iDNES.cz

Hold židovským podnikatelům. Kuffnerovi výrazně ovlivnili Břeclav i Vídeň

  12:22
Nově obnovená židovská síň v Břeclavi je jednou z významných památek, kterou nechala ve městě vybudovat židovská rodina Kuffnerů. Ta navíc neovlivnila jen to, jak vypadá jihomoravské město, ale zapsala se i do dějin rakouské Vídně či slovenského Sládkovičova. Členové rodu podnikali v cukrovarnictví, pivovarnictví i zemědělství a zanechali za sebou ikonickou stavební činnost i cenné umělecké sbírky.

V Břeclavi vyráběli Kuffnerové bílý cukr od roku 1862. Hermann Kuffner (na snímku), jenž byl i břeclavským starostou, byl duší podniku až do své smrti. | foto: archiv Aleny Káňové

O významu rodu, který za záslužné mecenášské i podnikatelské aktivity získal na přelomu 19. a 20. století šlechtický titul, vypráví nový web Kuffnerovi.eu. Texty vytvořila historička Alena Káňová, která se tématu věnuje již téměř patnáct let.

Portál seznamuje čtenáře s jednotlivými osobnostmi rodu, bohatým hospodářským i architektonickým odkazem, předkládá také základní rodokmen, šlechtické erby i časovou osu hlavních historických událostí rodiny.

„Nový web je zatím nejucelenějším odborným projektem věnovaným rodině Kuffnerů, a to všem rodinným liniím. Je to vlastně taková encyklopedie nejvýznamnější břeclavské židovské rodiny. Můžeme sledovat její vzestup, období slávy a nucený odchod pod tlakem nástupu nacismu,“ představuje informační portál historička Káňová.

Webová stránka přitom není jedinou novinkou, která se s rodinou Kuffnerů pojí. Další částí projektu, navázanou na rekonstrukci obřadní síně, se stal Ztracený svět, tedy 3D vizualizace tří kuffnerovských památek v Břeclavi, a to cukrovaru, synagogy a obřadní síně. Srovnání historie se současností a připomenutí toho, co již zmizelo, umožnila kombinace archivních materiálů, současných fotografií, odborných textů a využití dronové techniky.

Rod se historičce dostal pod kůži

Impulzem k tvorbě byla pro historičku spolupráce s Břeclaví právě na rekonstrukci zmiňované židovské obřadní síně. „Kromě odborné konzultace a dohledu při téměř roční náročné obnově významné novogotické památky jsem dostala na starost i dvě takzvané měkké aktivity, které byly nedílnou součástí projektu,“ přibližuje Káňová.

Jednou z nich byly právě webové stránky věnované rodině Kuffnerů, na kterých začala s firmou IdeaTech pracovat v jarních měsících letošního roku. „Ale samozřejmě jsem využila své práce, informací a bohatého fotoarchivu z let minulých,“ dodává s tím, že po letech bádání po stopách Kuffnerů se jí tento rod dostal pod kůži. „Patří k mým základním tématům a stal se součástí mé práce o historii židovské komunity na Břeclavsku,“ říká.

Kuffnerové: Na začátku bohatství byl pozemek vyhraný v šachové partii

Postupně se Káňová spojila s dalšími historiky a amatérskými badateli věnujícími se podobným tématům a s některými z nich navázala i přátelství. „Takže rodina Kuffnerů a vše kolem ní je nyní součástí mé práce, mého trávení volného času a stává se i částí mé osobnosti,“ usmívá se.

A co bylo pro historičku největším překvapením? „Asi poznatek, jak moc se rodina zapisovala do dějin tří výše zmíněných měst, ale i jednotlivých hospodářských odvětví. A to v rámci jak habsburské monarchie, tak v nástupnických státech, tedy Československu a Rakousku. A nesmím také zapomenout na jejich filantropickou a sběratelskou aktivitu,“ jmenuje Káňová.

Potomci žijí v USA a Kanadě

V plánu je i publikace, na které pracuje se slovenskou kolegyní Evou Sudovou ze Sládkovičova. „Chceme ji vydat příští rok, kdy uplyne sto let od úmrtí nejvýznamnějšího představitele slovenské větve rodu, a to barona Karla Kuffnera de Diószegh,“ vysvětluje.

V knize bude více prostoru pro další fakta a historii rodiny, fotomateriál a archiválie i zařazení rodiny do dějových kontextů doby. „Také bych se více chtěla rozepsat o židovském prostředí míst, kde Kuffneři žili a pracovali. Webové stránky navíc musí mít spíše popularizační jazyk a některá témata jen nastiňovat,“ přiznává.

Tugendhatové byli úspěšní průmyslníci, které proslavila jen drahá vila

V současnosti pokračuje rod Kuffnerů už pouze po ženské linii, mužské jméno Kuffner v podstatě vymizelo. „Potomci žijí převážně ve Spojených státech amerických a Kanadě. Se slovenskou kolegyní pracujeme na pokračování rodokmenu do současnosti a také na navazování kontaktů,“ líčí Káňová.

Těší ji, že se jí daří oživovat i právě ženské osobnosti rodu. „Ty jinak zůstávají ve stínu svých mužských příbuzných. Za zmínku stojí Ester Kuffnerová, zajímavá dáma z maďarských židovských kruhů, která se provdala do Břeclavi za Wolfa Kuffnera. Je pochována na břeclavském židovském hřbitově a její náhrobek z roku 1836 je jediný v jazyce jidiš,“ vyzdvihuje historička.

7. prosince 2021

Autor:
zpět na článek