Bezdomovci neberou ochranu vážně. Někteří říkají, že se chtějí nakazit

  8:04
Rizikovou skupinou ohledně přenosu nového typu koronaviru mohou být bezdomovci. Oblastní diecézní charita Brno, která se o lidi bez přístřeší stará, dokonce musela uzavřít jedno ze svých čtyř jihomoravských center, jelikož se bezdomovci nechtěli přizpůsobit novým bezpečnostním opatřením.

Snímek z noclehárny pro brněnské bezdomovce v Bratislavské ulici z letošního ledna. Momentálně je centrum zavřené, protože jeho návštěvníci odmítali dodržovat bezpečnostní opatření proti koronaviru. | foto: Patrik Uhlíř, MAFRA

„Jen malá část z nich si dá říct. Když jim vysvětlujeme, že se mají chránit a dodržovat nějaké zásady, neberou nás vážně. Někteří dokonce říkají, že by se rádi nakazili, protože v nemocnici o ně bude o postaráno,“ stýská si Oldřich Haičman, ředitel Oblastní diecézní charity Brno.

Někteří bezdomovci jsou podle něj agresivní. Zvlášť poté, co bylo uzavřeno nízkoprahové centrum v Bratislavské ulici v Brně. „Docházelo tam kolem 60 bezdomovců, ale nemohli jsme je přimět, aby chodili po malých skupinkách, dodržovali dvoumetrové rozestupy a chránili se alespoň šálou,“ přibližuje Haičman.

O lidi bez domova se teď starají jen zaměstnanci v terénu. „Posílili jsme jejich počet ze čtyř lidí na šest až osm terénních pracovníků. Roznášejí balíčky s jídlem z Potravinové banky, ale zásoby se už tenčí,“ popisuje Haičman.

„Právě pro tyto lidi bych potřeboval respirátory. V oblasti, kterou obsluhují, se pohybuje kolem stovky lidí bez domova a všichni pamatujeme na epidemii žloutenky, která se rozšířila asi před necelými čtyřmi roky právě od skupiny bezdomovců. Teď je situace mnohem vážnější,“ upozorňuje.

Pro polévku jen se zahaleným nosem a ústy

Brněnští bezdomovci mohou stále užívat nízkoprahové denní Centrum sociálních služeb Armády spásy v Mlýnské ulici, kde se mohou umýt nebo si dát teplou polévku.

„Museli jsme se přizpůsobit, například rozmístit stoly tak, aby byla dodržena vzdálenost dva metry. A klienti mají povinnost mít při vstupu mít zahalený nos a ústa,“ oznamuje ředitel centra Ivan Borek.

Na otázku, zda se daří udržet mezi bezdomovci disciplínu, odpovídá: „Vyžadujeme to. Na druhou stranu, když se podíváte do obchodů s potravinami, prodavačky také neměly dlouho roušky.“

Právě nedostatek roušek a respirátorů je podobně jako jinde největším problémem i v tomto zařízení. Chybí také bezdotykové teploměry.

Armáda spásy provozuje v Brně ještě azylový dům a noclehárnu s kapacitou 92 lůžek. Ta musela být rozestavěná tak, aby byly dodržené rozestupy. Vzhledem k teplému počasí je kapacita noclehárny vytížená na zhruba 80 procent.

Jak to v brněnské MHD vypadalo první den po nařízení nosit roušky: