid. Vy zde můžete nalézt selfie.

Rosa coeli (Dolní Kounice)

Zřícenina kláštera Rosa coeli (Nebeská růže) v Dolních Kounicích.

Trosky proslulého kláštera v Kounicích na Brněnsku vyhledával i básník Jan Skácel. Za husitských válek byl v roce 1420 vypálen a o 106 let později zrušen, přesto má dodnes pro své návštěvníky skoro až magickou moc a mimo jiné je vděčným cílem fotografů.

Populární je i pro pořizování svatebních fotografií, byť samotné svatby jsou zde zakázány. Příroda zde umí vykouzlit podmanivé světelné podmínky.

Rosa coeli (Růže nebes) nabízí gotiku v ryzí kamenné podobě, kde místo stropu je již obloha. V současnosti klášter není v dobrém technickém stavu, postupně ale dochází k jeho revitalizaci a obnově.

Mrak (Brno)

Mrak vytvořil architekt Marek Štěpán.

Nejen pod vycpaným krokodýlem na staré radnici si mohou selfie pořídit ti Brňané či návštěvníci jihomoravské metropole, jimž se líbí zavěšené instalace. Protipólem historického krokodýla je moderní Mrak na Uměleckoprůmyslového muzea.

Z interaktivního Mraku neprší, zato zvládá pozoruhodné vizuální i zvukové efekty. Je tedy vhodné schovat se pod ním ve večerních hodinách, kdy je podívaná nejlepší. Uvnitř Mrak skrývá několik tisíc diod.

„Mrak může reagovat na pohyb, zvuk i čas. Ale může být naopak i pasivní. Umí zrcadlit dění v budově, pomocí zvuku a světla umí reagovat na společenskou akci. A také se může stát oblakem pro umělecké performance,“ řekl jeho tvůrce Marek Štěpán.

55 fotografií