I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat poškození stromů. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu, kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Napadají třeba ořešáky.
Mezi kůrovcovité brouky, které napadají listnaté stromy, patří kůrovec ořešákový, který se do Evropy dostal z Himálaje pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví či štěpky.
Nyní páchá lokální škody na jižní Moravě na ořešáku černém i ořešáku královském. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) se snaží zjistit, jak je rozšířený a jak velký problém to představuje. Mapují jednotlivé druhy stromů, které tento druh kůrovce napadá. Zjišťují také, zda se problém týká i zdravých a neoslabených stromů.
Kůrovec ořešákový je brouk o velikosti asi dvou milimetrů, který na svém těle do požerků pod kůrou zanáší spory hub, které se pak rozrůstají v lýku obsazeného stromu. Vědci už zjistili, že invazivní druh kůrovce přenáší s vysokou pravděpodobností nový dosud nepopsaný druh hub, který vytváří rozsáhlé nekrózy v lýku poškozené dřeviny.
„To se projevuje hlubokým začernáním okolí požerků. Na povrchu na kůře se objevuje černý výtok v místě závrtu brouka. Zanesení této houby může způsobovat výrazné snížení zdravotního stavu stromu až jeho postupné odumření,“ vysvětlujeentomolog Otakar Holuša z Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.
Nálezy u Lanžhota i Židlochovic
Vědci se aktuálně zabývají i otázkou, zda je brouk schopen osídlovat i další druhy listnatých dřevin jako je dub letní a dub zimní.„V obou případech jde o hospodářské dřeviny. Zjištění dalšího nepůvodního druhu kůrovce by znamenalo další významné ohrožení těchto druhů stromů,“ upozorňuje entomolog Holuša.
Cílem výzkumu je přijít s řešením, které lesníkům napomůže v orientaci jak s ořešákem černým nakládat v lesním provozu dál, na jakých stanovištích jej pěstovat, případně v jakých směsích s dalšími dřevinami jej zalesňovat.
„Invazi kůrovce ořešákového ve větší míře odhalil už výzkum z let 2015 a 2016. Konkrétně jde o oblast lužních lesů v okolí Lanžhotu na Břeclavsku a Vranovic na Brněnsku, kde některé porosty ořešáku černého postupně chřadnou. Novinkou je zjištění o výskytu tohoto typu kůrovce i na ořešáku královském v oblasti Židlochovic na Brněnsku a také v porostech ořešáku černého v Hornomoravském úvalu,“ doplnil mluvčí MENDELU Filip Vrána.
Kůrovec ořešákový pochází z oblasti jižního úpatí Himaláje z Indie a z Nepálu, kde jsou jeho živnou dřevinou ořešák královský a jeřáb chlupatý. V roce 1975 byl zjištěn jako zavlečený tento druh ve Francii, v roce 1980 pak ve Švýcarsku. První nález na území České republiky pochází z roku 2009, kdy entomologové ulovili jednoho jedince u Pavlova na jižní Moravě. Zavlečení do Evropy pravděpodobně souvisí s dovozem nezpracovaného dříví či jiného sortimentu, například štěpky, ve kterém tito malí brouci přečkali transport.
