Původně měl být až na čtvrtém místě jihomoravské kandidátky ANO, roli lídra mu přebral brněnský exprimátor Petr Vokřál. Po jeho překvapivé rezignaci se však stávající hejtman Bohumil Šimek opět vyhoupl do čela a hnutí vede do krajských voleb. A věří, že u kormidla zůstane i nadále.

Před čtyřmi lety jste slibovali, že rozlétáte Brno a pohnete se stavbou dálnice na Vídeň. Nyní tyto dvě věci ve volebním programu nemáte. Uvědomili jste si, že prostě nejdou jen tak splnit?
Řešení existuje, ale než jsem přišel na hejtmanství, myslel jsem si, že to bude jednodušší. U dálnice jsem nepředpokládal, že proti ní bude tak silné aktivistické hnutí. Navíc brněnské Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) taky nefunguje, jak si člověk představoval. Nemá pořádný tah na branku. Navíc za poslední čtyři roky máme třetího ministra dopravy a až Karel Havlíček je akční. Věřím, že dořeší D52 ke všeobecné spokojenosti, protože jeho předchůdci se jí věnovali spíš okrajově.

U vlády je ale přece ANO, mohli jste vyvíjet tlak a lobbovat.
Absolvovali jsme desítky jednání, jenže pokud ŘSD nad sebou nemá bič, tak zřejmě moc nefunguje. Doufám, že do roka se začne stavět obchvat kolem Mikulova.

A co slibované letecké linky?
Dál na tom pracujeme. Chtěli jsme před koncem volebního období oznámit novinky, ale bohužel dopad pandemie koronaviru na leteckou dopravu je jasný. Pořád je ale ze strany dopravců zájem z Brna létat. Máme portfolio až šesti linek, které by mohli zprovoznit. Akorát nyní nevíme, co bude. Podařilo se nám alespoň obnovit pravidelnou linku do Londýna, o kterou je zájem.

Provozovatelé letiště kraji vyčítají, že oproti jiným do areálu neinvestuje. A že se vytvořila představa, že letiště je „zlaté vejce“, zatímco oni provozují ztrátový podnik. Navíc čelí útokům, že platí málo za pronájem. Prý je ale smlouva férová a 25 milionů ročně je až moc. Souhlasíte?
O smlouvách jednáme a musíme se sladit. Týká se to i hal, které stojí na vedlejších pozemcích. Je pravda, že jsme snad jediný kraj, který z letiště ještě peníze dostává. Třeba Pardubický a Moravskoslezský je musí dotovat. Uvidíme, jestli do budoucna dostaneme více či méně peněz. Nejsme ale ti, co musí peníze sypat. Na rozdíl od jiných není brněnské letiště ve ztrátě.

Pořád ale letiště patří kraji...
Investice, které platí provozovatelé, se zahrnují do plnění vůči kraji. Tedy peníze, co by měli hejtmanství vyplatit, dávají zpět do letiště, takže vlastně investují za nás.

Před čtyřmi lety jste také chtěl, aby krajské nemocnice hospodařily s vyrovnaným rozpočtem a nebyly závislé na hejtmanství. Nedaří se to třeba v Kyjově, kde mají velké ztráty. Shodou okolností je tamním ředitelem předseda jihomoravského ANO Lubomír Wenzl. Řešil jste to s ním?
Víme, že situace není dobrá i kvůli koronaviru. Samozřejmě máme nemocnice lepší a horší. Krajský radní za ANO Milan Vojta nyní připravuje sloučení zdravotnických zařízení v jeden holding, což pomůže. Například nákupy budou společné a ušetří se. Pokud budeme dál u kormidla, tak tento plán dokončíme. Jinak „slízne smetanu“ někdo jiný.

Problém v kyjovské nemocnici byl ale už před pandemií.
Vypadli tam nějací kostlivci ze skříně, kteří se tam nastřádali v minulosti. Jako pohledávky. Určitě za to nemůže ředitel Wenzl.

Velká debata se stále vede ohledně pořádání MotoGP. Říká se, že příští ročník bude poslední, protože zalistovací poplatek půjde nahoru, což nebude pro kraj ani město únosné. Jak vidíte budoucnost Velké ceny Brna?
Vše je věcí jednání. Také letos jsme měli několik možností, jak situaci řešit. Současnou dvouletou smlouvu se podařilo vyjednat za rozumné peníze. Uvidíme, s čím přijde promotér do budoucna. Samozřejmě kraj má určité limity a částka, kterou dáváme, by se mohla zvýšit opravdu jen o jednotky milionů. Celková hraniční suma se pohybuje okolo 35 milionů, víc dát nemůžeme.

Zmínil jste, že byste rád zůstal u kormidla, ale část ostatních lídrů otevřeně hovoří o tom, že na kraji vznikne podobná koalice jako v Brně. Tedy bez ANO, zato s ODS, lidovci a menšími stranami. A vy získáte uvolněnou funkci předsedy kontrolního výboru. Je to pravda?
Tak to je pro mě novinka, že bych měl být v čele výboru. (úsměv) Co se týče koalice, tak uvidíme, jak vše dopadne. Ještě není po boji…

Jak se vám vůbec vede kandidátka jihomoravského ANO, které se v posledních měsících otřásalo v základech tak, že jej osobně řešil i šéf hnutí Andrej Babiš?
Poskládal jsem si svou kandidátku. Problémy jsme měli, ale osobně si myslím, že už jsme je vyřešili.

Vždyť brněnská buňka byla zrušená už v červnu a zatím ji nikdo znovu nezaložil.
To je dlouhodobější proces.

Jak vnímá situaci v jihomoravském ANO Andrej Babiš?
Je spokojený s tím, jak to nyní funguje. Myslím si, že vzájemná komunikace je velmi dobrá.

Bojíte se, že výsledek voleb ovlivní kauza Stoka týkající se rozsáhlých machinací s veřejnými zakázkami, kterou již začal řešit krajský soud a mezi obžalovanými jsou bývalí politici z ANO?
Hodně obžalovaných usiluje o status spolupracujícího obviněného, takže se budou snažit udělat maximum, aby dosáhli nižšího trestu. Uvidíme, co zazní a jak se k tomu postaví soud. Rozhodně to pro nás není příjemná situace. Za úspěch budu považovat, když ve volbách získáme okolo 21 procent.

Zůstáváte nestraníkem. Není ale právě teď nejvhodnější doba vstoupit do ANO a ukázat tím maximální podporu hnutí?
Nikdy jsem v žádné straně nebyl, ani v komunistické, i když mě do toho nutili. Když jsem šel do politiky, tak jsem se ptal pana premiéra, zda je nutné být členem ANO. Řekl, že ne a že má spoustu lidí ve vládě, kteří jsou nestraníci. A teď znovu zopakoval, že to nevadí. Důvěru ve stranu jsem prokázal, když jsem se stal opět lídrem.

Jak vnímáte svou roli v hnutí? Někteří lidé z ANO říkají, že jste ‚mediátor‘, který má šanci jihomoravskou organizaci spojit. A že máte větší šanci po volbách vyjednat koalici než původní lídr Petr Vokřál.
Od začátku jsem chtěl, aby politika na kraji fungovala trochu jinak. Myslím, že jsme neměli ve vedení žádný skandál a koalice fungovala velmi dobře. Jsem člověk, který se snaží bavit s každým a být oním mediátorem Jihomoravskému kraji.

Ale spory jste také měli, třeba kvůli nákupu vlaků nebo akcií Technologického parku.
Každý má nárok na svůj názor. Ale komplexně kraj vystupoval jednotně. Třeba nákup vlaků podpořilo kromě asi šesti lidí celé zastupitelstvo.

V souvislosti s vaší osobou po celé volební období zaznívá spojení „neviditelný hejtman“. V průzkumech, kdy lidé odpovídali, zda znají šéfa svého kraje, jste byl v konkurenci ostatních hejtmanů pravidelně na konci žebříčku. Snažil jste se to nějak změnit?
Rozhodně nesouhlasím s tím, že jsem neznámý hejtman. Během posledních čtyř let jsem procestoval až pět stovek obcí, někde jsem byl samozřejmě opakovaně. Dokonce mi na některých místech říkali, že jsem první hejtman, který k nim přijel. A z toho jsem byl příjemně překvapený.

Prohlašujete, že vaší velkou zálibou je víno, kvůli kterému cestujete klidně i do zahraničí. Přišel jste více na chuť i tomu moravskému, když jste tedy projel tolik obcí?
Jako hejtman jsem také předseda Vinařského fondu, takže jsem se za poslední čtyři roky účastnil mnoha vinařských akcí. A samozřejmě jsem v této oblasti postoupil hodně dopředu. (úsměv) Našich vinařů si velmi vážím.