„Na Znojemsku bylo do konce října zpracováno asi 75 tisíc smrků, patnáct tisíc borovic, tři tisíce jasanů a 29 druhů ostatních dřevin – celkově asi osmnáct tisíc stromů tedy bylo napadeno kůrovci a houbami,“ vypočetla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Pokud se kůrovec v lese vyskytne, musí se okamžitě přistoupit k ochranným opatřením, a to i v návaznosti na zákon o lesích. Kůrovcovou kalamitu musely začátkem jara řešit i Městské lesy Znojmo v Gránickém údolí poblíž centra města.
Lesníci tam od začátku roku pokáceli více než dvě desítky smrků. „Samozřejmě to budí otázky. Lidé o kácení často diskutují, ptají se, proč kácíme, jaký to má důvod,“ říká Ondřej Benešovský z Městských lesů Znojmo.
Od roku 2016 proto v Gránickém údolí a Městském lesíku vykáceli přibližně sto osmdesát stromů.
Nástraha v podobě pokácených stromů
Stromy jsou vlivem sucha oslabené natolik, že nemají sílu bránit se kůrovci přirozeným způsobem – pryskyřicí. Brouk se tak může zavrtat pod kůru smrku, kde se živí lýkem, a tam také proběhne celý jeho vývoj, od nakladených vajíček až po vylíhnutí. Rodný strom opustí již jako brouk, který hledá své další útočiště – oslabený smrk.
Městské lesy využívají i lapáky a lapače, díky nimž mohou kůrovce v jeho řádění zpomalit. Lapák je v podstatě nastražený pokácený strom, lapač je plastová nádoba s feromonem.
Oba se umístí v napadeném lese a odlákají škůdce od zdravých stromů. „Mezitím se přistoupí ke kácení již napadených stromů, a ty se odvezou ještě předtím, než se stihne nová generace brouků vylíhnout a vyletět. Zabrání se tak nové generaci kůrovce napadnout další stromy,“ dodává Benešovský.
Boj s kůrovci lapači nebo feromony je ale založen na předpokladu, že stromy se ještě alespoň trochu brání. „V současné době je nejúčinnější obranou včasné zpracování a odvoz napadeného dřeva,“ podotkla Jouklová.