Loni se navíc z 97 procent těžilo takzvaně nahodile, tedy to, co se muselo. To je po Vysočině nejvyšší poměr v zemi.
Katastrofa tak trvá dlouhodobě, což je podle ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Tomáše Vršky očekávatelný vývoj, protože jižní Morava je plošně postižena suchem nejsilněji z celé republiky. Podmínky pro růst dřevin se neustále zhoršují.
„Na jižní Moravě je vyšší zastoupení borových porostů. Borovice přežije letní přísušky (stav, kdy se víc vody vypaří, než spadne – pozn. red.) ve svrchní vrstvě půdy, asi do 40 centimetrů, protože má hluboký kořenový systém. Dlouhodobý problém je však pokles hladiny podzemní vody, který dosáhl takové míry, že borové porosty na ni již svými kořeny nedosáhnou a plošně odumírají,“ vysvětluje Vrška.
Naopak smrk má plochý kořenový systém a odumírá při dlouhodobějších letních přísušcích, tedy když třeba měsíc neprší.
„Smrk je suchem silně oslaben fyziologicky, a proto snáze podléhá tlaku kůrovcovitých brouků, kteří se množí pod kůrou stromu. Pokud je smrk v dobré kondici, tak kůrovcové larvy zasmolí. Pokud je oslaben, je oslabena i jeho imunita, tedy schopnost zasmolit larvy,“ připomíná Vrška.
Situaci ztěžuje fakt, že i když v posledních dnech a týdnech vydatně prší a svrchní vrstva půdy je vodou nasycena, populace kůrovce se v minulém roce rozrostla natolik, že ani zdravý strom už neodolá jeho přesile.
Lýkožroutovi navíc nahrává masivní těžba, díky níž má víc možností k množení. Pokácené smrkové dříví, které leží na skládce u lesa, pro něj představuje ideální prostředí. Na jižní Moravě loni meziročně narostla těžba jehličnanů o 46 procent, proti stavu z roku 2016 se kácí víc než čtyřnásobek smrků a trojnásobek borovic.
Potvrzují se tak slova přírodovědce Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, že aktuální sucho nejvíc odnášejí – a ještě odnesou – bezpochyby právě lesy.
„A to do doby, než dojede ta obrovská vlna kůrovcové gradace. Už teď je tak rozjetá, že ji technicky nic nezastaví. Pomohlo by, kdyby celé léto pršelo a byla zima, a kalamita tak skončila přírodními procesy,“ uvedl Jakub Hruška již dříve pro MF DNES.
Hodnota lesů může v budoucnu znovu růst
Ve velkém se těží také listnáče. Jihomoravský kraj je v objemu listnatého dřeva druhým největším producentem této komodity a třeba dubů se v něm vytěží nejvíc v zemi – dokonce víc než čtvrtina republikového celku.
Na druhou stranu probíhá i masivní zalesňování, po Olomoucku druhé nejvýraznější v Česku. Nejvíc se vysazují listnaté dřeviny, konkrétně dub.
Pro odborníky jde o báječnou zprávu. „Postupně se mění druhová skladba zalesněných ploch ve prospěch listnatých dřevin a také se sází více druhů do směsí – to je základní předpoklad pro budoucí vyšší odolnost lesních porostů. Samozřejmě bude nutno upravit i modely hospodaření, ale pestrá dřevinná skladba v maloplošné mozaice je skutečně základ do budoucna,“ chválí Vrška.
I správce soukromých a obecních lesů Filip Chrbját z Brna si všiml, že vlastníci lesů na vytěžených plochách uplatňují v maximální míře přirozenou obnovu a sází přednostně listnáče. Limitující je však nedostatek sazenic na trhu.
Tam, kde by byla těžba příliš nákladná a dříví neprodejné, pak nechává spousta vlastníků osud lesa napospas přírodě. „S lesem, který rostl sto let a byl vnímán jako určité rodinné bohatství, jsou nyní často jen starosti a práce s úklidem po kalamitě a založením nového porostu. Není divu, že vlastníci ztrácí motivaci a chuť se o něj nadále starat,“ poukazuje Chrbját.
Lesníci by však podle něj neměli ztrácet naději. „Berme to tak, že kromě toho, že jsou lesy naše společné životní prostředí, které si sami vytváříme, tak v budoucnu budou důsledkem této kalamity velké nedostatky dříví na trhu a hodnota lesů naopak poroste,“ předpovídá.
Zároveň se ovšem obává, že současná kalamita není pouze extrémním jevem, po kterém se lesy vrátí do předchozí podoby. A to přesto, že kůrovcový nápor na jižní Moravě podle něj už zažil svůj vrchol a přesunul se na Žďársko. „Naše příroda bude pomalu směřovat k subtropickým středomořským podmínkám, otázkou je, v jakém tempu,“ upozorňuje Chrbját.